Lázně Fořt
Lázně Fořt (dříve také Lesní Lázně nebo německy Forstbad) jsou zrušené lázně na katastru obce Rudník (okres Trutnov). V roce 2024 však stálo několik lázeňských domů a existoval i sirný pramen.
| Lázně Fořt | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Adresa | Rudník,  Česko |
| Souřadnice | 50°35′10″ s. š., 15°42′8″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sirné voda s obsahem sulfanu (sirovodíku) splňujícím kritéria pro minerální vody se na území okresu Trutnov nachází jen zde.[1]
Historie
editovatO zdejší léčivou vodu byl zájem již v 17. století, kdy se lesní studánka těšila tehdejší formě propagace v podobě pověsti o zázračně se uzdravivší nevidomé dívce. Církev v legendě vycítila šanci posílit víru v kraji a začala organizovat procesí poutníků k místu údajného zázraku. V roce 1754 byla na tomto místě postavena kaplička Panny Marie, jež se stala patronkou pramene.[2] O výstavbu kaple oválného půdorysu se zasloužil majitel zdejšího malého panství – svobodný pán Ignác Dominik Chorinský z Ledské (Ignaz Dominik Chorinsky von Ledska[3]), mimochodem bratr prvního brněnského biskupa.[4] Chorinští (majitelé panství Fořt v letech 1727–1794[5]) doufali, že se díky poutníkům stanou zdejší lázně věhlasnými, a tedy i ziskovými.[2]
V roce 1794 fořtecké panství koupil od osiřelé dcery I. D. Chorinského Jan Václav Berger (1745–1820), kupec a velkoobchodník s plátnem z Hostinného. Tento velmi podnikavý člověk se dne 23. ledna 1811 stal šlechticem s přídomkem z Bergentalu („von Bergenthal“). V roce 1815 získal titul rytíře. Lázně se dočkaly drobných změn.[5]
U zázračného sirného pramene vznikl počátkem 19. století[3] hostinec a dřevěná tančírna, která byla přestavěná v roce 1864[4] na nový zděný hostinec (stavební propojení budov). V té době je doložena i první dřevěná koupel.
Teprve ale až čtvrtý z rodu – Karel Bergera rytíře z Bergentalu – začal s větším rozvojem lázní, resp. s definitivní proměnou areálu kolem pramene na lázně. Stalo se tak v roce 1880[4][6]/81[5], kdy původní stavby nahradil Lázeňský dům, Léčebný dům (místo hostince) a dřevěná kolonáda (místo kuželníku).[6] Vznikly tu i další honosné budovy. U silnice byl postaven hostinec Myslivna (Gasthaus Forsthaus), poblíž kaple dům tzv. Kapellenhaus, a na druhé straně potoka tzv. Lesní zámeček. Obě posledně jmenované stavby dostaly podobu ve švýcarském romantickém stylu.[4] Vybudován byl i park a lesopark a úpravy se dočkal také léčivý pramen.[7]
Nicméně přes velké investice Karel Berger již v roce 1886 lázně i celé panství prodal za 210 000 zlatých. Novým majitelem se stal továrník z dnešního Rudníku (tehdy Heřmanovy sejfy) Franz Kluge. Ten záhy nechal vybudovat největší stavbu v areálu – vilu Marie s dvojicí věží.[4] Rozšířil i léčebnou budovu a opravil kapli.[5]
Lázeňským hostům byl v sezoně (od 15. května do 30. září) k dispozici stálý lázeňský lékař a ve stejné době sloužila také poštovna.[4] Od nádraží sem jezdil kočár. Pro hosty byly k dispozici čtyři lázeňské domy. Za sezonu bylo možné napočítat na 200 hostů.[5]
Lázně nabízely kromě pití sirného pramene také klasickou vodoléčbu a parní koupele ve sprchách či vanách. Nechyběly ani koupele s jehličím s vůní pryskyřice.[4]
Lázně Fořt se však jako lázeňské letovisko nikdy příliš neprosadilo. V 19. století se sem sice v sezoně sjíždělo kolem dvou set lázeňských hostů, ale od počátku 20. století se již lázně nerozvíjely. V provozu však zůstaly až do 30. let 20. století. Klíčovou ránu zasadil lázním v roce 1921 chemický průmysl, když zde byla zřízena továrna na výrobu umělého hedvábí (První český chemický závod na výrobu umělého hedvábí[7]), jejíž exhalace poškodily nejen ovzduší jako takové, ale i image panensky čistého místa. Malým lázním v Podkrkonoší neprospěla ani rychle rostoucí konkurence v podobě nedalekých krkonošských horských středisek Špindlerův Mlýn a Janské Lázně.[2]
Během druhé světové války se z lázeňských budov staly ubytovny pro dělníky. Krátce po válce areál sloužil jako sběrný odsunový tábor a ubytovna pro osiřelé děti. Poté opět začaly sloužit jako dělnická ubytovna pro zaměstnance právě blízkého chemického provozu. Po druhé světové válce tedy nebyl provoz lázní obnoven, a budovy proto začaly postupně chátrat, až některé z nich zcela zanikly. Nejprve zmizela dřevěná kolonáda a v 80. letech 20. století i nejcennější stavba lázeňského komplexu: dokonce památkově chráněná kaple Narození Panny Marie.
V roce 1993 se objevila zpráva, že o obnovu lázní usilovalo hned několik společností. Nejvážnějším zájemcem byla společnost Ambra, která měla zájem o všech sedm původních budov. V nich mělo dojít k obnovení lázeňského provozu. Zároveň však mělo dojít k výstavbě nových budov včetně bazénu. Plánováno bylo i využití alternativního léčitelství.[8]
Současnost
editovatVětšina zbylých budov stojí stále (2024), ale původní hrázděné domy byly upraveny tak, že hrázdění je ukryto pod opadávající omítkou.[2] Byly přeměněny na činžovní domy.[4]
Pramen je volně přístupný.[7]
Zajímavosti
editovatVe sbírkách Krkonošského muzea ve Vrchlabí se nachází skleněný půllitrový korbel s cínovým víčkem.[4]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ MAJEROVÁ, Michaela. Prameny a lázeňská místa na Trutnovsku – zaniklé lokality a jejich současné využití – perspektivy do budoucna [online]. Olomouc: Univerzita palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie, 2017 [cit. 2024-11-29]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Lázně Fořt - Oficiální stránky městyse Černý Důl. www.cernydul.cz [online]. [cit. 2024-11-06]. Dostupné online.
- ↑ a b Krkonoše a Jizerské hory: Skoropoklad z Lázní Fořt. krkonose.krnap.cz [online]. [cit. 2024-11-08]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i LOUDA, Jiří. Na památku z lázní. Krkonoše. Jizerské hory: měsíčník o přírodě a lidech [online]. Správa Krkonošského národního parku, 2010 [cit. 2024-11-08]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e JIRÁSKO, František. Zhaslá hvězda Lázní Fořtu. Krkonoše časopis Správy Krkonošského národního parku [online]. Správa Krkonošského národního parku, 1987 [cit. 2024-11-08]. Roč. 20, čís. 9. Dostupné online.
- ↑ a b Rudník - hornická osada Podkrkonoší. www.region-krkonose.cz [online]. [cit. 2024-11-06]. Dostupné online.
- ↑ a b c Léčivý minerální pramen v obci Rudník. Kudy z nudy [online]. [cit. 2024-11-06]. Dostupné online.
- ↑ Lázně Fořt. Krkonoše časopis Správy Krkonošského národního parku [online]. Správa Krkonošského národního parku, 1993 [cit. 2024-11-08]. Dostupné online.