Lázeňský dům Machnáč
Lázeňský dům Machnáč (taky Léčebný dům Machnáč, původně Masarykův léčebný dům pro Nemocenskou pojišťovnu soukromých úředníků a zřízenců) je budova ozdravovny v lázeňském městě Trenčianske Teplice postavena podle návrhu architekta Jaromíra Krejcara v letech 1930 až 1932. Patří mezi nejvýznamnější díla funkcionalistické architektury na Slovensku a je prohlášen národní kulturní památkou. Od roku 2001 je léčebný dům uzavřený, opuštěný a chátrá.
| Lázeňský dům Machnáč | |
|---|---|
 historický pohled na budovu od severozápadu | |
| Účel stavby | |
sanatorium | |
| Základní informace | |
| Sloh | Funkcionalismus |
| Architekt | Jaromír Krejcar |
| Výstavba | 1930–1932 |
| Materiál | železobeton |
| Stavitel | Stavební firma Václav Nekvasil – bratislavská filiálka |
| Stavebník | Nemocenská pokladna soukromých úředníků a zřízenců v Praze |
| Poloha | |
| Adresa | Ľudovíta Štúra 8, Trenčianske Teplice,  Slovensko |
| Souřadnice | 48°54′28,02″ s. š., 18°10′25″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatSoutěž
editovatV roce 1929 proběhla architektonická soutěž vypsaná Nemocenskou pokladnou soukromých úředníků a zřízenců v Praze, tedy pojišťovnou s působností v celém tehdejším Československu. Jednalo se o jednu z největších soutěží v meziválečném období v Československu, kdy návrhy doručilo až 61 soutěžních týmů.[1] První cenu získal se svým návrhem monobloku Jaromír Krejcar. V průběhu následných projekčních prací však architekt původní symetrický koncept ze soutěže částečně přepracoval až do výsledné podoby, ve které byla ozdravovna postavena.[2]
Výstavba
editovatStavbu prováděla od roku 1930 bratislavská filiálka stavební firmy Václav Nekvasil[3] za použití stavebních výrobků vysokého technického a materiálového standardu té doby. Speciální posuvně-skládací okna pokojů, která umožňovala naprosté odstranění bariéry skla mezi interiérem a exteriérem, dodala bratislavská firma Kraus[3]. Ozdravovna byla dokončena v roce 1932 a zařadila se mezi nejdražší objekty v poměru k obestavěnému prostoru v celém Československu[4].
Popis
editovatUrbanismus
editovat
Objekt se nachází na jihovýchodním okraji centra města. Na východní straně k objektu přiléhá lázeňský park. Je situován na úpatí severního svahu přilehlých vrcholů pohoří Strážovské vrchy, mezi kterými je i vrch Machnáč, dle kterého nese sanatorium své jméno.
Architektura objektu
editovatDům je uspořádán na půdorysném tvaru nepravidelného písmene T. Pětipodlažní ubytovací část je orientována podél severojižní osy s pokoji s výhledem k východu do lázeňského parku. Z objemu ubytovací části se směrem k západu vystupuje dvoupodlažní trakt společenské části se vstupem, která tvoří nohu pomyslného písmene T. Oba hlavní trakty jsou zakončeny střešní terasou – sluneční lázní se sprchou a pergolou. Ubytovací část byla uspořádaná formou dvoutraktu a poskytovala jednomístné a dvoumístné pokoje pro celkem 110 pacientů. Ve společenské části se na přízemí nacházela jídelna s navazující velkorysou terasou.
Objekt je vrcholným dílem Jaromíra Krejcara.[2] Uplatnil na něm principy funkcionalistické architektury a vytvořil vizuálně podmanivou kompozici hmoty i jednotlivých fasád. Východní fasáda objektu s balkóny je i díky skvěle zvládnutým proporcím velice působivá a je možné shledat jistou podobnost s fasádou internátu Bauhausu od Waltera Gropia.[2] Eleganci stavby pak podtrhují stavebně technické detaily, jako zaoblená nároží nebo detaily zábradlí odkazující k častému zdroji inspirace funkcionalismu – zaoceánským lodím.
Památková hodnota
editovatO výjimečnosti tohoto architektonického díla svědčí fakt, že mezi zapsané kulturní památky byla budova zařazena již v roce 1969, tedy pouhých 37 let od svého dokončení. V roce 1995 byl objekt rozhodnutím Ministerstva kultury Slovenské republiky prohlášen národní kulturní památkou.
Současnost
editovatV roce 2001 byl v objektu ukončen provoz a od té doby dům postupně chátrá, od roku 2012 vlastník - Keorlen Trade s.r.o., se sídlem v Uherském Hradišti nezabezpečuje vchod do objektu v havarijním stavu. Probíhají snahy o záchranu lázeňského domu a je i vedeno řízení o vyvlastnění objektu právě z důvodu jeho havarijního stavu. Toto řízení o vyvlastnění kulturní památky je první svého druhu v celém bývalém Československu. Zasazuje se o něj zejména Společnost Jaromíra Krejcara,jejich záchrannou akci podpořila i odborná porota CE ZA AR Slovenské komory architektů.[3] [5]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ ŠLAPETA, Vladimír. Českí architekti na Slovensku 1918 - 1938. Projekt. 1980.
- ↑ a b c DULLA, Matúš; MORAVČÍKOVÁ, Henrieta. Architektúra Slovenska v 20. storočí. Bratislava: Slovart, 2002. ISBN 80-7145-684-5. S. 127–133.
- ↑ a b c ZAIČEK, Martin. Liečebný dom Machnáč [online]. Spoločnosť Jaromíra Krejcara, n. o. [cit. 2024-01-28]. Dostupné online.
- ↑ VACULÍKOVÁ, Adéla. Dvacet let chátrání. Na Slovensku usilují o vyvlastnění a záchranu slavné funkcionalistické památky [online]. 2022-13-01 [cit. 2024-01-28]. Dostupné online.
- ↑ Společnost Jaromíra Krejcara - informace o současných vlastnících
Literatura
editovat- Krejcar, Jaromír. Lázeňský dům. Ozdravovna v Trenčianskych Teplicích. Praha, Knihovna sociální techniky, zv. 1, 1933
- Dulla, Matúš; Moravčíková, Henrieta. Architektúra Slovenska v 20. storočí. Bratislava: Slovart, 2022. ISBN 80-7145-684-5
- Teige, Karel. Práce Jaromíra Krejcara. Monografie staveb a projektů.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lázeňský dům Machnáč na Wikimedia Commons - Záznam v databáze archiweb.cz
- (slovensky) Záznam v památkovém katalogu PÚSR
- (slovensky) Stránky Spoločnosti Jaromíra Krejcara n. o.
