Lávková cesta
Lávková cesta, též Čertovské lávky[1] nebo také Komárkova stezka[2] je historická turistická stezka na Šumavě v příkrém svahu karu nad Čertovým jezerem. Je dlouhá 1,9 km a vede z Rozvodí strmým východním úbočím Jezerní hory na Jezerní horní cestu. Z důvodů ochrany přírody (poloha v I. zóně CHKO Šumava na území NPR Černé a Čertovo jezero a PP Královský hvozd) je na ní vstup dlouhodobě zakázán.
| Lávková cesta | |
|---|---|
| Základní informace | |
| Typ | nepřístupná turistická stezka |
| Datum otevření | 1882 |
| Lokalizace | |
| Poloha | Šumava |
| Start | Rozvodí |
| Cíl | cesta Jezerní horní |
| Nejvyšší bod | 1160 |
| Nejnižší bod | 1075 |
Historie
editovatCestu nechal v letech 1880–1882 vybudovat kníže Hohenzollern za cenu 3 500 zlatých. Stavbu inicioval a řídil lesmistr Julius Komárek, vlastenec a propagátor zpřístupnění železnorudských lesů.[3] Cesta byla vytvořena ze skládaných kamenů a bylo na ní pět dřevěných lávek[4][5], překonávajících skalní strže. Původně lesnická cesta byla až do druhé světové války oblíbeným výletním místem, nabízejícím krásné výhledy na Čertovo jezero. Po roce 1948 bylo okolí Černého i Čertova jezera zahrnuto do nepřístupného pohraničního pásma, nicméně cesta samotná byla i nadále udržována jednotkami pohraniční stráže. I když k Čertovo jezero bylo pro návštěvníky od 70. let 20. století opět zpřístupněno, Lávková cesta nikoliv. Změna nastala až po roce 1990, kdy byla oficiálně vyznačena Klubem českých turistů zelenou turistickou značkou.[6] Zpřístupnění trvalo ovšem pouze krátkou dobu. Lávky byly z důvodů ochrany přírody v roce 1990 strženy a později (zhruba po roce 1992[7]) sem byl z důvodů ochrany přírody zakázán vstup.[1]
„Kdo neprošel Lávkovou cestu nad Čertovým jezerem, neprošel Šumavou!“ — staré průvodce po Šumavě.[8]
Současnost
editovatLávky jsou zničené a na místě některých z nich leží rozpadlé zbytky. Trasa je v terénu zřetelná, ale pro běžné turistické účely nepoužitelná.[4] Fyzicky je stezka průchodná, u původně největšího můstku (místo známé z většiny starých fotografií cesty s charakteristicky tvarovanou skálou s dvěma převisy nad sebou) je problematicky schůdný úsek, příležitostně vybavený lanem. I bez něj lze strž obejít vrchem přes skálu.[6]
Město Železná Ruda se v letech 2010[9] a 2015[10][11] snažilo o obnovu stezky, ale díky opakovaným negativním posudkům vlivu na životní prostředí tento záměr nebyl realizován. Hlavním argumentem proti zpřístupnění lokality je ochrana tetřeva hlušce a rysa ostrovida (problém s rušením a fragmentací teritoria)[4] a potenciální hnízdní výskyt sokola stěhovavého.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Přes Černé a Čertovo jezero na Bílou strž o Ostrý [online]. [cit. 2024-09-21]. Dostupné online.
- ↑ Dobové foto [online]. [cit. 2024-09-21]. Dostupné online.
- ↑ Národní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero [online]. [cit. 2024-09-21]. Dostupné online.
- ↑ a b c Souhrn záměrů a projektů pro zpřístupnění území s dominantním výskytem tetřeva hlušce v Ptačí oblasti Šumava [online]. 2016 [cit. 2024-09-21]. Dostupné online.
- ↑ Topografické sekce 1 : 25 000 třetího vojenského mapování [online]. 1941 [cit. 2024-09-21]. Dostupné online.
- ↑ a b Okouzlující předválečná historie jedné cesty [online]. [cit. 2024-09-21]. Dostupné online.
- ↑ SÁDLÍKOVÁ, Hana. Lávková cesta nad Čertovým jezerem bude možná otevřena. Železnorudský zpravodaj. Roč. 2010, čís. 4, s. 13.
- ↑ LEIŠ, Martin. Konec staré Šumavy. [s.l.]: [s.n.], 2020. S. 299.
- ↑ Železná Ruda lávkovou cestu neotevře [online]. [cit. 2024-09-21]. Dostupné online.
- ↑ Na Šumavě vzniknou nové cesty, cyklotrasy, rozhledny i vyhlídky. MŽP posoudilo v rámci procesu EIA 38 nových záměrů [online]. [cit. 2024-09-21]. Dostupné online.
- ↑ Informační systém EIA: kód záměru MZP457 [online]. [cit. 2024-09-21]. Dostupné online.