Kyselina chromová
Kyselina chromová je jednou z mála kyselin kovů (k těm patří například ještě kyselina manganistá, kyselina osmičelá, kyselina rhenistá, kyselina zlatitá, kyselina zlatná a kyselina wolframová) . Existují dvě kyseliny chromové: kyselina chromová, která má vzorec H2CrO4 a kyselina dichromová, jejíž vzorec je H2Cr2O7.
Kyselina chromová | |
---|---|
Obecné | |
Systematický název | Kyselina chromová |
Anglický název | Chromic acid |
Německý název | Chromsäure |
Sumární vzorec | H2CrO4 |
Vzhled | Tmavě červená až žlutá kapalina |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 7738-94-5 |
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 231-801-5 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 116,95 g/mol |
Teplota tání | Rozklad |
Hustota | 1,5 g/cm3 (50 % CrO3) |
Rozpustnost ve vodě | 185,4 g CrO3/100 ml (20 °C) |
Bezpečnost | |
[1] Nebezpečí[1] | |
R-věty | R9, R24/25, R26, R35, R42/43, R45, R46, R48/23 |
S-věty | S43, S45, S60, S61 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jsou to nestálé kyseliny. Chrom je v nich obsažen na oxidačním čísle 6+. Jejich anhydridem je oxid chromový CrO3.
Soli kyseliny chromové se nazývají chromany a dichromany. Chromany mají anion CrO 2-
4 a dichromany anion Cr2O 2-
7 .
Chromany a dichromany
editovatChromany mají hlavně žluté zbarvení, dichromany jsou pro změnu oranžové a jsou stálé v kyselém prostředí. Dichroman draselný K2Cr2O7 se používá v analytické chemii. Pro výrobu barev se používá žlutý ultramarín BaCrO4 (chroman barnatý) a chroman olovnatý PbCrO4 nazývaný chromová žluť. Velmi efektním pokusem je tepelný rozklad dichromanu amonného:
(NH4)2Cr2O7 → N2 + Cr2O3 + 4 H2O
Reference
editovat- ↑ a b Chromic acid. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu kyselina chromová na Wikimedia Commons