Kurt František Václav Zedtwitz z Moravan a Doupova

Kurt František Zedtwitz z Moravan a Doupova, celým jménem Kurt František Václav Kryštof Erdman hrabě Zedtwitz z Moravan a Doupova (německy Curt Franz Wenzel Christoph Erdmann Graf Zedtwitz von Moraván und Duppau, 3. října 1822, 19. listopadu 1909, Bratislava) byl česko-rakouský šlechtic z rodu Zedtwitzů. Byl poslancem českého zemského sněmu a později členem rakouské Panské sněmovny. Vlastnil několik velkostatků v západních Čechách a Horních Uhrách.

Kurt František Václav Zedtwitz z Moravan a Doupova
Rodový erb Zedwitzů
Rodový erb Zedwitzů
Narození3. října 1822
Úmrtí19. listopadu 1909 (ve věku 87 let) nebo 19. listopadu 1908 (ve věku 86 let)
Bratislava
Povolánípolitik
DětiKurt Zedtwitz z Moravan a Doubravy
RodičeZikmund Erdman Vilém Zedtwitz z Moravan a Doupova a Emilie Frederika Henrieta Ernestina von Einsiedel
RodZedtwitzové
PříbuzníMargita Zedtwitzová z Moravan[1] (vnučka)
Funkcečlen Panské sněmovny (od 1881)
poslanec Českého zemského sněmu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Osobní život

editovat
 
Zámek Moravany nad Váhom

Pocházel ze starého německého rodu Zedtwitzů usazeného od 14. století v západních Čechách.[2] Narodil se jako nejstarší syn hraběte Zikmunda Erdmana Viléma Bedřicha z Zedtwitz (1778, Aš – 1847 tatméž) a jeho druhé druhé manželky Emílie Frederiky Henriety von Einsiedel (1798, Wolftitz – 1865, Doupov), s níž se oženil 26. července 1820 v durynském Schwarzbachu.[3]

Z otcova předchozího manželství měl nevlastní sestru Žofii (1806–1864), provdanou von Berlichingen.

Původně sloužil v armádě a dosáhl hodnosti podplukovníka.[4] V roce 1854 získal titul c. k. komořího a později byl jmenován c. k. tajným radou.[5] V letech 1861–1867 a 1870–1872 byl za velkostatkářskou kurii poslancem českého zemského sněmu. V roce 1881 byl jmenován doživotním členem rakouské panské sněmovny.[6] V roce 1891 obdržel potvrzení hraběcího stavu pro Uherské království spolu s predikátem z Doupova a Moravan.[7]

V Českém království byl majitelem Doupova se Zakšovem v Doupovských horách a v Uhrách vlastnil Moravany, Ducové, Hubinu, a Velkou (Nagy) a Malou Modrovku (Kis-Modró). Doupov koupil v roce 1858 od Černínů za 295 000 zlatých. K velkostatku patřilo 1 563 hektarů půdy[8] a zámek, který zanikl po druhé světové válce.[9] Na Doupovsku byla koncem 19. století zbudována rodová hrobka, která je dnes zchátralá v nepřístupném vojenském prostoru Hradiště. K uherskému velkostatku Moravany v Nitranské župě náleželo přes 5 000 hektarů půdy a zámek v Moravanech výrazně přebudovaný po roce 1881.[10]

Kurt František Václav Zedtwitz z Moravan a Doupova zemřel dne 19. listopadu 1909 v Bratislavě.

Manželství a děti

editovat

Kurt František byl dvakrát ženatý. Poprvé se oženil 6. března 1849 Karolínou ze Schönbergu (1826–1894), dcerou Fridricha Augusta ze Schönbergu. Z manželství vzešlo pět dětí, tři synové a dvě dcery.

  • 1. Kurt (14. prosince 1849 Aš – 19. února 1933 Doupov)
    • ⚭ (22. června 1882 Drážďany) Margarete zur Lippe-Weißenfeld (18. června 1861 Arnsdorf – 29. července 1937 Schwäbisch Hall)
  • 2. Utz Friedrich (31. května 1851 Aš – 20. března 1919 Moravany nad Váhom)
    • ⚭ (23. září 1897 Štýrský Hradec) Marie Ifigenie Wilczeková (19. prosince 1876 Kirť – 2. dubna 1969 Fränkisch-Crumbach)
  • 3. Adele (30. září 1854 Aš – 18. září 1932 Frauenhain)
    • ⚭ (24. června 1879 Doupov) Friedrich von Globig-Weissenbach (16. května 1841 Borna – 29. listopadu 1907 Frauenhain)
  • 4. Alfred (12. prosince 1858 Aš – 9. ledna 1940 Dunkelsberg)
    • ⚭ (11. září 1901 Merchingen) Marianne von Berlichingen (25. července 1877 Dörnishof – 2. září 1964 Öhringen)
  • 5. Alexandra (15. září 1861 Douupov – 26. července 1945 Arnsdorf)

Po smrti první manželky se v roce 1902 oženil s dvakrát ovdovělou Isabellou Rieger von Riegershofen (1845–1912).

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Curt Franz Wenzel Christoph Erdmann Graf Zedtwitz von Moraván und Duppau na anglické Wikipedii.

  1. Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. Ottův slovník naučný, díl XXVIII.; Praha, 1908; s. 521 (heslo Zedtwitz)
  3. Dostupné online. 
  4. Costados, Gonçalo de Mesquita da Silveira de Vasconcelos e Sousa, Livraria Esquina, 1.ª Edição, Porto, 1997, N.º 108
  5. Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1897; Vídeň, 1897; s. 1256 dostupné online
  6. Kurt Zedtwitz na webu rakouského parlamentu dostupné online Archivováno 28. 3. 2023 na Wayback Machine.
  7. Erbovní listina Kurta Zedtwitze v Archivu Národního muzea dostupné online
  8. PROCHÁZKA, Johann von: Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen, Praha, 1891; s. 684–685 dostupné online
  9. KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I.; Praha, 1996; s. 755–757 ISBN 80-85983-13-3
  10. KOBLASA, Pavel: Uherská šlechta v nových časech, České Budějovice, 2011; s. 45, 76 ISBN 978-80-254-9315-1

Externí odkazy

editovat