Kunimund
Kunimund (6. století? – 566/567?) byl posledním králem germánského kmene Gepidů, syn gepidského krále Thurisinda. Vlády se ujal po smrti svého otce kolem roku 560 a vládl až do své smrti v roce 567.[1]
| Kunimund | |
|---|---|
 Rosamunda nucená pít z poháru vyrobeného z lebky svého otce Kunimunda (obraz Pietra della Vecchia) | |
| Narození | 6. století |
| Úmrtí | 566 Panonie |
| Povolání | král |
| Nábož. vyznání | ariánství |
| Děti | Rosamunda |
| Rodiče | Thurisind |
| Příbuzní | Turismod (sourozenec) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gepidové v té době žili v Dolní Panonii s centrem v Sirmiu. Toto území osídlili po porážce Hunů, králem Ardarichem v bitvě na řece Nedao. V polovině 40. let 6. století se poblíž tohoto území usadil kmen Langobardů migrující z Vídeňské pánve na jih,[2][3] což způsobovalo značné napětí a nepřátelství mezi oběma kmeny. Nakonec v roce 552 toto nepřátelství přerostlo v bitvu u Asfeldu, kde byli Gepidové Langobardy pod vedením krále Audoina poraženi. V bitvě byl Alboinem, synem krále Audoina zabit nejstarší Thurisindův syn Elemund.[4] Přesto oba kmeny dosáhly dočasného příměří, ale po smrti obou králů Audoinův syn a nástupce Alboin vůči Gepidům začal znovu s expanzivní politikou.
Paula Diacona v Historia Langobardorum z 8. století uvádí, že mezi Kunimundem a Alboinem existovalo osobní nepřátelství, zejména proto, že Alboin v bitvě u Asfeldu zabil Kunimundova bratra.[5] První útok Alboina v letech 565 a 566 selhal, protože na straně Gepidů stál východořímský císař Justinián I., kterému Gepidové slíbili za pomoc podstoupit Sirmium.[6] Tento slib však Gepidové nesplnili a tak císař Justinián stáhl své jednotky z území Gepidů zpět do Konstantinopole. Oproti tomu langobardský Alboin získal podporu kočovných Avarů, kteří se teprve nedávno objevili v Podunají a začali v Panonii představovat významnou mocenskou hrozbu.[7] Nakonec v roce 567 Alboin znovu zaútočil na území Gepidů, kteří tentokrát zůstali bez podpory a v langobardsko-gepidské bitvě byli poraženi. Kunimund byl v bitvě zabit, přičemž Alboin si údajně nechal vyrobit pohár na pití z jeho lebky. Přeživší Gepidové se dostali pod langobardskou nebo avarskou nadvládu. Někteří Gepidové unikli a raději vstoupili do východořímských služeb.
Po porážce Gepidů Alboin donutil Kunimundovu dceru Rosamundu, aby si ho vzala.[8] Podle jiného zdroje Alboin unesl Rosamundu, což v první řadě rozpoutalo válku, ale tyto informace nejsou považovány za věrohodné. Rosamunda byla později zapojena do vraždy Alboina.[7] Paulus Deaconus napsal, že během hostiny ve Veroně Alboin požádal Rosamundu, aby se napila z poháru, který byl vyroben z lebky jejího otce. Ponížená Rosamunda se později pomstila tím, že nechala Alboina ve spánku zavraždit.[9]
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byly použity překlady textů z článků Cunimund na anglické Wikipedii a Kunimund na německé Wikipedii.
- ↑ REINHARD, John Revell. Mediaeval Pageant. [s.l.]: Ardent Media Dostupné online. S. 607. (anglicky)
- ↑ STEINHÜBEL, Ján. The Nitrian Principality: The Beginnings of Medieval Slovakia. [s.l.]: BRILL, 2020. 680 s. Dostupné online. ISBN 978-90-04-43863-7. Kapitola Alboin and Rosamund, s. 28. (anglicky)
- ↑ WÄGNER, Wilhelm; MACDOWALL, M. W. Epics and Romances of the Middle Ages. [s.l.]: W. Swan Sonnenschein, 1883. 488 s. Dostupné online. S. 20. (anglicky)
- ↑ JONES, A. H. M.; MARTINDALE, J. R.; MORRIS, J. The Prosopography of the Later Roman Empire: Volume 1, AD 260-395. [s.l.]: Cambridge University Press, 1971. 1152 s. Dostupné online. ISBN 978-0-521-07233-5. S. 152. (anglicky)
- ↑ DIACONUS, Paulus; FOULKE, William Dudley. History of the Langobards, Book 1.. University of Pennsylvania: [s.n.], 1907. Dostupné online. Kapitola XXVII.. (anglicky)
- ↑ SYVÄNNE, Ilkka. Military History of Late Rome 565–602. [s.l.]: Pen and Sword Military Dostupné online. ISBN 978-1-4738-7221-9. S. 49. (anglicky)
- ↑ a b POHL, Walter. Die Awaren: ein Steppenvolk in Mitteleuropa 567 - 822 n. Chr. [s.l.]: C.H.Beck Dostupné online. ISBN 978-3-406-48969-3. S. 56f. (německy)
- ↑ BLAŽEK, Václav. Staré germánské jazyky: Historický a gramatický přehled. [s.l.]: Masarykova univerzita Dostupné online. ISBN 978-80-210-7644-0. S. 145.
- ↑ FOURACRE, Paul. The new Cambridge medieval history. Cambridge (GB): Cambridge university press ISBN 978-0-521-36291-7. S. 153. (anglicky)
Literatura
editovat- PAULUS DIACONUS; FOULKE, William Dudley. History of the Langobards, Book 1.. University of Pennsylvania: [s.n.], 1907. Dostupné online. Kapitola XXVII. (anglicky)
