Wikipedie

Kunžak

obec v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji
(přesměrováno z Kunžak (okres Jindřichův Hradec))

Obec Kunžak, dříve také Kumžak[4] (německy Königseck), se nachází v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji, po obou stranách historické zemské hranice Čech a Moravy. Vlastní ves Kunžak leží v Javořické vrchovině, v oblasti Česká Kanada, na soutoku potoků Struha a Chlum, v nadmořské výšce 575 m. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel.

Kunžak
Základní škola na náměstí v Kunžaku
Základní škola na náměstí v Kunžaku
Znak obce KunžakVlajka obce Kunžak
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecJindřichův Hradec
Obec s rozšířenou působnostíJindřichův Hradec
(správní obvod)
OkresJindřichův Hradec
KrajJihočeský
Historická zeměČechy + Morava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°7′16″ s. š., 15°11′25″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 430 (2024)[1]
Rozloha49,56 km²[2]
Nadmořská výška575 m n. m.
PSČ378 33, 378 53, 378 62
Počet domů693 (2021)[3]
Počet částí obce7
Počet k. ú.5
Počet ZSJ7
Kontakt
Adresa obecního úřadunáměstí Komenského 74
378 62 Kunžak
obec@kunzak.cz
StarostaPetr Král
Oficiální web: www.kunzak.cz
Kunžak
Kunžak
Další údaje
Kód obce546615
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

První písemná zmínka o vsi Kunžaku pochází z roku 1288. Původní částí dnešní obce Kunžak je Podolí, které je dnes součástí obce. Samotný Kunžak začali u české vsi Podolí budovat až němečtí osídlenci, kteří mu také dali název Königseck, což znamená Králův újezd. Německá část obce postupně převážila.[5] Stala se trhovou vsí, kterou získali do své držby páni z Hradce. Oldřich II. z Hradce povýšil trhovou ves na městečko,[6] jež se za Jindřicha IV. z Hradce stalo součástí jindřicho-hradeckého dominia. Na přímluvu Jindřicha IV. z Hradce udělil král Vladislav Jagellonský tržnímu městečku právo výročního trhu a právo várečné.[5] Panství se po smrti otce ujal Jáchym z Hradce. V roce 1550 uzavřel s mladším bratrem Zachariášem rodovou smlouvu, podle níž mu připadla moravská část dominia s českým Strmilovem a Kunžakem, hlavní rezidencí zámek v Telči. Za Zachariáše z Hradce byla v městečku zřízena rychta a obdrželo právo hrdelní. Posledním telčským majitelem, erbu zlaté pětilisté růže na modrém poli, byl Jáchym Oldřich z Hradce. Po něm držela panství Lucie Otýlie z Hradce se svým manželem Vilémem Slavatou z Chlumu a Košumberka.[7] Na pány z Hradce upomíná také městský znak se zlatou pětilistou růží na modrém poli.[6]

V letech 1938 až 1945 procházela územím obce hranice s nacistickým Německem. Osada Jitra, která měla v roce 1930 68 obyvatel, byla tehdy přičleněna (v důsledku uzavření Mnichovské dohody) k Německu.[8]

Přírodní poměry

editovat
  • Vysoký kámen (732 m n. m.) je nejvyšším bodem okolí a zároveň nejvyšším místem okresu Jindřichův Hradec. Bývá nazýván Velký kámen, Mezní kámen, Hraniční kámen, ale nejčastěji Markův kámen, což je odvozeno z německého Markstein - hraniční kámen. Ještě v 16. století zde vedla hranice tří diecézí: pražské, olomoucké a pasovské. Roku 1842 zde byl zřízen triangulační bod.
  • Západně od vesnice leží přírodní památka Jalovce u Kunžaku.

Části obce

editovat

Obec Kunžak se skládá ze sedmi částí na pěti katastrálních územích.

Vyjma Valtínova, který patří na Moravu, leží všechny části obce Kunžak v Čechách. Oblast okolo Kunžaku byla v minulosti (s ohledem na správní význam obce) označována jako Kunžacko nebo také Kunžatecko.[5] Později význam Kunžaku upadl, nadále si však Kunžacko udržuje svůj význam zajímavé turistické lokality.

Pamětihodnosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kunžaku.
  • Kostel svatého Bartoloměje
  • Socha svatého Jana Nepomuckého u kostela
  • Kašna na náměstí
  • Fara čp. 1
  • Vodní mlýn čp. 113
  • Usedlost čp. 63
  • Silniční most Velké podolí, při čp. 103
  • Ústřední kříž na hřbitově
  • Boží muka Pod bučky
  • Boží muka směr Kaproun
  • Boží muka při silnici na Suchdol
  • Boží muka při kostele svatého Bartoloměje, sm. Leština

Zajímavost

editovat

Po obci Kunžak byla pojmenována planetka (11167) Kunžak, která má s průměrem 2,6 km podobnou velikost jako tato obec. [9] Planetku objevil v roce 1998 Petr Pravec na ondřejovské hvězdárně.[10]

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Kumžak - Pečeť Kumžaku. depositum.cz [online]. [cit. 2023-06-11]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c Archivovaná kopie. www.neradova.com [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-04-14. 
  6. ↑ a b Königreich Böhmen: Band 2 von Königreich Böhmen, K.k. Hof- u. Staatsdr., 1864, Seite 61.
  7. ↑ BŮŽEK Václav: Poslední páni z Hradce, In: Opera historica, Svazek 6 (1998), Historický ústav Filozofické fakulty JU České Budějovice.
  8. ↑ Seznam obcí a okresů republiky Česko-Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  9. ↑ Český Rozhlas – Divnopis: Kunžak [online]. 4.9.2008 [cit. 2024-05-16]. Dostupné online. 
  10. ↑ Planetka Kunzak [online]. Zcu.cz [cit. 2024-05-16]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • Česká Kanada, Slavonice a Slavonicko. Praha: NZB, 2014. 223 s. ISBN 978-80-904272-9-7. S. 32–35. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kunžak&oldid=24371225“