Kulturní dům (Třebíč)
Kulturní dům v Borovině (dříve i tzv. Kulturák) je kulturní dům na Dělnickém náměstí v Třebíči-Borovině. Od roku 2004 sloužil jako prodejna nábytku, do té doby sloužil jako kulturní dům se sálem. Je typickým představitelem architektury ve stylu pozdní moderny a s vlivy bruselského stylu. Autorem stavby je Jiří Herzán.[1]
Kulturní dům | |
---|---|
Účel stavby | |
kulturní dům, prodejna nábytku | |
Základní informace | |
Sloh | modernismus, bruselský styl |
Architekt | Jiří Herzán |
Výstavba | 1957-1961 |
Cena | 24 milionů Kč |
Materiál | beton |
Stavitel | Státní projektový ústav pro výstavbu měst a vesnic v Českých Budějovicích, pobočka Jihlava |
Současný majitel | město Třebíč |
Poloha | |
Adresa | Borovina, Česko |
Ulice | Dělnické nám. |
Souřadnice | 49°12′35,56″ s. š., 15°51′51,94″ v. d. |
Další informace | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis
editovatKulturní dům se nachází na Dělnickém náměstí v třebíčské čtvrti Borovina, je obklopen parkem, ve kterém dříve byla umístěna bronzová socha Gustava Klimenta. Byl vystavěn na přelomu 50. a 60. let 20. století, je unikátní stavbou bez výraznějších rekonstrukcí. Má kovová okna a dveře, břizolitovou fasádu s uměleckými detaily. Dům je podélně orientován východozápadně, je tvořen hlavním sálem, z hlavní stavby vychází západní křídlo s hlavním vstupem a průčelím. V západním křídle je vestibul, divadelní sál, herny, kuřárny, administrativní zázemí, salonek a šatna. Na severní straně sálu jsou umístěny kavárna a kuchyně.[1]
Historie
editovatByl vystavěn ve stejnou dobu jako blízké sídliště, kdy měl být využíván pro zábavu dělníků z blízkých Závodů Gustava Klimenta (dřívější závody Tomáše Bati, pozdější BOPO). Stavba byla povolena v roce 1957, k užívání jako kulturní dům byla stavba povolena v roce 1960. V roce 1981 byl rozšířen dům o přístavek pro sklad židlí.[1] V kulturním domě se odehrávaly představení loutkového divadla, divadelní představení, čajové dýchánky nebo koncerty hudebních skupin. Na divadlo vzpomínal např. Jiří Pecha, který tam hrával divadelní představení.[2] V roce 2004 bylo změněno užívání stavby na prodejnu nábytku.[1] V tu dobu město prodalo soukromému subjektu dům za 4 miliony Kč.[3]
V únoru roku 2022 bylo oznámeno, že město Třebíč chce zakoupit od soukromého vlastníka zpět kulturní dům.[4] V dubnu téhož roku bylo oznámeno, že v budoucím kulturním domě by měla být zachována funkce kulturního zařízení a mohlo by přibýt třeba coworkingové centrum, cena objektu by měla dosáhnout 24 milionů Kč.[5] Zastupitelstvo rozhodlo, že za těchto podmínek dům město má zakoupit a zmodernizovat.[6]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d Národní památkový ústav. kulturní dům [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-05-02]. Dostupné online.
- ↑ JAKUBCOVÁ, Hana. Anglický i sibiřský styl, Baťovy krychle. Borovina byla domovem dělníků - regiony.impuls.cz. iRegiony – Rádio Impuls [online]. 2017-01-22 [cit. 2022-05-02]. Dostupné online.
- ↑ LAUDIN, Radek. Před lety se v něm usídlila prodejna, nyní chce Třebíč kulturní dům zpět. iDNES.cz [online]. 2022-03-10 [cit. 2022-05-02]. Dostupné online.
- ↑ KRČMÁŘ, Milan. Třebíčská nostalgie ožije: město chce koupit borovinský „kulturák“. Třebíčský deník. 2022-02-28. Dostupné online [cit. 2022-05-02].
- ↑ KRČMÁŘ, Milan. Kulturní dům v Třebíči-Borovině bude stát 24 milionů. Plus další úpravy. Třebíčský deník. 2022-04-13. Dostupné online [cit. 2022-05-02].
- ↑ KRČMÁŘ, Milan. Schváleno: Třebíč koupí borovinský kulturní dům, rozhodli zastupitelé. Třebíčský deník. 2022-04-21. Dostupné online [cit. 2022-05-02].
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu kulturní dům na Wikimedia Commons
- Kulturní dům na stránkách NPÚ