Kultura se západní lineární keramikou
Kultura se západní lineární keramikou (jiné názvy: kultura s lineární keramikou v užším smyslu, kultura se zadunajskou lineární keramikou, dříve: kultura s volutovou keramikou, volutová kultura) byla neolitická kultura ve střední Evropě, součást kultury s lineární keramikou v širším smyslu. Datuje se do cca 5700 př. Kr. – 5000 př. Kr. (resp. do 4700 př. Kr. včetně želiezovské skupiny) dle novějšího datování, resp. 5000 – 4200 př. Kr. (resp. do 3900 př. Kr. včetně želiezovské skupiny) podle staršího datování. Pojem kultura se zadunajskou linární keramikou se v užším smyslu vztahuje pouze na oblast Zadunají a její blízké okolí.
Charakteristika kultury se západní lineární keramikou
editovatKultura se západní lineární keramikou byla zpočátku rozšířená v okolí západního Maďarska, nakonec od severovýchodní Francie, přes Německo, jižní Polsko po Rakousko, Maďarsko, Srbsko a Moldavsko (kromě území kultury s východní lineární keramikou). Navázala na starčevsko-krišskou kulturu Velké uherské nížiny.
Jádro kultury se západní lineární keramikou tvoří dvě fáze:
Kultura se západní lineární keramikou na Slovensku
editovatKultura se západní lineární keramikou se vyskytovala na západním Slovensku (ke konci i na středním Slovensku a na Spiši). Pronikala sem z jihu směrem proti povodím Moravy, Hronu a Nitry.
Z prvního stadia kultury (starší lineární keramika, starý neolit) se na západním Slovensku našlo asi 50 osad rolníků. Většinou přetrvaly asi 300/400 let. Nacházely se na sprašových terasách při tocích (Morava, Dudváh, Hron, Nitra), méně často na hnědozemních pahorcích nebo písečných dunách velkých niv řek. Z nejstaršího období je keramika ještě velmi špatně vypálená, většinou silnostěnná, s drsným nezdobeným povrchem .
Z mladšího stadia kultury (mladší lineární keramika, nověji 5300 – 5000, dříve 4600 – 4300 př. n. l., a Želiezovská skupina, nověji 5000 – 4700, dříve 4300 – 3900/3800 př. Kr.), které již máme doloženy i ze středního Slovenska (Liptov, Zvolen) a ze Spiše, se zachovalo už více sídlišť – na rovinách jihozápadního Slovenska bylo asi 300 osad (prakticky po dvou až třech v každém katastru dnešních obcí). Keramika je už často vyzdobena okrouhlými jamkami na styku dvou linií, které postupně prorůstají do souvislého vrypu (tzv. notové hlavičky). V tomto období neolitičtí rolníci kvůli získání polí odlesnili rozsáhlá území jihozápadního Slovenska a zdá se, že jsou to území, na nichž dodnes les není, místo něj se tam vytvořila černozem. Významná sídliště jsou Blatné, Čataj, Patince, Cífer-Pác a Bratislava-Mlynská dolina s typickými neolitickými až 45 m dlouhými domy. Z tohoto období se našly četné plastiky (hlavičky ženy, plastiky s rytím motivu rybí kosti na zádech, aplikovaná plastika na nádobách, zoomorfní plastika).
Související články
editovatO želiezovské skupině, považované buď za součást kultury se západní lineární keramikou nebo za samostatnou kulturu, viz Želiezovská skupina.
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Kultúra so západnou lineárnou keramikou na slovenské Wikipedii.