Kulířov
Kulířov je obec v okrese Blansko v Jihomoravském kraji. Žije zde 161[1] obyvatel.
| Kulířov | |
|---|---|
 Rybník na návsi | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Blansko |
| Obec s rozšířenou působností | Blansko (správní obvod) |
| Okres | Blansko |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°22′46″ s. š., 16°50′49″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 161 (2024)[1] |
| Rozloha | 3,41 km²[2] |
| Katastrální území | Kulířov |
| Nadmořská výška | 538 m n. m. |
| PSČ | 679 06 |
| Počet domů | 104 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Kulířov 130 679 06 Jedovnice obec@kulirov.cz |
| Starosta | Marek Veselý |
| Oficiální web: www | |
  Kulířov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 581836 |
| Kód části obce | 77046 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název
editovatNejstarší písemný doklad (1349) je německý a má podobu Kylein. Německé jméno asi bylo odvozeno od českého Chylín a to od osobního jména Chyla (jehož základem bylo chylý - "křivý"). Význam místního jména pak byl "Chylův majetek". Později byla vesnice opuštěna, obnovena byla pod jménem Kuléřov. Základem nového jména bylo osobní jméno Kuléř (totožné s obecným kuléř/kulíř - "výrobce koulí"). Snad se jednalo o jméno prvního osadníka obnovené vsi.[4]
Historie
editovatObec Kulířov byla založena v 2. polovině 13. století pány z Holštejna, avšak první písemná zmínka pochází z roku 1349 (Kylein).[5][6] Obec se tehdy nazývá Kylein, v roce 1371 Cholerzow a roku 1511 Kuléřov. Vesnice byla od husitských válek pustá, ale v polovině 16. století byla obnovena. Roku 1567 držel vesnici Vilém Jedovnický ze Želetavy. Téhož roku Kulířov koupil Bernard Drnovský z Drnovic a připojil ji k rájeckému panství. Od roku 1661 vlastnili obec Rogendorfové, od roku 1763 Salmové.
Na počátku 17. století zde bylo 22 domů, z nich byly po třicetileté válce 4 pusté. V roce 1793 zde bylo už 51 domů s 233 obyvateli. Roku 1846 šlo o 80 domů a 550 obyvatel. Roku 1883 byla postavena škola. O deset let později byl založen sbor dobrovolných hasičů a obecní knihovna.[7]
Za druhé světové války se stala obec součástí tzv. Vyškovské střelnice a byla násilně vystěhovaná německými okupanty. Po válce se mohli obyvatelé vrátit zpět do poškozené vesnice.
Obyvatelstvo
editovatKe sčítání lidu roku 2011 bylo v obci sečteno 185 obyvatel.[8] Svého největšího počtu obyvatel od roku 1910 obec dosáhla při prvorepublikovém sčítání lidu roku 1921, kdy čítala 684 obyvatel.[9]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 546 | 602 | 662 | 676 | 680 | 684 | 602 | 387 | 454 | 390 | 325 | 271 | 234 | 185 | 160 |
| Počet domů | 80 | 83 | 100 | 113 | 115 | 114 | 116 | 113 | 109 | 96 | 88 | 97 | 98 | 106 | 104 |
Pamětihodnosti
editovat- Kaple svaté Anny
Osobnosti
editovat- František Hodaň (1867–1950), rolník a dlouholetý starosta obce
- Jan Sedlák (1895–1945), štábní strážmistr četnictva přidělený k uniformované obecní policii a oběť nacismu. Patřil k 21 lidem popraveným po Přerovském povstání na vojenské střelnici v Olomouci-Lazcích.[12]
- Josef Kala (1917–1992), salesián-koadjutor,[13] misionář v Číně, internován komunisty.[14]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 962 s. S. 472.
- ↑ Moravské zemské desky (Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren). I. sv. řady brněnské 1348–1466. Kniha I, č. 23 [online]. Brno: 1856 [cit. 2024-09-20]. S. 2. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 576, 1 příloha (černobílá mapa) s. S. 472.
- ↑ KNIES, Jan. Blanský okres Vlastivěda moravská. Brno: GARN, 2008. 210 s. ISBN 978-80-86347-89-9. S. 113–114.
- ↑ KURZY.CZ. Kulířov, 1. Obyvatelstvo podle pohlaví a rodinného stavu - statistika | Kurzy.cz. www.kurzy.cz [online]. [cit. 2020-06-12]. Dostupné online.
- ↑ Obec Kulířov Naše jména Aktuální databáze křestních jmen a příjmení, jejich četnost, význam a původ , svátek. www.nasejmena.cz [online]. [cit. 2020-06-12]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ PIVODOVÁ, Jana. Oběti popravené na lazecké střelnici v Olomouci. www.prerov.eu [online]. Statutární město Přerov, 2020-09-11 [cit. 2023-10-02]. Dostupné online.
- ↑ Salesiáni koadjutoři [online]. [cit. 2023-11-12]. Dostupné online.
- ↑ Šli až za hranice... Sborník zemřelých českých salesiánů, misionářů, emigrantů a salesiánek misionářek [online]. Praha: SADBA, 2019 [cit. 2023-11-12]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kulířov na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Kulířov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Kaple sv. Anny
