Kuglvajt je zřícenina hradu nad osadou Kuklov západně od Brlohuokrese Český Krumlov. Nachází se na skalnatém vrcholu skalnatého granulitového kopce (740 m n. m.) nad Křemžským potokem.

Kuglvajt
Celkový pohled na zbytky hradu
Celkový pohled na zbytky hradu
Základní informace
Slohgotický
Výstavbapřed rokem 1357
Zánik1395
Další majiteléDětřich z Portic, Václav IV., Rožmberkové
Poloha
Adresajižní okraj osady Kuklov, Brloh, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Kuglvajt
Kuglvajt
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název hradu je pravděpodobně odvozen z latinského slova cuculla (kukla, kapuce) podle kuželovitého, mnišskou kápi připomínajícího kopce a německého výrazu Weid (pastvina). Doslova se tedy jedná o kukelskou pastvinu. Jiný výklad uvádí význam lesní kuchyň či poustevna ze staroslovanského kukle (kuchyň) a keltského weid (les). V písemných pramenech bývá uváděn také jako Kuglveit, Kuklvejt či Kuklov nebo německy KugelwaitKugelweit.

Historie

editovat
 
Zbytek komunikační stavby na jižní straně jádra

První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1357, kdy se po něm psal Dětřich z Portic, významný představitel církve na dvoře krále Karla IV. a biskup mindenský. Když Dětřich zemřel, připadl hrad královské komoře.[1] Za vlády krále Václava IV. byl kuglvajtským purkrabím Václav ze Švamberka, který vyvolal spor mezi králem a arcibiskupem Janem z Jenštejna.[2] Během sporů panské jednoty s králem Václavem IV. hrad v roce 1395 hrad dobylo a pobořilo vojsko Jindřicha z Rožmberka. Po urovnání sporů král věnoval hrad Jindřichovi z Rožmberka, a ten ho připojil k panství hradu Maidštejna.[1] Od té doby byl hrad opuštěný.[3]

Stavební podoba

editovat

Podoba hradu byla silně ovlivněna členitým stanovištěm. Nižší část zaujalo předhradí, jehož opevnění se dochovalo v podobě valovitého zbytku hradby. Hradní jádro stávalo ve vyšší části skalního útvaru a s předhradím ho spojovala velmi zlomkovitě dochovaná komunikační stavba. Na západní straně jádro ohraničoval ve skále vysekaný příkop a na opačné z něj vybíhalo úzké skalní žebro, na kterém stáhla štíhlá věž se zaoblenými nárožími. Hlavní budovou jádra byl dvouprostorový palác oddělený od příkopu parkánem.[4]

Přístup

editovat

Zřícenina je volně přístupná a její zbytky se nachází u silnice II/143 přímo nad rozcestníkem Kuklov – zřícenina hradu na modře značené turistické trase od Netolic na Kleť.[5]

Reference

editovat
  1. a b TŘÍSKA, Karel, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Jižní Čechy. Svazek V. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Kuglvajt, s. 116. 
  2. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Budějovicko. Svazek III. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 294 s. Kapitola Kuglvajt – hrad, s. 79–82. 
  3. HAVLÍČKOVÁ, Tereza. Nedostavěný klášter v Kuklově pohltí svou poklidnou atmosférou. Novinky.cz [online]. 2023-03-03 [cit. 2024-04-04]. Dostupné online. 
  4. DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Jižní Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2002. 184 s. ISBN 80-902873-5-2. Kapitola Kuglvajt, s. 53–56. 
  5. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-01-02]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Kuglvajt, s. 304–305. 
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Budějovicko. Svazek III. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 294 s. Kapitola Kuglvajt – hrad, s. 79–82. 

Externí odkazy

editovat