Kuan Tao-šeng
Kuan Tao-šeng (čínsky pchin-jinem Guǎn Dàoshēng, znaky zjednodušené 管道昇, 1262 Chu-čou – 1319 Lin-čching) byla čínská kaligrafka, básnířka a malířka, tvořící za říše Jüan. Její manžel byl významný umělec a myslitel Čao Meng-fu.
| Kuan Tao-šeng | |
|---|---|
| Narození | 1262 Chu-čou |
| Úmrtí | 1319 (ve věku 56–57 let) Peking |
| Místo pohřbení | hrobka Čao Meng-fua |
| Národnost | Chanové |
| Povolání | malířka, básnířka, spisovatelka a kaligrafka |
| Rodiče | Kuan Šen |
| Manžel(ka) | Čao Meng-fu (1286–1319) |
| Děti | Čao Jung |
| Příbuzní | Kuan Tao-kao (sestra) Čao Šu-tuan[1], Čao Lin[1], Čao Feng[1] a Čao Feng[1] (vnoučata) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Narodila se v roce 1262 v Chu-čou v provincii Če-ťiang v říši Sung do urozené rodiny, její vzdálený předek byl politik a reformátor státu Čchi Období Jar a podzimů Kuan Čung. Protože neměla žádné bratry, dostalo se jí neobvyklého vzdělání. Urozené ženy měly ve společnosti za vlády mongolské dynastie Jüan vyšší postavení a více práv než v jiných obdobích čínské historie.[2][3] V roce 1289 se provdala za ovdovělého umělce a úředníka Čao Meng-fua.[4] Pár měl spolu nejméně osm dětí, syn Čao Jung se stal také umělcem.[5]
Malovat začala patrně v hlavním městě Ta-tu (dnešní Peking) kvůli odloučení od rodiny a zaneprázdněnosti manžela, její dochovaná díla jsou datována po svatbě. Není zřejmé, zdali ji Čao Meng-fu učil, přinejmenším ji však silně ovlivnil a v jejím epitafu z jeho pera její schopnosti přisuzuje „daru z nebes.“ Kuan Tao-šeng byla nejvýznamnější umělkyní říše Jüan, věnovala se malbě bambusu, orchidejí a květů slivoní. Její styl byl považován za zdobný a ženský, neposouvající hranice umění.[6] Kromě běžných obrazů jedné rostliny bambusu malovala netradičně také bambusové lesíky.[7][8] Kvůli hojným kopiím a napodobeninám není zřejmé, kolik se zachovalo jejích děl a autorství některých jí přisuzovaných bylo později vyvráceno.[5] Její kaligrafická díla byla, spolu s díly jejího manžela a syna, součástí sbírky císařské knihovny.[3] Na několika pozdějších obrazech, například malíře Čchen Chung-šoua, se objevují urozené ženy obdivující svitky s bambusem ve stylu Kuan Tao-šeng.[9]
Na konci 10. let 14. století začala trpět nemocí beri-beri a se zhoršujícím se stavem se s manželem v roce 1319 vydala se svolením císařského dvora ze severního hlavního města dožít v rodném Chu-čou. Zemřela na cestě u města Lin-čching.[10]
Galerie
editovat-
Bambusový les v mlze ve sbírce Národního palácového muzea -
Bambus a kámen, tamtéž -
Nedatovaná kresba neznámého autora po vzoru Kuan Tao-šeng -
Detail obrazu Čchen Chung-šoua, na kterém učitel ukazuje dívkám svitek přisuzovaný Kuan Tao-šeng
,_detail_2,_China,_after_1646,_ink_and_color_on_silk_-_Berkeley_Art_Museum_and_Pacific_Film_Archive_-_DSC04240.JPG)
Reference
editovat- ↑ a b c d Biografická databáze čínských historických postav.
- ↑ ROSSABI, Morris. Kuan Tao-sheng: Woman Artist in Yuan China. S. 67–84, na s. 69. Bulletin of Sung and Yüan Studies [online]. Society for Song, Yuan, and Conquest Dynasty Studies, 1989. Roč. 21, s. 67–84, na s. 69. [Dále jen Rossabi 1989. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b MCCAUSLAND, Shane. The Mongol Century. Visual Cultures of Yuan China, 1260–1368. London: Reaktion Books, 2014. Dostupné online. ISBN 9781780233666. S. 136–138. (anglicky)
- ↑ Rossabi 1989, s. 72.
- ↑ a b Rossabi 1989, s. 75.
- ↑ Rossabi 1989, s. 70.
- ↑ Rossabi 1989, s. 77.
- ↑ CAHILL, James. The Yuan Dynasty (1271–1368). In: Three Thousand Years of Chinese Painting. New Haven: Yale University Press, 1997. ISBN 9780300094473. S. 139–196, na s. 190. (anglicky)
- ↑ CLUNAS, Craig. Chinese Painting and Its Audiences. Princeton: Princeton University Press, 2017. ISBN 9780691171937. S. 76–79. (anglicky)
- ↑ Rossabi 1989, s. 83.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kuan Tao-šeng na Wikimedia Commons
