Kryštof III. z Lichtenštejna
Kryštof III. z Lichtenštejna-Mikulova (německy Christoph III von Liechtenstein-Nikolsburg, † 1506) byl rakouský šlechtic z rodu Lichtenštejnů. Byl majitelem několika panství na pomezí jižní Moravy a Dolního Rakouska (Mikulov, Břeclav, Hohenau). V letech 1487–1501 zastával úřad zemského maršálka v Dolním Rakousku.[1]
| Kryštof III. z Lichtenštejna | |
|---|---|
 Rodový erb Lichtenštejnů | |
| Zemský maršálek v Dolním Rakousku | |
| Ve funkci: 1487 – 1501 | |
| Předchůdce | Michael hrabě von Hardegg |
| Nástupce | Benesch von Ebersdorf |
| Úmrtí | 1506 |
| Choť | ? (od 1473) Amálie ze Starhembergu (od 1493) |
| Rodiče | Jiří IV. z Lichtenštejna a Hedvika z Pottendorfu |
| Děti | Linhart I. z Lichtenštejna Regina z Lichtenštejna Wolfgang I. z Lichtenštejna |
| Příbuzní | Jan V. z Lichtenštejna, Jiří V. z Lichtenštejna a Jindřich VII. z Lichtenštejna (sourozenci) Linhart II. z Lichtenštejna (vnuk či vnučka) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovat.JPG)
Narodil se jako druhý syn Jiřího IV. z Lichtenštejna († 1444) a jeho manželky Hedviky z Pottendorffu († 1449/1457), dcery donlorakouského zemského maršálka Jörga z Pottendorffu.[2]
Kryštof měl tři bratry:
- Jan (Hanuš) († 1473), který se nechvalně proslavil jako krutý manžel Perchty z Rožmberka, později známé jako Bílá paní.
- Jiří V. († 1484)
- Jindřich VII. († 1483), od 16. listopadu 1473 ženatého s Agnes ze Starhembergu († 1501), dcerou Jana IV. ze Starhembergu (1412–1474) a Anežky Alžběty z Hohenbergu (1416–1494).
Po smrti svých starších bratrů se Kryštof III. stal hlavou rodu a v roce 1485 získal potvrzení lenního vlastnictví panství Mikulov, Břeclav, Sirotčí hrádek, Děvičky a Podivín od uherského krále Matyáše Korvína, který tehdy ovládal větší část Moravy a Dolního Rakouska. Kryštof III. sice dlouhodobě podporoval Matyáše Korvína, ale díky majetkovým zájmům vyjadřoval i sympatie k českému králi Vladislavu Jagellonskému. Zájem o jeho služby projevil i římský císař Fridrich III. Habsburský, který zároveň vládl v rakouských vévodstvích. V roce 1487 byl Kryštof III. císařem Fridrichem III. jmenován do funkce zemského maršálka v Dolním Rakousku a setrval v ní čtrnáct let (1487–1501).[3] I když jeho politické postoje nebyly úplně jednoznačné, udržoval si podporu všech tří znepřátelených stran. Dokládá to mimo jiné obnovený statut městečka pro Dolní Věstonice udělený v roce 1490 Matyášem Korvínem.[4] Obnovení městských práv dosáhl také v Drnholci.[5]v[6] V Rakousku byl Kryštof III. majitelem panství Hohenau a Ulrichskirchen.
Kryštof III. byl posledním samostatným majitelem panství Mikulov,[7][8] po jeho úmrtí zdědili majetek dva synové a po hospodářském úpadku této linie nakonec došlo k prodeji Mikulova (1560). Současná linie Lichtenštejnských knížat pochází od jeho staršího bratra Jiřího V.
Manželství a rodina
editovatOženil se 16. listopadu 1473 s Amálií, rozenou Starhembergovou. Jednalo se o dvojitou svatbu, protože Kryštofův starší bratr Jindřich VII. uzavřel téhož dne sňatek s Amáliinou sestrou Agnes Starhembergovou.
- Wolfgang I. z Lichtenštejna (1473–1520), ženatý od roku 1498 s Jenovéfou z Schaunbergu († 1519); měli 4 děti
- Linhart (1482–1534), stal se luteránem, oženil se s Kateřinou Černohoroskou z Boskovic; měli 2 syny
- Regina († 14. ledna 1496), provdaná za císařského radu Martina II. (Michaela) z Polheimu († 2. června 1498), syna Reinprechta III. z Polheimu († 1466) a Alžběty ze Starhembergu († 1482)
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Кристоф III фон Лихтенщайн na bulharské Wikipedii.
- ↑ Ottův slovník naučný, díl XV.; Praha, 1900 (reprint 1999); s. 1055 (heslo z Liechtensteina) ISBN 80-7185-226-0
- ↑ dostupné online
- ↑ Přehled představitel státní správy v Dolním Rakousku dostupné online
- ↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl I., Praha, 1996; s. 725 ISBN 80-85983-13-3
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I. Jižní Morava; Praha, 1981; sd. 94
- ↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl I., Praha, 1996; s. 763 ISBN 80-85983-13-3
- ↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl III.; Praha, 1998; s. 877 ISBN 80-85983-15-X
- ↑ BRICHTOVÁ, Dobromila: Zámek Mikulov; Národní památkový ústav Brno; 2015; s. 17
Literatura
editovat- VAŘEKA, Marek: Lichtenštejnská panství na Moravě do Bílé hory; Ostravská univerzita Ostrava, 2020; 382 s.; ISBN 978-80-7464-928-8
Externí odkazy
editovat- Christof III von Liechtenstein Herr zu Nikolsburg, Genealogics ~ Leo van de Pas pokračování Ian Fettes & Leslie Mahler
- Fürsten und Prinzen von und zu Liechtenstein, geneall.net