Kryštof III. z Lichtenštejna

rakouský a moravský šlechtic, císařský rada

Kryštof III. z Lichtenštejna-Mikulova (německy Christoph III von Liechtenstein-Nikolsburg, † 1506) byl rakouský šlechtic z rodu Lichtenštejnů. Byl majitelem několika panství na pomezí jižní Moravy a Dolního Rakouska (Mikulov, Břeclav, Hohenau). V letech 1487–1501 zastával úřad zemského maršálka v Dolním Rakousku.[1]

Kryštof III. z Lichtenštejna
Rodový erb Lichtenštejnů
Rodový erb Lichtenštejnů
Zemský maršálek v Dolním Rakousku
Ve funkci:
1487 – 1501
PředchůdceMichael hrabě von Hardegg
NástupceBenesch von Ebersdorf

Úmrtí1506
Choť? (od 1473)
Amálie ze Starhembergu (od 1493)
RodičeJiří IV. z Lichtenštejna a Hedvika z Pottendorfu
DětiLinhart I. z Lichtenštejna
Regina z Lichtenštejna
Wolfgang I. z Lichtenštejna
PříbuzníJan V. z Lichtenštejna, Jiří V. z Lichtenštejna a Jindřich VII. z Lichtenštejna (sourozenci)
Linhart II. z Lichtenštejna (vnuk či vnučka)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
 
Hrad Liechtenstein v Dolním Rakousku
 
Mikulovský zámek na jižní Moravě

Narodil se jako druhý syn Jiřího IV. z Lichtenštejna († 1444) a jeho manželky Hedviky z Pottendorffu († 1449/1457), dcery donlorakouského zemského maršálka Jörga z Pottendorffu.[2]

Kryštof měl tři bratry:

Po smrti svých starších bratrů se Kryštof III. stal hlavou rodu a v roce 1485 získal potvrzení lenního vlastnictví panství Mikulov, Břeclav, Sirotčí hrádek, Děvičky a Podivín od uherského krále Matyáše Korvína, který tehdy ovládal větší část Moravy a Dolního Rakouska. Kryštof III. sice dlouhodobě podporoval Matyáše Korvína, ale díky majetkovým zájmům vyjadřoval i sympatie k českému králi Vladislavu Jagellonskému. Zájem o jeho služby projevil i římský císař Fridrich III. Habsburský, který zároveň vládl v rakouských vévodstvích. V roce 1487 byl Kryštof III. císařem Fridrichem III. jmenován do funkce zemského maršálka v Dolním Rakousku a setrval v ní čtrnáct let (1487–1501).[3] I když jeho politické postoje nebyly úplně jednoznačné, udržoval si podporu všech tří znepřátelených stran. Dokládá to mimo jiné obnovený statut městečka pro Dolní Věstonice udělený v roce 1490 Matyášem Korvínem.[4] Obnovení městských práv dosáhl také v Drnholci.[5]v[6] V Rakousku byl Kryštof III. majitelem panství Hohenau a Ulrichskirchen.

Kryštof III. byl posledním samostatným majitelem panství Mikulov,[7][8] po jeho úmrtí zdědili majetek dva synové a po hospodářském úpadku této linie nakonec došlo k prodeji Mikulova (1560). Současná linie Lichtenštejnských knížat pochází od jeho staršího bratra Jiřího V.

Manželství a rodina

editovat

Oženil se 16. listopadu 1473 s Amálií, rozenou Starhembergovou. Jednalo se o dvojitou svatbu, protože Kryštofův starší bratr Jindřich VII. uzavřel téhož dne sňatek s Amáliinou sestrou Agnes Starhembergovou.

  • Regina († 14. ledna 1496), provdaná za císařského radu Martina II. (Michaela) z Polheimu († 2. června 1498), syna Reinprechta III. z Polheimu († 1466) a Alžběty ze Starhembergu († 1482)

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Кристоф III фон Лихтенщайн na bulharské Wikipedii.

  1. Ottův slovník naučný, díl XV.; Praha, 1900 (reprint 1999); s. 1055 (heslo z Liechtensteina) ISBN 80-7185-226-0
  2. dostupné online
  3. Přehled představitel státní správy v Dolním Rakousku dostupné online
  4. KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl I., Praha, 1996; s. 725 ISBN 80-85983-13-3
  5. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I. Jižní Morava; Praha, 1981; sd. 94
  6. KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl I., Praha, 1996; s. 763 ISBN 80-85983-13-3
  7. KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl III.; Praha, 1998; s. 877 ISBN 80-85983-15-X
  8. BRICHTOVÁ, Dobromila: Zámek Mikulov; Národní památkový ústav Brno; 2015; s. 17

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat