Kryštof Hošek
Kryštof Hošek (* 3. května 1985 Praha) je český figurální sochař.
| Kryštof Hošek | |
|---|---|
 Kryštof Hošek | |
| Narození | 3. května 1984 (40 let) Praha |
| Vzdělání | Akademie výtvarných umění v Praze |
| Povolání | umělec |
| Rodiče | Zdeněk Hošek Zdeňka Hošková Edelová |
| Příbuzní | Zdeněk Edel (prarodič) Tomáš Edel (strýc) |
| Webová stránka | krystofhosek |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
editovatKryštof Hošek absolvoval v letech 2001–2005 Výtvarnou školu Václava Hollara v Praze a poté studoval na Akademii výtvarných umění v Praze[1] v ateliéru figurálního sochařství (v přípravce AVU studoval u Ak. soch. Petera Orieška).
Dílo
editovatKryštof Hošek dokáže pracovat s monumentálním měřítkem a velkorysým vnímáním prostoru,[2] ale společným rysem jeho děl je především svrchovaná modelační jistota[3] a silná obsahová složka, vyjadřující často jednoznačný a nekompromisní postoj tvůrce.
S jeho odlehčeným portrétem Václava Havla ve svetru se setkávají návštěvníci v Letovicích (2016).[4] Havlův portrét byl i Hoškovým příspěvkem do dražby na pomoc Ukrajině.[5]
Renesanční pojetí humanistické věcnosti se v Hoškových plastikách polemicky konfrontuje s expresivní plastičností, připomínající halucinační vize či sžíravě satirické grotesky.[6] S respektem k velkému odkazu umění minulosti převedl do sochařského tvaru Caravaggiova Vítězného Amora (2011), ale chlapec s půvabnou tváří skrývá za zády ruku s pistolí.[7] Jeho sochařské komentáře současnosti jsou přes humorný nadhled často velmi nekompromisní a ostré. To se týká zejména sochařských objektů s politickým podtextem Národ sobě, 2013 [8][9][10] a Poserství míru, 2014.
V přímém dialogu s okolním prostředím instaluje svou monumentální tvorbu, jejímž prostřednictvím kriticky reflektuje současnou společnost.[6] S tématem Vanitas souvisejí jeho monumentální, téměř sedmimetrové variabilní skulptury kostry lidské ruky, které umožňují znázornit nejrůznější gesta od „Lajku“ ze sociálních sítí (Lajk, 2018) až po symbol vítězství k připomenutí 30. výročí Sametové revoluce (Victory, 2019).[10] Podle Hoška je „Kostlivá Viktorka“[11] symbolem toho, že, jakkoli ohlodané, ideály Sametové revoluce tu stále jsou. Gesto lze číst i přesně naopak, jako zkostnatění toho, co „véčka“ kdysi představovala.[2] Gesto ruky v plastice There is more má souvislost se známým obrazem Leonarda da Vinciho, ilustrujícím první verš evangelia podle Jana, kde Svatý Jan Křtitel ukazuje prstem nahoru k nebi.[6]
Pro společnou výstavu s Peterem Orieškem v Museu Kampa, nazvanou Soma Sema (Tělo jako vězení ducha, 2020–2021) vytvořil Kryštof Hošek site specifik instalaci v podobě monumentálních krys, které mohou být metaforou lidského konání.[12] Název souboru Revolution evolution však odkazuje k dystopii posthumánního světa, k němuž člověk spěje vinou absence sebereflexe toho, jak plundruje přírodu i planetu.[13] Představa světa ovládaného obrovskými krysami v divákovi vyvolává lehké mrazení.[3] V kontextu pandemie covidu získala díla další rozměr a dávají podnět k zamyšlení nad současným světem.[14]
V českém umění 20. století je často skrytý obsah a tak i díla, která připomínají světový minimalismus či abstrakci mají většinou silný literární, či metaforický podtext. Platí to také pro domácí figuraci, která je často spojena s ironií a nadsázkou. Kryštof Hošek obě tyto linky následuje a rozvíjí zajímavým inspirativním způsobem.[2]
-
Havel forever, 2016 -
Big Mother (the Gold Bug), 2020 -
Poserství míru, 2014
_2020_National_Gallery_Prague.jpg)
Výstavy
editovatAutorské
editovat- 2023 Ratus suprematus, Slavonice
- 2022 Revolution Evolution!, Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích[15]
- 2020-2021 Soma sema, Museum Kampa (s Peterem Orieškem)
- 2019 Victory, instalace k 30. výročí Sametové revoluce, Jungmannovo nám., Praha
- 2019 Sochy, Angloamerická univerzita, Praha
- 2017 The Plastic Women of the Universe, Galerie Peron
Kolektivní (výběr)
editovat- 2021-2025 Gask pod širým nebem, Gask (Galerie Středočeského kraje), Kutná Hora
- 2023 Art Prague, Clam-Gallasův palác, Praha
- 2022 Not only white, ze sbírky O. Th. Uttendorfsky, White gallery, Osík u Litomyšle
- 2022 Nazí/Přirozeně, SGVU (Severočeská galerie výtvarného umění), Litoměřice
- 2020-2021 Soma Sema: Peter Oriešek/ Kryštof Hošek, Museum Kampa, Praha
- 2020-2021 Vanitas, centrum současného umění DOX, Praha
- 2020 Sen ve snu, Edgar Allan Poe a umění v českých zemích, Národní galerie v Praze
- 2018 REALITY SHOW, galerie Arcimboldo, Praha
- 2018 Sculpture Line – letní festival soch ve městě Praha (socha Lajk)
- 2017 The Art Of Making Catastrophe, Zoya Museum Bratislava
- 2017 Vášeň, The Chemistry gallery, Praha
- 2017 Venture on, Forum Karlín, Praha
- 2016 UNIVERSUM, Piazetta Národního divadla
- 2015 Masa, The Chemistry gallery
- 2015 Et Cetera, Museum Maxxi, Řím[1]
- 2014 Peace please! Artinbox gallery Praha
- 2013 MEAM, Museu Europeu d´Art of Modern, Barcelona[1]
- 2013 Kdo lže, krade…? aneb: Jak zvítězit nad lží a nenávistí, Artinbox gallery Praha
- 2013 Art Prague, Kafkův dům, prezentace v rámci The Chemistry gallery
- 2011 Diplomanti AVU 2011, Karlín Hall
- 2009 Definice krásy, Galerie spolku Mánes – Diamant
Realizace (výběr)
editovatReference
editovat- ↑ a b c Kryštof Hošek, Sculpture line
- ↑ a b c Helena Musilová, Soma Sema: Peter Oriešek/ Kryštof Hošek, Museum Kampa, Praha, 2020
- ↑ a b Ivan Neumann, 2021, s. 57
- ↑ DUCH, Jiří Ševčík. Volili proti Haškovi, pak šli novou bustou uctít Havla. iDNES.cz [online]. 2016-10-09 [cit. 2023-11-17]. Dostupné online.
- ↑ Umění pro Ukrajinu: Kryštof Hošek - Václav Havel, draženo 19.3.2022
- ↑ a b c Richard Drury: Kryštof Hošek,There is more, z cyklu Řeč gest, GASK 2020
- ↑ Kryštof Hošek: Vítězný Amor, AVU, diplomové práce. www.avu.cz [online]. [cit. 2023-03-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-08-18.
- ↑ Kryštof Hošek: Vařila myšička kašičku, Deník.cz
- ↑ Vendula Fižová, Prezident Zeman má svou sochu. Vypadá jako lejno, nebo kaše?, Deník.cz, 24.4.2013
- ↑ a b Pavel Šafr, Kryštof Hošek musel odklidit sochu, která by do Festivalu svobody vnesla moc svobody, Forum 24, 28.1.2020
- ↑ Naděžda Hávová: Pandemii beru jako varování možná i někoho shůry, jak nakládáme s planetou, myslí si sochař Hošek, ČRo, 23.3.2021
- ↑ Petr Oriešek a Kryštof Hošek vystavují na Kampě, Art Revue
- ↑ Jak umělci malovali nahé tělo, Aktuálně.cz, 7.7.2022
- ↑ Peter Oriešek – Kryštof Hošek: Sóma Séma, Museum Kampa (20. 10. 2020 – 7. 2. 2021)
- ↑ Kryštof Hošek: Revolution Evolution!, SGVU Litoměřice 2022
- ↑ Pamětní místa: Busta Václava Havla, Letovice
- ↑ Pamětní místa: Busta Anastáze Opaska, Košice
- ↑ Poděbrady: Pamětní deska Milanu Paumerovi
Literatura
editovat- Kolektiv autorů, Figurama 06, kol. katalog 351 s., Nakladatelství KANT (Karel Kerlický), Praha 2006, ISBN 80-86970-08-6
- Kolektiv autorů, Figurama 10, kol. katalog 496 s., Figurama, o.s., Znojmo 2010, ISBN 978-80-254-6712-1
- Markus Huemer, Diplomanti AVU 2011, kol. katalog 163 s., Akademie výtvarných umění, Praha 2011, ISBN 978-80-87108-20-8
- Nadia Rovderová, Kdo lže, krade...? (aneb Jak zvítězit nad lží a nenávistí), kol. katalog 34 s., Nakladatelství KANT (Karel Kerlický), Artinbox Gallery, Praha 2013, ISBN 978-80-7437-159-2
- Jiří Švestka a kol., 10 let Chemistry 2008–2018 (Can't Stop Kissing You), kol. katalog 132 s., The Chemistry Gallery, Praha 2018
- Otto M. Urban, Veronika Hulíková, Sen ve snu: Edgar Allan Poe a umění v českých zemích, kol. katalog 223 s., Národní galerie v Praze 2020, ISBN 978-80-7035-751-4
- Ivan Neumann: Peter Oriešek, Kryštof Hošek: Soma Sema, 87 s., Museum Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových, Praha 2021, ISBN 978-80-270-9706-7
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kryštof Hošek na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Kryštof Hošek v informačním systému abART
- Kryštof Hošek o výstavě, ČT24, 5. 6. 2017 Archivováno 10. 3. 2023 na Wayback Machine.
- Kryštof Hošek, Nadační fond Eleutheria
