Kryštof Čabelický ze Soutic
Kryštof Čabelický ze Soutic a na Žimuticích (okolo 1600 asi Žimutice – 2. dubna nebo 4. května 1632 České Budějovice) byl český šlechtic z jihočeského rodu Čabelických ze Soutic a důstojník švédské armády působící v období třicetileté války. Za své angažmá proti císaři byl zajat a veřejně popraven v Českých Budějovicích.
| Kryštof Čabelický ze Soutic | |
|---|---|
 Erb Čábelických ze Soutic | |
| Narození | 1600 Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 2. dubna 1632 (ve věku 31–32 let) nebo 4. května 1632 (ve věku 31–32 let) České Budějovice Habsburská monarchie |
| Příbuzní | Václav Čabelický ze Soutic, Šebestián Čabelický ze Soutic (bratři) Karel Václav Čabelický ze Soutic (synovec) |
| Vojenská kariéra | |
| Doba služby | ?–1632 |
| Složka | Švédská armáda |
| Války | Třicetiletá válka |
| Bitvy | |
Život
editovatMládí
editovatByl synem rytíře Karla staršího Čabelického ze Soutic a jeho manželky, narodil se zřejmě na rodovém sídle, zámku v jihočeských Žimuticích. Jeho bratry byli mj. Václav, Šebestián[1] a Vratislav Čábeličtí. Karel starší se zapojil do stavovského povstání proti císaři Ferdinandu II., za což byl odsouzen ke ztrátě téměř veškerého majetku, včetně Žimutic.
Vojenská kariéra
editovatKryštof zůstal věrný ideálům stavovského povstání, po jehož porážce se rozhodl k emigraci do zahraničí. Zde posléze vstoupil do řad švédské armády a bojoval proti katolickým silám v rámci probíhající třicetileté války. Naproti tomu bratři Václav a Vratislav věrně sloužili císařské moci, za což byli císařem povýšeni do panského stavu s titulem svobodný pán.
Po vpádu Švédů a Sasů do Čech roku 1631 stal spolu s Davidem Chlumčanským z Přestavlk[2] jedním ze dvou velitelů českých dobrovolnických oddílů ve švédské armádě, která se saskými vojsky obsadila české země.[3]
Úmrtí
editovatPo vytlačení protestantských vojsk byl 15. dubna 1632[4] s oddílem ozbrojených sedláků zajat u Mníšku pod Brdy. Následně byl uvězněn v Českých Budejovicích, zde souzen a poté 4. května na hlavním městském náměstí, nedaleko Samsonovy kašny,[5] sťat za organizaci selského povstání proti císaři.[6] Jiné zdroje uvádí datum popravy na 2. dubna.
Rodina
editovatBratr Václav se účastnil obrany Prahy před švédskými vojsky generála Arvida Wittenberga, která již vyplenila Hradčany a Malou Stranu.[7] V závěru obléhání byl postřelen a na následky zranění pak 31. října nebo 1. listopadu 1648 v Praze zemřel. Stal se tak jednou z obětí třicetileté války, který zahynul již po jejím oficiálním skončení.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Obležení Prahy 1648 (4) - Bitva. Valka.cz [online]. [cit. 2022-07-30]. Dostupné online.
- ↑ KÝR, Karel. Saský vpád do Čech (1631 – 1632). [s.l.]: E-knihy jedou 124 s. Dostupné online. ISBN 978-80-87856-80-2. Google-Books-ID: HugFAwAAQBAJ.
- ↑ ZAP, Karel Vladislav. Česko-moravská kronika. [s.l.]: Kober 704 s. Dostupné online. Google-Books-ID: yyk7AQAAMAAJ.
- ↑ Příspěvek k dějinám židů v Bechyni – OsvetariJihu.cz [online]. [cit. 2022-09-09]. Dostupné online.
- ↑ LEWEST.CZ, (c) 2022. 7 míst budějckého pitavalu. www.budlive.cz [online]. [cit. 2022-09-09]. Dostupné online.
- ↑ KVĚTOVÁ, Miroslava. KRONIKA ČESKOBUDĚJOVICKÉHO MĚŠŤANA ADRIANA ADALBERTA BATTISTY (1463-1656). [s.l.]: JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH, Filozofická fakulta, 2011. Dostupné online. Bakalářská práce.
- ↑ LÍVA, V.: Bouře nad Prahou aneb Švédové před Prahou a v Praze v r. 1648. 1948. 99 s.
Literatura
editovat- BÍLEK, Tomáš Václav. Dějiny konfiskací v Čechách po r. 1618.. s. 58-59. Dostupné online
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl třetí. Praha, 1884. s. 197. Dostupné online
- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Pavel Körber. s. 1015. Dostupné online
- VÁVRA, Josef. Historické paměti bývalého panství mníšeckého a kláštera sv. Maří Magdaleny Na Skalce s dvěma rodokmeny. Praha: V. Kotrba, 1899. s. 31. Dostupné online