Kromlech Almendres

Kromlech Almendres
Poloha
Adresa	Nossa Senhora da Tourega e Nossa Senhora de Guadalupe, Portugalsko
Souřadnice	38°33′26,99″ s. š., 8°3′39,88″ z. d.
Další informace
	multimediální obsah na Commons
	galerie na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kromlech Almendres (Cromeleque dos Almendres / Cromeleque na Herdade dos Almendres) je megalitický komplex nacházející se 4,5 km západně od vesnice Nossa Senhora de Guadalupe v občině Nossa Senhora da Tourega e Nossa Senhora de Guadalupe, části obce Évora v portugalském Alenteju. Jde o největší dochovanou skupinu uspořádaných menhirů na Iberském poloostrově a jednu z největších v Evropě. Archeologické naleziště se skládá z několika megalitických struktur: kromlechů a menhirů, které patří k takzvanému megalitickému světu Évory a mají jasné paralely s jinými kromlechy v okrese Évora, jako jsou Portela Mogos a kromlech Vale Maria do Meio.^[1]

Historie

Schéma ukazující vývoj kromlechu Almendres od raného neolitu až do současnosti^[2]

Výstavba těchto struktur se datuje do 6. tisíciletí př. n. l. Byly znovu objeveny v roce 1966 Henriquem Leonorem Pinou, který prováděl terénní práce související s geologickými mapami Portugalska.^[1]^[3]^[4]^[5]

Vykopávky na místě odhalily sérii megalitických a neolitických stavebních fází: Almendres I 6000 př. n. l. (raný neolit), Almendres II 5000 př. n. l. (střední neolit) a Almendres III 4000 př. n. l. (pozdní neolit). Relativní chronologie kromlechu a menhirů je velmi složitá a zahrnuje období od neolitu po chalkolit. Předpokládá se, že monument měl buď náboženský a obřadní účel, nebo fungoval jako primitivní astronomická observatoř.^[1]^[5]

Architektura

Kromlech se nalézá u silnice z Évory do Montemor-o-Novo v bývalé občině Nossa Senhora de Guadalupe. Kromlech se nachází hned za vesnicí Guadalupe na pozemku Herdade dos Almendres.^[1]^[5] Leží v jihozápadní části pozemku, zatímco menhir se nachází na východních hranicích statku,^[1]^[5] obrácen k východu nad Serra de Monfurado, izolován od místní komunity. Místní městská rada k památce nechala vybudovat turistickou pěší stezku a začlenila ji do místní megalitické trasy, která mapuje prehistorické památky v regionu.^[5]

Komplex balvanů uspořádaných do kruhu je tvořen asi 95 žulovými monolity rozmístěnými v malých skupinách.^[1] Starší (raně neolitické) monolity tvoří dva nebo tři soustředné kruhy menších menhirů v západní části komplexu, zatímco středně neolitické struktury sestávají ze dvou elips (nepravidelných, ale soustředných) a velkých menhirů. V pozdně neolitické fázi dřívější konstrukce prošly úpravami a místo se transformovalo na prostor pro společenské nebo náboženské rituály.^[5] Devadesát dva menhirů tvoří dvě skupiny, které byly postaveny a orientovány různými směry souvisejícími s rovnodenností.^[5]

Mnohé z kamenů byly Mariem Varelou Gomesem vykopány tam, kde spadly, a byly znovu postaveny na základě kritérií stanovených výzkumem a znovuobjevením původních základů.^[3]^[5]^[6] Zeměpisná šířka komplexu je přibližně stejná jako maximální měsíční elongace (38,55 stupňů pro rok 1500 př. n. l.); srovnatelná zeměpisná šířka, kde k tomu dochází, je spojena se Stonehenge (51,18 stupňů pro rok 2000 př. n. l.).^[3]

Přestože zde existuje mnoho velkých solitérních zaoblených či eliptických kamenů o výšce 2,5 až 3,5 metru, většina je menších a uspořádaných do skupin.^[1] Kromlech zabírá plochu 70 x 40 metrů a je orientován v ose severozápad-jihovýchod. Sloupy vykazují známky hluboké eroze, zejména na površích vystavených povětrnostním vlivům, přesto je výzdoba stále viditelná. Vzory mají podobu linií a radiál, nejméně dvou na každém kameni.^[5]

Asi tucet monolitů má pozůstatky vytesaných vzorů,^[1] čtyři z toho mají pouze malé kruhové otvory. Monolit číslo 8 s vrcholem rovně seříznutým v úrovni prsou a několika důlky mohl sloužit k jemnějšímu astronomickému pozorování, zejména pozorování jarní rovnodennosti, a to pomocí vkládání malých kamenů do důlků. Tato pozorování mohla být prováděna také z kamene 39 ve východním ohnisku eliptického uspořádání.^[3] Menhir 48 na sobě má schematizovanou antropomorfní postavu obklopenou kruhy a berlou.^[1]

Izolovaný samostatný menhir, přibližně 4,5 metru vysoký a 0,9 metru v průměru, se nachází poblíž obydlí, asi 1400 metrů severovýchodně od hlavního komplexu. Spojnice od kromlechu Almendres k tomuto menhiru směřuje přibližně směrem východu slunce při zimním slunovratu.^[3]

Panoramatické fotografie

Rozmístění kromlechu Almendres

Kromlech Almendres, Évora, Portugalsko, 2014

Pohled shora, 2019

Galerie

Kámen s vyrytými spirálami
Příklad kamene s vyrytými kruhy
Půlkruhové důlky vyryté na dalším kameni
Obrácená pastýřská berla
Monolit číslo 8 se zaoblenými důlky
Izolovaný menhir Almendres
Letecký pohled

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Almendres Cromlech na anglické Wikipedii.

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ Cromeleque, Menir e Pedras dos Almendres [online]. Redakce IGESPAR. Lisbon, Portugal: IGESPAR-Instituto de Gestão do Património Arquitectónico e Arqueológico, 2011 [cit. 2011-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 October 2012. (portugalsky)
↑ Mário Varela Gomes. Cromeleque dos Almendres: Um dos Primeiros Grandes Monumentos Públicos da Humanidade. Biblioteca Digital do Alentejo
↑ ^a ^b ^c ^d ^e MARCIANO, C. Sobre o Possível Significado Astronómico do Cromeleque dos Almendres. [s.l.]: [s.n.] Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 22 February 2006. (portugalsky)
↑ PINA, H.L. Actas do II Congresso Nacional de Arqueologia. Coimbra, Portugal: [s.n.], 1971. Kapitola Novos Monumentos Megalíticos do Distrito de Évora, s. 151.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ BRANCO, Manuel. Cromeleque e menir, na Herdade dos Almendres [online]. Redakce SIPA. Lisbon, Portugal: SIPA – Sistema de Informação para o Património Arquitectónico, 1993 [cit. 2011-10-19]. Dostupné online. (portugalsky)
↑ ALVIM, P. A Cidade de Évora. [s.l.]: [s.n.], 1996–1997. Kapitola Sobre alguns vestígios de paleoastronomia no Cromeleque de Almendres, s. 5–23. (portugalsky)

Literatura

GONÇALVES, José Pires. Roteiro de Alguns Megálitos da Região de Évora. Évora, Portugal: [s.n.], 1975. (portugalsky)
VARELA GOMES, Mário. Valcamonica Symposium. Capo di Monte, Italy: [s.n.], 1979. Kapitola Aspects of Megalithic Religion According to the Portuguese Menhirs.
SANTOS, M. Farinha dos. Pré-História de Portugal. Lisbon, Portugal: [s.n.], 1985. (portugalsky)
GONÇALVES, José Pires; VARELA GOMES, Mário; SANTOS, M. Farinha dos. Arqueologia e História. Lisbon, Portugal: [s.n.], 1986. Kapitola Os Menires da Pedra Longa.
Roteiro do Megalitismo de Évora. Redakce Silva António Carlos. Èvora, Portugal: Câmara Municipal de Évora, 1992. (portugalsky)

Externí odkazy

[IGESPAR-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ Cromeleque, Menir e Pedras dos Almendres [online]. Redakce IGESPAR. Lisbon, Portugal: IGESPAR-Instituto de Gestão do Património Arquitectónico e Arqueológico, 2011 [cit. 2011-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 October 2012. (portugalsky)

[2] Mário Varela Gomes. Cromeleque dos Almendres: Um dos Primeiros Grandes Monumentos Públicos da Humanidade. Biblioteca Digital do Alentejo

[crookscape1-3] MARCIANO, C. Sobre o Possível Significado Astronómico do Cromeleque dos Almendres. [s.l.]: [s.n.] Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 22 February 2006. (portugalsky)

[4] PINA, H.L. Actas do II Congresso Nacional de Arqueologia. Coimbra, Portugal: [s.n.], 1971. Kapitola Novos Monumentos Megalíticos do Distrito de Évora, s. 151.

[SIPA-5] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ BRANCO, Manuel. Cromeleque e menir, na Herdade dos Almendres [online]. Redakce SIPA. Lisbon, Portugal: SIPA – Sistema de Informação para o Património Arquitectónico, 1993 [cit. 2011-10-19]. Dostupné online. (portugalsky)

[6] ALVIM, P. A Cidade de Évora. [s.l.]: [s.n.], 1996–1997. Kapitola Sobre alguns vestígios de paleoastronomia no Cromeleque de Almendres, s. 5–23. (portugalsky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]