Krkavec (Plaská pahorkatina)
Krkavec (504 m) je vrch v Plaské pahorkatině poblíž severního okraje města Plzně. Přes vrcholovou část probíhá hranice obcí Chotíkov a Ledce, východní svahy náleží ke katastrům Záluží (část města Třemošná) a Bolevec (část města Plzně).
| Krkavec | |
|---|---|
 Televizní vysílač a rozhledna na vrcholu Krkavce | |
| Vrchol | 504 m n. m. |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Plzeňská pahorkatina / Plaská pahorkatina / Kaznějovská pahorkatina / Hornobřízská pahorkatina / Třemošenská pahorkatina / Krkavecká část |
| Souřadnice | 49°48′10″ s. š., 13°20′26″ v. d. |
  Krkavec | |
| Hornina | slepenec |
| Povodí | Třemošná, Mže, Berounka |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Krkavec představuje nejvyšší vrchol v rozsáhlých lesích na sever od Plzně (a po Radyni druhý nejvyšší bod v okolí města). Smrkové a borovo-smrkové lesy spolu s romantickými pozůstatky mnoha opuštěných lomů na pískovec a kaolin, kterými je návrší zbrázděno, jsou populárním místem vycházek Plzeňanů; oblast Krkavce protkává síť značených turistických cest (na vrcholu se jich sbíhá pět). Na Krkavci se vyskytují také chránění plazi jako zmije a slepýši.
Rozhledna a vysílač
editovat
Na vrcholu stojí televizní vysílač, pak 18,2 metrů vysoká kamenno-cihlová rozhledna z roku 1900 (vlastní vrchol se všemi těmito stavbami patří ke katastru obce Ledce) a k ní přistavěná chata.
Za jasného počasí je vidět až na šumavské vrcholky.
Historie rozhledny
editovatVrcholek hory Krkavec (kolem roku 1358 se vrch nazýval Drsník), který má 505 m n. m., je jeden ze tří významných vrcholů v okolí Plzně (další dva jsou Radyně a Chlum). Z tohoto důvodu byl vždycky cílem turistů, proto v roce 1893 došlo k vytvoření plánů ke stavbě dřevěné rozhledny, tato však nebyla postavena. Ke stavbě rozhledny přispěla až obec Ledce, v jejímž katastru se vrchol hory nachází. Obec kromě pozemku poskytla stavební materiál z lomu. Projekt rozhledny vytvořil tehdejší profesor plzeňské průmyslové školy J. Kubeš – v projektu byla navržena 18metrová kamenná a cihlová věž, přičemž do dvou třetin výšky byla z kamene a z poslední nejvyšší třetiny z cihel. Tvar měla válcovitý a byla postavena na osmibokém podstavci. Na hlavní ochoz ve výšce 16 m vede 98 kamenných schodů a na druhý vedlejší vede z prvního ochozu kovový žebřík s 8 příčkami. Vrchol rozhledny ozdobil svatováclavskou korunou (která byla později snesena). Rozhledna byla postavena v období srpna až října 1900, na jaře 1901 bylo upraveno okolí rozhledny. Slavnostně byla rozhledna otevřena 19. května 1901 a byla tehdy pojmenována po jednom ze zakladatelů Klubu českých turistů v Plzni, a to profesoru Janu Simlovi.
Z důvodu zvýšených turistických aktivit byla k rozhledně přistavena původně dřevěná turistická chata KČT z roku 1925 dle návrhu Hanuše Zápala. Ke stavbě chaty dal opět podnět KČT a chata dostala jméno po dalším ze zakladatelů klubu v Plzni, a to po Antonínu Kostincovi. Chata dokázala ubytovat až 16 osob ve čtyřech pokojích.
V říjnu a listopadu roku 1938 byla rozhledna neprávem obsazena německým vojskem. Po druhé světové válce do roku 1953 sloužila turistům. Od roku 1953 byla rozhledna i s přilehlým okolím nepřístupná a sloužila jako vojenská hláska a stavba k přenosu signálu. Následné přestavby deformovaly původní vyvážený soubor staveb, na místě původní dřevěné chaty byla postavena zděná budova sloužící armádě, která navíc přidala jedno patro, navíc roku 1977 k nim byl přistavěn 58 metrů vysoký anténní televizní vysílač. Od 1. června 1989 je rozhledna přístupná, přičemž radiokomunikační význam lokality nadále trvá.
Po sametové revoluci
editovatNa začátku 90. let 20. století byly rozhledna i chata vráceny Klubu českých turistů. Klub zpřístupnil rozhlednu, ale na rekonstrukci neměl dost financí. Přesně z toho důvodu proto došlo v březnu 1996 k bezúplatnému převodu objektů do vlastnictví Plzeňské sportovní unie. Provoz rozhledny však byl ve ztrátě a proto byl celý areál pronajímán, včetně krátkého období, kdy byl v budovách noční klub a podle některých zdrojů i nevěstinec[1]. V roce 2000 celý areál koupila společnost GES-Electronics, a.s. a ta provedla rekonstrukci budov za 10 milionů Kč a umístila tam svou obchodní divizi. Rozhledna však v tomto období otevřena nebyla a pro veřejnost byla zavřena. V srpnu 2007 celá firma přesídlila do Plzně a celý areál nabídla k prodeji za 20 milionů Kč (později za 17 milionů, v roce 2010 za 14 milionů a v roce 2016 za 7 milionů).
Od roku 2005 je vysílač vylepšen o nový anténní nosič a postupem času na něj byly z kamenné rozhledny přemisťovány anténní systémy pro radiokomunikační služby.
Na jaře 2012 dostala firma GES-Electronics, a.s. dotaci 150 000 Kč od plzeňského Krajského úřadu za účelem opravy rozhledny. Celkové náklady byly 200 000 Kč a rekonstrukce byla provedena firmou L&B STAV s.r.o. a v rámci rekonstrukce byly opraveny omítky, schody a na vrchol rozhledny vrácena svatováclavská koruna. Poté byla rozhledna pronajata KČT Plzeň – Bolevec, jenž rozhlednu 30. června 2012 zpřístupnil veřejnosti. Na jaře 2021 byla rozhledna koupena Michalem Roudem, který zde zařídil občerstvení a nechal na podzím stejného roku zrekonstruovat společenskou místnost.[2][3]
Pověst
editovatPodle pověsti bylo na vrcholu kopce Krkavec v dávných dobách obětiště, pomocí něhož se předpovídala budoucnost. Lidé z okolí hory před každým větším rozhodnutím a nebo větším cestováním přinášeli dary a obětiny bohům, a to zvířata a nebo i část úrody. Kněží pak tyto obětiny obětovali a pomocí nich věštili. Věštění se provádělo zapálením oběti na oltáři a pak kněží pozorovali krkavce a podle jejich chování určili budoucnost. Z množství krkavců pochází tedy název hory Krkavec. Pokud krkavci přilétli po obětování a kroužili nad obětištěm, tak byl výsledek nepříznivý a pokud odlétli pryč a vrátili se až po dokončení obětování, tak měl být výsledek příznivý.[4]
Reference
editovat- ↑ Rozhledna Krkavec otevírá, po 22 letech. Lidovky.cz [online]. 2012-06-09 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online.
- ↑ Krkavec u Plzně. rozhledny.webzdarma.cz [online]. [cit. 2022-08-09]. Dostupné online.
- ↑ PRO-SPORT.cz |Rozhledna Krkavec. www.pro-sport.cz [online]. [cit. 2022-08-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-08-09.
- ↑ ROZHLEDNA KRKAVEC - Plzeňsko - Technické zajímavosti - Rozhledny a vyhlídky - Ledce - InfoČesko. www.infocesko.cz [online]. [cit. 2022-08-09]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Krkavec na Wikimedia Commons - http://www.krkavec.cz/ Archivováno 4. 12. 2010 na Wayback Machine.
- https://web.archive.org/web/20070809054308/http://ealenka.webpark.cz/rozhledny/plzen/krkavec.htm
