Chorvatské župy

Župy (v originále županije) jsou správními jednotkami Chorvatské republiky. Jejich správu a statut určuje Zákon o místním uspořádání a krajové samosprávě (v originále Zakon o lokalnoj i područnoj samoupravi).

Chorvatské župy: 1. Záhřebská
2. Krapinsko-zagorská
3. Sisacko-moslavinská
4. Karlovacká
5. Varaždinská
6. Koprivnicko-križevecká
7. Bjelovarsko-bilogorská
8. Přímořsko-gorskokotarská
9. Licko-senjská
10. Viroviticko-podrávská
11. Požežsko-slavonská
12. Brodsko-posávská
13. Zadarská
14. Osijecko-baranjská
15. Šibenicko-kninská
16. Vukovarsko-sremská
17. Splitsko-dalmatská
18. Istrijská
19. Dubrovnicko-neretvanská
20. Mezimuřská
21. Město Záhřeb

Celé území Chorvatska je členěno na dvacet žup a město Záhřeb.

Podle Zákona o místní samosprávě má každá župa ve své správní kompetenci:

• vzdělání
• zdravotnictví
• urbanismus
• hospodářský rozvoj
• dopravu a dopravní infrastrukturu
• správu cest (netýká se dálnic)
• plánování a rozvoj kulturních, zdravotních a sociálních věcí
• dohled nad obecní správou
• ostatní správní náležitosti podle příslušných zákonů.

Názvy chorvatských žup jsou dány Zákonem o území žup, měst a obcí Republiky Chorvatsko a jsou odvozeny ze správních středisek nebo místních krajových názvů.

Historie

Chorvatské župy v 19. století

Od poloviny 10. století se podle kronikáře Konstantina Porfirogeneta na území dnešní Dalmácie a Bosny nacházelo 11 žup: Livenská, Cetinská, Imotská, Plivská, Psetská, Přímořská, Bribirská, Nonská, Kninská, Sidražská a Ninská.

V 11. a 12. století jsou doloženy tyto župy: Lická, Krbavská, Modrušská a Vinodolská. Ve 13. století na území severního Chorvatska zmiňují Záhřebská, Varaždinská, Križevecká, Virovitická, Gorická a Gorská župa, ve Slavonii pak Požežská a Vukovská župa.

Na konci středověku byl systém žup oslaben tureckým nebezpečím. Po osvobození Slavonie od turecké nadvlády V 18. století se znovu ustavují Virovitická, Požežská a Sremská župa. Jejich vůdcem byl župan.

Roku 1866 došlo k územní reformě a od té doby se Chorvatsko dělilo na osm žup. V této době nebyla součástí Chorvatska Istrie, Dalmácie ani většina Baranje, ale za to k němu patřil celý Srem.

1. Bjelovarsko-križevecká (centrem Bjelovar)
2. Licko-krbavská (Gospić)
3. Modrušsko-rijecká (Ogulin)
4. Požežska (Požega)
5. Sremská (Vukovar, župa zasahovala až do dnešního Srbska)
6. Varaždinská (Varaždín)
7. Virovitická (Osijek)
8. Záhřebská (Záhřeb)

Župy existovaly i v království SHS, ty ale byly zrušeny ústavou z roku 1921. V období Nezávislého chorvatského státu bylo ustaveno 22 žup a hlavní město Záhřeb.

Seznam současných žup

Župa	Chorvatský název	Rozloha (km²)	Počet obyvatel (2011)	Hustota zalidnění (ob./km²)	Hlavní město	Největší město	Počet měst	Počet opčin
Bjelovarsko-bilogorská	Bjelovarsko-bilogorska županija	2 640	119 764	45,36	Bjelovar	Bjelovar	5	18
Brodsko-posávská	Brodsko-posavska županija	2 030	158 575	78,11	Slavonski Brod	Slavonski Brod	2	26
Dubrovnicko-neretvanská	Dubrovačko-neretvanska županija	1 781	122 568	68,88	Dubrovník	Dubrovník	5	17
Istrijská	Istarska županija	2 813	208 055	73,96	Pazin	Pula	10	31
Karlovacká	Karlovačka županija	3 626	128 899	35,54	Karlovac	Karlovac	5	17
Koprivnicko-križevecká	Koprivničko-križevačka županija	1 748	115 584	66,12	Koprivnica	Koprivnica	3	22
Krapinsko-zagorská	Krapinsko-zagorska županija	1 229	132 892	108,13	Krapina	Krapina	7	25
Licko-senjská	Ličko-senjska županija	5 353	50 927	9,51	Gospić	Gospić	4	8
Mezimuřská	Međimurska županija	729	113 804	156,16	Čakovec	Čakovec	3	22
Osijecko-baranjská	Osječko-baranjska županija	4 155	305 032	73,41	Osijek	Osijek	7	35
Požežsko-slavonská	Požeško-slavonska županija	1 823	78 034	42,8	Požega	Požega	5	5
Přímořsko-gorskokotarská	Primorsko-goranska županija	3 588	296 195	82,55	Rijeka	Rijeka	14	22
Sisacko-moslavinská	Sisačko-moslavačka županija	4 468	172 439	38,59	Sisak	Sisak	7	12
Splitsko-dalmatská	Splitsko-dalmatinska županija	4 540	454 798	100,3	Split	Split	16	39
Šibenicko-kninská	Šibensko-kninska županija	2 984	109 375	36,65	Šibenik	Šibenik	5	15
Varaždinská	Varaždinska županija	1 262	175 951	139,42	Varaždín	Varaždín	6	22
Viroviticko-podrávská	Virovitičko-podravska županija	2 024	84 836	41,91	Virovitica	Virovitica	3	13
Vukovarsko-sremská	Vukovarsko-srijemska županija	2 454	179 521	73,15	Vukovar	Vinkovci	5	26
Zadarská	Zadarska županija	3 646	170 017	46,63	Zadar	Zadar	6	28
Záhřebská	Zagrebačka županija	3 060	317 606	103,79	Záhřeb	Velika Gorica	9	25
Hlavní město Záhřeb	Grad Zagreb	641	790 017	1 232,47	Záhřeb	Záhřeb	1	17

Orgány žup

Županijska skupština

Županijska skupština je správní sbor každé jednotlivé župy. Čítá od 31 do 51 členů. Mandát člena skupštiny trvá 4 roky. Skupština má předsedu a dva místopředsedy.

Župan

Župan je hlavním představitelem župy. Předsednictvo může mít od 7 do 13 členů, předsednictvo města Záhřebu od 9 do 15 členů.

Správní kompetence

• výběr daní a ostatních poplatků
• příjmy z vlastnictví
• příjmy obchodních společností a jiných právnických osob
• pokuty a majetková správní řízení
• podíl na společných daních s celostátním daňovým systémem
• půjčky a granty z celostátního rozpočtu
• ostatní příjmy dané zákonem

Literatura

• Mirošević, Franko (ur.), Goldstein, I.; Grgin, B.; Moačanin, N.; Potrebica, F.; Pavličević, D.; Vranješ-Šoljan, B.; Kolar-Dimitrijević, M.; Klemenčić, M.; Rogić, V.; Gmajnić, L. (1996.) Hrvatske županije kroz stoljeća, Zagreb: Školska knjiga i Zavod za hrvatsku povijest Filozofskoga fakulteta Sveučilišta u Zagrebu. ISBN 953-0-61367-9.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu župa v Chorvatsku na Wikimedia Commons
• Hrvatska zajednica županija

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hrvatske županije na chorvatské Wikipedii.

Portály: Chorvatsko