Wikipedie

Králův Dvůr

město v okrese Beroun ve Středočeském kraji
(přesměrováno z Králův Dvůr (okres Beroun))

Město Králův Dvůr (německy Königshof) se nachází v okrese Beroun ve Středočeském kraji, v těsné blízkosti města Berouna, na řece Litavce. Žije zde přibližně 11 tisíc[1] obyvatel.

Králův Dvůr
Pohled na Králův Dvůr z jihovýchodu
Pohled na Králův Dvůr z jihovýchodu
Znak města Králův DvůrVlajka města Králův Dvůr
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecBeroun
Obec s rozšířenou působnostíBeroun
(správní obvod)
OkresBeroun
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°57′0″ s. š., 14°2′4″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel10 613 (2024)[1]
Rozloha15,24 km²[2]
Nadmořská výška240 m n. m.
PSČ267 01
Počet domů2 239 (2021)[3]
Počet částí obce7
Počet k. ú.5
Počet ZSJ19
Kontakt
Adresa městského úřadunáměstí Míru 139
267 01 Králův Dvůr u Berouna
mesto@kraluv-dvur.cz
StarostaPetr Vychodil (ODS)
Oficiální web: www.kraluv-dvur.cz
Králův Dvůr na mapě
Králův Dvůr
Králův Dvůr
Další údaje
Kód obce533203
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento článek je o městě. O panovnickém sídle u Prašné brány pojednává článek Králův dvůr (Praha).

Historie

editovat

V polovině 13. století tu král Václav I. pravděpodobně vystavěl středověký dvůr.[4] První písemná zmínka o Počaplech pochází z roku 1302, o Králově Dvoře z roku 1394, kdy zde panská jednota zajala krále Václava IV.[4]

V roce 1850 při zrušení vrchnostenského a zavedení obecního zřízení byly obce Králův Dvůr, Popovice, Karlova Huť a Křižatky sloučeny do jedné politické obce Králův Dvůr.[4] 1. ledna 1980 byl Králův Dvůr připojen k městu Berounu, ale ke dni komunálních voleb 23. listopadu 1990 se opět od Berouna osamostatnil (a tím získal i své nové části Levín a Zahořany).[4][5]

V roce 1930 získal Králův Dvůr status městyse.[4] Roku 1950 získala obec vzniklá sloučením obcí Králův Dvůr a Počaply název Králův Dvůr, přitom byl název osady Křížatka změněn na Křížatky[6] (dnes Křižatky). 5. října 2004 byla obec povýšena na město.[7]

Od roku 1988 prochází středem obce dálnice D5, čímž obec ztratila přirozené centrum. Rozvojové projekty, jejichž realizace není jistá, počítají s vybudováním nového centra v prostoru mezi lokalitou Na Knížecí a sportovním stadionem.[4] Počátkem roku 2013 zde žilo již přes 7 tisíc obyvatel, v roce 2006 jich bylo 6201.

Územněsprávní začlenění

editovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Beroun[8]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Beroun
  • 1868 země česká, politický okres Hořovice, soudní okres Beroun
  • 1936 země česká, politický i soudní okres Beroun[9]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Beroun[10]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Beroun[11]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Beroun[12]
  • 1949 Pražský kraj, okres Beroun[13]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Beroun

Rok 1932

editovat
 
Kresba Králodvorských železáren (Carl Emils Hütte) z roku 1886

Ve městě Králův Dvůr (přísl. Karlova Huť, Křižatka, Popovice, 3597 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14]

  • Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, 3 sbory dobrovolných hasičů, závodní nemocnice, velkoobchod s benzinem, Králodvorská cementárna, 2 cihelny, kamenický závod, 3 mlýny, stavební družstvo, stavitel, velkostatek, železárna.
  • Služby (výběr): 3 lékaři, autodílna, 4 autodopravci, Obecní bio, cukrárna, drogerie, 3 elektrotechnici, 2 hodináři, 8 hostinců, 4 hotely, inženýr, 4 kapelníci, kožišník, lakýrník, lékárna Agrex, obchod s obuví Baťa, radiopotřeby, realitní kancelář, vinárna, zahradnictví.

V obci Počaply (2000 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Králova Dvora, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[15] lékař, autodílna, autodoprava, bio Amerika, cihelna, cukrář, drogerie, obchod s dřívím, elektrárna, galanterie, 3 holiči, 5 hostinců, 2 kapelníci, 2 klempíři, knihař, konfekce, 2 konsumy, kovář, 4 krejčí, lakýrník, obchod s mlékem, modistka, 3 obuvníci, obchod s ovocem a zeleninou, 3 pekaři, 3 obchody s lahvovým pivem, pohřební ústav, porodní asistentka, povoznictví, 4 řezníci, 18 obchodů se smíšeným zbožím, Městská spořitelna v Berouně, Spořitelní a záložní spolek pro Počaply, stavitel, 2 obchody se střižním zbožím, švadlena, 3 trafiky, 3 truhláři, 2 obchody s vápnem, zámečník, 2 zedničtí mistři, železářství.

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a domů města Králův Dvůr včetně místních částí
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 649 1 927 2 220 3 569 5 430 5 505 6 235 6 396 5 362 4 833 6 013 5 592 5 562 6 861 10 004
Počet domů 188 205 220 324 428 509 724 889 940 937 922 1 002 1 004 1 366 2 239

Části obce

editovat

Město Králův Dvůr se skládá ze sedmi částí na pěti katastrálních územích:

Pamětihodnosti

editovat

Osobnosti

editovat

Galerie

editovat
  •  
    Zámek
  •  
    Kostel Nanebevzetí Panny Marie v části Počaply
  •  
    Bývalý hamr
  •  
    Náměstí Míru
  •  
    Městský úřad

Doprava

editovat
Související informace naleznete také v článku Městská autobusová doprava v Berouně.

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Městem prochází dálnice D5 s exitem 22 (Beroun-západ). Město protíná silnice II/605 Praha – Beroun – Žebrák – Plzeň.
  • Železnice – Město protíná železniční Trať 170 Praha – Plzeň – Cheb. Je to dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému, součást 3. koridoru, doprava z Prahy do Plzně byla zahájena roku 1862. Na území města leží zastávky Králův Dvůr a Králův Dvůr-Popovice.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – Městská hromadná doprava v Králově Dvoře je zajištěna autobusovými linkami berounské MHD. Autobusové linky projíždějící městem vedly do těchto cílů: Beroun, Domažlice, Hostomice, Hořovice, Kladno, Klatovy, Plzeň, Praha, Tachov, Zbiroh, Zdice, Železná Ruda.
  • Železniční doprava – Po trati 170 mezi Berounem a Zdicemi jezdilo v pracovních dnech 19 párů osobních vlaků, o víkendu 17 párů osobních vlaků. Kromě přímých vlaků na trati 170 jezdí přes Králův Dvůr i železniční linka Beroun – Protivín spojující celou trať 200 s Berounem.

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ a b c d e f Základní údaje o městě Archivováno 17. 9. 2008 na Wayback Machine., web města Králův Dvůr, MÚ Králův Dvůr, 12. 12. 2005
  5. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 222, 248, 257, 271, 415 a 598.
  6. ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
  7. ↑ Rozhodnutí č. 46 předsedy Poslanecké sněmovny, o určení obce Králův Dvůr městem, Lubomír Zaorálek, 5. října 2004
  8. ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  9. ↑ Vládní nařízení č. 190/1935 Sb.
  10. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  11. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  12. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  13. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  14. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 627–628. (česky a německy)
  15. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1060–1061. (česky a německy)

Externí odkazy

editovat
 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Králův_Dvůr&oldid=23850777“