Koudel
Termín koudel (angl.: flax tow, něm.: Werg) označuje „odpadová“ vlákna oddělená při přípravě lnu, konopí, juty a jiných rostlin k předení.[1]
.JPG)
Druhy koudele
editovat- Stonky přádního lnu obsahují v průměru méně než 20 % textilních vláken. Více než polovinu z nich lze zpracovat na přízi (lenku). Menší část, asi 7 % hmotnosti stonku, tvoří koudel (např. za rok 2021 to odpovídá asi 27 000 tunám[2]), která se získává z
- Výskyt koudele z třeného a vochlovaného konopí byl v roce 2021 zaznamenán s částkou 287 × 103 tun.[4]
- Na začátku 20. století se vyráběly jutové koudelové příze z vochlovaných (jute line yarn) nebo z mykaných (jute tow yarn) vláken.[5] V 21. století však není pojem koudel při zpracování juty známý. Vlákenné odpady (asi 10–12 % z celkového množství juty[6]) se používají např. na zpevnění vláknových kompozitů[7] a na vpichované textilie[8]
- Sisalová koudel (sisal fiber tow) jsou vlákna, která odpadávají při dekortikaci spřadatelných vláken od listů.[9] Podíl na celkovém množství vláken se odhaduje na 7 %.[10]
- Podle informací z konce 20. století se u sisalu rozeznávala koudel kubánská a koudel africká[11]
Použití koudele
editovatV Evropské unii se například v roce 2003 z celkových 30 000 tun koudele použilo: 34 % na celulózu pro papírny, 34 % šlo na vývoz (hlavně do Číny), 23 % na pojené hmoty, 5,5 % na výrobu příze, 1,5 % na izolace a těsnění, 2 % na geotextilie a ostatní výrobky.[12]
Výroba příze koudelky je zčásti nákladnější než u lenky, protože koudel se musí dodatečně rozvolňovat, mykat a česat. Jen vlastní předení je jednodušší, dopřádání se provádí zpravidla (podobně jako u bavlny) za sucha.
Koudelové příze mají nižší pevnost než lněné (cca 13–15 cN/tex) a 2–3 % tažnosti. Jsou nestejnoměrnější a vypřádají se jen do jemnosti 28 tex (lenka do 17 tex). Často se používají (za mokra hlazené) na provaznické výrobky.[13]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Definition of „flax tow“ [online]. probrite, 2022 [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Crops and livestock products [online]. FAO, 2022 [cit. 2023-08-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Archivovaná kopie. skripta.ft.tul.cz [online]. [cit. 2007-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-11.
- ↑ Flax fibre and tow production in the World [online]. knoema, 2022 [cit. 2023-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Jutespinnerei [online]. Zeno, 1907 [cit. 2023-08-28]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Jute Carding Calculation Formula [online]. Textile Calculations, 2014-11-26 [cit. 2023-09-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Degradation Analysis of Jute Fiber [online]. Hindawi, 2021-12-29 [cit. 2023-08-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ A Review on Jute Nonwovens [online]. Scientific & Academic Publishing, 2012 [cit. 2023-08-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-06-10. (anglicky)
- ↑ Rules of Tennessee Department of Health [online]. T.C.A., 2005-01-05 [cit. 2023-08-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Foreign Crops and Markets, Forgotten Books 2017, ISBN 978-0265270165
- ↑ Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 154
- ↑ Studie zur Markt- und Konkurrenzsituation [online]. nova-institut, 2008 [cit. 2022-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-03-03. (anglicky)
- ↑ Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 130–138, 499–530
Literatura
editovat- Souček a kol.: Technologie přádelnictví, SNTL Praha 1986, str. 103-165
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Slovníkové heslo koudel ve Wikislovníku
