Kostel svatého Václava (Černochov)
Kostel svatého Václava[1] je původně gotický, barokně přestavěný kostel v okrese Louny v Česku. Jeho presbytář – dnes sakristie – byl vyzdobený nástěnnými malbami s námětem legendy o svatém Václavovi, z nichž se dochovaly fragmenty. Kostel je od roku 1958 kulturní památkou ČR.[2] Spadá pod Římskokatolickou farnost Zlonice. Bohoslužba zde probíhá v 2. a 4. sobotu v měsíci, v 17:00.
| Kostel svatého Václava | |
|---|---|
 Kostel v roce 2013 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Okres | okres Louny |
| Obec | Černochov |
| Souřadnice | 50°21′12,69″ s. š., 14°1′39,32″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Farnost | Zlonice |
| Zasvěcení | svatý Václav |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotika / baroko |
| Výstavba | 1772–1779 |
| Specifikace | |
| Délka | cca 33 m |
| Šířka | cca 15 m |
| Další informace | |
| Adresa | Černochov, Česko |
| Kód památky | 43344/5-1113 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie a stavební vývoj
editovatPrvní písemná zmínka o kostele pochází z roku 1340, kdy byl Černochov majetkem oseckého kláštera. Klášter tehdy vesnici nově vysadil zákupním právem a v příslušné listině je kostel jmenovaný i s patrociniem.[3] V listině opat kláštera ustanovil, že ke kostelu patří čtvrt lánu polí a kromě toho dalšího půldruhého lánu, z něhož měl vydržovat gramotného ministranta. Sedláci pak museli za stravu na farních pozemcích pracovat.[4] Nejstarší písemně doložený farář se jmenoval Jan z Dubice. V roce 1358 ho prezentoval osecký opat František.[5] Husitské války farní statut černochovského kostela natrvalo ukončily. Poslední farář je uveden k roku 1425. Černochovská farnost pak byla v 17. století přivtělena k Peruci.
Svatý Václav byl postavený někdy krátce před první písemnou zmínkou o něm, tedy před polovinou 14. století. Do stejné doby klade i uměnovědná literatura nástěnné malby v jeho presbytáři.[6]
Na začátku 70. let 18. století, kdy Černochov spolu s Perucí patřil Kašparu Benediktu Ledeburovi, vypracoval plány nového černochovského kostela pražský stavitel Josef Jäger. Základní kámen byl položen roku 1774, v roce 1779 byl dokončen kostel, hranolová věž, kostnice, hřbitov a ohradní zeď.[7] Presbytář původního kostela s malbami zůstal uchován; používá se jako sakristie. Vzhledem k době vzniku nástěnných maleb je pravděpodobné, že prosebník v řeholním rouchu ve scéně Usmrcení sv. Václava představuje oseckého opata.[8] V roce 1973 se opravovala fasáda kostela.
Mobiliář
editovatVybavení je převážně barokní a pseudobarokní.[9] Obraz na hlavním oltáři znázorňuje patrona kostela, svatého Václava, obklopeného medailony dalších světců. Kazatelna pochází z doby novostavby kostela. Z téže doby pochází rozměrný obraz svatého Jana Evangelisty. Z gotického období se v interiéru dochovala dvanáctiboká pískovcová křtitelnice a oltářní menza, přenesená z gotického do barokního presbytáře.
Galerie nástěnných maleb
editovat-
Světec -
Svatý Václav -
Zavraždění svatého Václava -
Světec -
Výzdoba okenní špalety
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Černochov – Záznam v databázi monumnet [online]. Národní památkový ústav, 2003–2011 [cit. 2012-03-04]. Dostupné online.
- ↑ Památkový katalog - 1000155630 - kostel sv. Václava. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2019-02-01]. Dostupné online.
- ↑ EMLER, Josef. Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae IV. Praha: [s.n.], 1892. 1014 s. Dostupné online. S. 333.
- ↑ ŠTĚDRÝ, František. Farní osada Perucká. Praha: Nákladem vlastním, 1907. 47 s. S. 33.
- ↑ TINGL, František Antonín. Liber primus confirmationum ad beneficia ecclestica Pragensem per archidioecesim nunc prima vice typis editus 1354–1362. Praha: Eduard Grégr, 1867. 212 s. Dostupné online. S. 13.
- ↑ KROUPA, Pavel; KROUPOVÁ, Jaroslava. Presbytář středověkého kostela v Černochově a jeho nástěnné malby. Umění. 1987, roč. 35, s. 560. ISSN 0049-5123.
- ↑ SKOPEC, Jaroslav (ed.). Středověké venkovské kostely okresu Louny. Ústí nad Labem: Národní památkový ústav, 2022. 627 s. ISBN 978-80-85036-83-1. S. 231–232. (Dále jen Skopec 2022).
- ↑ Skopec 2022, s. 230.
- ↑ Kostel sv. Václava. Hrady.cz [online]. [cit. 2019]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Václava na Wikimedia Commons - Popis kostela v publikaci B. Matějky Soupis památek historických a uměleckých v okresu Lounském z roku 1897[nedostupný zdroj]
