Kostel svatého Petra a Pavla (Volfartice)

Kostel svatého Petra a Pavla; ve Volfarticích
	Kostel v Volfarticích zdáli
Místo
Stát	Česko
Kraj	Liberecký
Okres	Česká Lípa
Obec	Volfartice
Souřadnice	50°43′49,91″ s. š., 14°27′10,3″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	litoměřická
Vikariát	českolipský
Farnost	Volfartice
Status	farní kostel
Užívání	bližší informace o bohoslužbách
Zasvěcení	svátek svatých Petra a Pavla
Architektonický popis
Stavební sloh	rokoko
Výstavba	1783-1788
Další informace
Kód památky	17439/5-3388 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Petra a Pavla ve vsi Volfartice u České Lípy je rokoková stavba z 2. poloviny 18. století. Je farním kostelem Římskokatolické farnosti Volfartice. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.^[1]

Historie kostela a farnosti

Kostel sv. Petra a Pavla z průčelí a boku

První zmínka o existenci nějakého kostela pochází z roku 1352, další v roce 1365 uvádí existenci oltáře Panny Marie. Ze 14. století je existence kostela potvrzena záznamem o seznamu odváděných desátků. Kdy byl první, gotický kostel postaven, jisté není. Asi na jeho základech byl vybudován v 18. století kostel nový, stávající.

V 17. století se majitelem Volfartic stal řád Maltézských rytířů, kteří se ujali i místní duchovní správy a byli iniciátory přestavby kostela do dnešní podoby. V roce 1756 byla obnovena samostatná farnost, dříve byla ves s kostelem, budovou fary i hřbitovem v církevní správě kostela v Horní Libchavě. Stalo se tak rozhodnutím Emanuela, hraběte Kolovrata, maltézského rytíře a velkopřevora řádu. V roku 1776 je záznam o potvrzení faráře Karla Emanuela Küffnera v jeho funkcí.

V roce 1752 byl sepsán inventář kostela. Kostel byl popsán jako kamenná stavba s dřevěnou střechou pokrytou šindelem, s jednou santusníkovou vížkou. Měl jednu sakristii, oltář a obraz svatého Petra a Pavla. U oltáře byly čtyři pozlacené sochy svatých, Jana Křtitele, Barbory, Josefa a Jana Nepomuckého. V nástavci byla pozlacená socha Boha otce, jsou uvedeny sloupy a sochy velkých i malých andělů. Zapsána byla existence hřbitova u kostela s dřevěnou zvonicí i domněnka zdejšího administrátora Josefa Neümanna, že kostel je středověkou stavbou. Obdobných inventárních záznamů z různých dob je zachováno více.

V letech 1778 až 1780 byla postavena nová zvonice. Prodlevu ve stavbě způsobily válečné události. V roce 1784 sepsal po své osobní návštěvě litoměřický biskup Emanuel Arnošt, hrabě Valdštejn svůj list s výzvou Maltézskému řádu, aby chatrný kostel byl dostavěn. O rok později započala přestavba kostela. Náklady byly odhadnuty na 4 749 zlatých, byly však daleko vyšší, konečné vyúčtování bylo 5 182 zlatých. Hlavní část stavebních prací byla ukončena roku 1795. Počátkem 19. století se ve stavebních pracích pokračovalo. Byla postupně postavena nová hřbitovní zeď i kaple, rozšířen hřbitov, opravena věž, vyměněna šindelová krytina. V roce 1883 byl kostel barevně vymalován (do šeda). Další větší úpravy jsou z roku 1929. Ve 20. století získal kostel nové varhany (z tehdy zdevastovaného kostela v Horní Libchavě) a byla opravena střecha. Přece však kostel chátral. V roce 2010 byla provedena výměna oken.^[2]

Po roce 1920 přijala farnost do správy litoměřická diecéze a na faru byli dosazováni diecézní kněží. Poslední zdejší farář (P. Josef Slavík) zemřel v roce 1991 a je pohřben na místním hřbitově a duchovní správa je obstarávána z České Lípy.

Stavební podoba kostela

Kostel v dnešní podobě je z 80. let 18. století. Je orientován k východu, nad západním průčelím je mohutná věž a z jihu přiléhá k presbytáři malá zákristie. Kostel stojí na dolním konci svažitého hřbitova a proto trpí vlhkostí.

V interieru zaujme zejména kruchta s bočními ochozy, které obepínají kostelní loď, což je typické pro většinu kostelů v této části ČR. Zařízení je jednotné, rokokové, laděné do bíla v kontrastu k šedivě vymalovaným zdem. Na kruchtě jsou barokní varhany zachráněné ze zdevastovaného kostela v Horní Libchavě.

Duchovní správci

do roku 1953 - R.D. Bohumil Kužela
1953-1954 - R.D. František Malý
1954-1991 - R.D. Josef Slavík
od roku 1991 - R.D. Viliam Matějka (excurrendo z České Lípy)

Kostel v současnosti

Kostel je dnes v nepříliš dobrém technickém stavu, fasáda je zničená a v interieru místy opadává omítka, přesto se zde konají bohoslužby (v neděli v 11.30).

Odkazy

Reference

↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-11-22]. Identifikátor záznamu 128078 : Kostel svatého Petra a Pavla. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ MANDAŽIEV, Petr. Kostel sv. Petra a Pavla ve Volfarticích. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 2012, čís. 21, s. 191. ISSN 1211-9172. ISBN 978-80-86319-20-9.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Petra a Pavla na Wikimedia Commons
Pořad bohoslužeb v kostele sv. Petra a Pavla, Volfartice (katalog biskupství litoměřického)
Web Českolipsko Archivováno 2. 10. 2014 na Wayback Machine.
Na webu Hrady

[1] Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-11-22]. Identifikátor záznamu 128078 : Kostel svatého Petra a Pavla. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].

[Bezděz_12“-2] MANDAŽIEV, Petr. Kostel sv. Petra a Pavla ve Volfarticích. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 2012, čís. 21, s. 191. ISSN 1211-9172. ISBN 978-80-86319-20-9.

[1]

[2]