Wikipedie

Kostel svatého Mikuláše (Vacov)

kostel a kulturní památka České republiky ve Vacově

Kostel svatého Mikuláše ve Vacově je stavba pseudogotického kostela, který je farním kostelem vacovské farnosti. Kostel byl postaven v letech 1888–1890 na místě původního kostela, který měl půlkruhovou apsidu, věž na západním nároží a rozsáhlou emporu.[1][2][3]

Kostel svatého Mikuláše ve Vacově
Kostel svatého Mikuláše ve Vacově
Kostel svatého Mikuláše ve Vacově
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajJihočeský
OkresPrachatice
ObecVacov
Souřadnice49°8′13,26″ s. š., 13°43′44,06″ v. d.
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézečeskobudějovická
Vikariátprachatický
FarnostVacov
Zasvěcenísvatý Mikuláš
Datum posvěcení10. srpna 1890
SvětitelMartin Josef Říha
Architektonický popis
ArchitektJan Sedláček,
J. Tille, J. Štěrbák
Stavební slohnovogotika
Výstavba1888–1890
Specifikace
Délka40 m
Šířka18 m
Umístění oltářevýchod
Azimut75°
Stavební materiálzdivo, kámen
Další informace
Kód památky42265/3-3797 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Na místě současného kostela stála podle písemné zmínky z roku 1193 poustevnická kaple, na jejímž místě byl postaven dřevěný kostel (údajně v roce 1230).[4][5] Ten byl za husitských válek v roce 1421 vypálen a pobořen.[4] Po roce 1588, kdy Vacov získali Kocové z Dobrše, je doložen kamenný kostel sv. Vavřince, tento kostel v roce 1757 vyhořel a jeho následná oprava trvala 30 let. Patronát původního kostela drželi nobilitovaní svobodní rytíři z Chvalšovic, Miřetic, Radkovic, Čkyně, Benešovy Hory, Mladíkova, Hodkovic a Klínovic.[2] Ve starém kostele byly umístěny roku 1706 varhany od horažďovického varhanáře Václava Turnovského, ty byly v roce 1861 vyměněny neznámým varhanářem za cenu 510 zlatých.[5][6][7] Kostel byl jako nevyhovující v roce 1885 zbourán a místo něj byl v letech 1888–1890 postaven současný kostel sv. Mikuláše.[4] Základní kámen nese vročení 19. června 1888. Stavbu nového kostela navrhli architekti Jan Sedláček, J. Tille a J. Štěrbák.[1][2][3] Patronem výstavby nového kostela byl kníže ze Schwarzenbergu, schwarzenberským erbem je vyzdobena kruchta kostela.[2] Podle Alžběty Birnbaumové byla demolice původního cenného kostela a výstavba nového chybou, která připravila obec o historickou památku.[2] Kostel vysvětil 10. srpna 1890 (na svátek sv. Vavřince) českobudějovický biskup Martin Josef Říha.[8][6]

Popis

editovat

Kostel, který leží severně od jádra obce, tvoří dominantu obce.[1] Má křížový půdorys s podélnou lodí, (tvořenou trojlodím), jež je doplněna příčnou lodí), a presbytář s trojbokým závěrem. Presbytář je od lodi oddělen výrazným vítězným oboukem. Na západě se nachází věž; kostel je obklopen bývalým hřbitovem.[1]

Z původního kostela románského původu byly zachovány pouze dva zvony od Brikcího z Cimperka z let 1568 a 1588 a některé náhrobní kameny (z let 1583, 1785, 1825 a 1856), které byly během výstavby nového kostela vetknuty do stěn.[2][3][8]

Zařízení kostela je pseudogotické.[3] V kostele se nachází hlavní oltář sv. Mikuláše s obrazem sv. Mikuláše z poloviny 19. století, postranní oltáře na přání vrchnosti nesou zasvěcení sv. Janu Nepomuckému (severní oltář) a Panně Marii (jižní oltář).[3][6] Osadníci si vymohli umístění soch sv. Martina a sv. Vavřince na hlavním oltáři jako náhradu za boční oltáře tohoto zasvěcení z původního kostela.[6] Dále se v kostele nalézá oltářní obraz sv. Jana Nepomuckého od Antonína Lhoty z roku 1899.[2][3] Během výstavby nového kostela byly pořízeny nové varhany od varhanáře Jindřicha (Heinricha) Schiffnera ze Cvikova, varhany mají mechanickou trakturu, kuželkovou vzdušnici a 8 rejstříků.[5][6][7] Varhany pak byly po rekvizici prospektových cínových píšťal (1918) roku 1929 opraveny varhanářem Čeňkem Skopkem z Tábora a doplněny; cena práce činila 2800 Kčs.[5][6][7] Interiér ve 20. století vyzdobil malíř Alois Martan – jako diplomovou práci vymaloval presbytář kostela, po Sametové revoluci okrášlil kostel mozaikou Krista Pantokratora.[9] V letech 2018–2020 došlo k výměně oken kostela a instalaci vitráží se zobrazením českých zemských patronů.[10]

Východně od kostela stojí barokní výklenková kaple sv. Jana Nepomuckého z 18. století.[8][6] Areál kostela a bývalého hřbitova je obehnán ze severu ohradní zdí, na jihu a západě kovovými ploty, na jihozápadě sousedí s objektem restaurace a sálu.[1]

Ve Vacově se okolo svátku patrona původního kostela, sv. Vavřince, (10. srpna) slaví „malá pouť“ (Vavřinecká), která svým významem předčí „velkou“ pouť ke sv. Mikuláši.[4]

U kostela stály původně vzrostlé jírovce (kaštany), které však byly v roce 2011 pokáceny.

Zvony

editovat

Kromě dvou historických zvonů z let 1568 a 1588 se ve věži kostela nacházely ještě dva zvony, oba byly postupně zrekvírovány během světových válek.[11]

Zvon Josef

editovat

Zvon Josef z dílny Hilzerů (Petera Hilzera) byl ulit v roce 1889 v souvislosti s výstavbou nového kostela. Zvon kostelu věnoval vacovský rodák, Josef Mráz, farář na odpočinku ve Vídni. Zvon měl hmotnost 229 kg, byl na něm obraz sv. Josefa a nesl nápis: „Tento zvon věnoval ku cti a chvále sv. Josefa, pěstouna Pána Ježíše, důstojný pán P. Josef Mráz, farář na odpočinku ve Vídni, rodák vacovský, a ulil léta Páně 1889 Peter Hilzer, c. k. dvorní zvonař v Novém městě Vídeňském.“ Zvon byl rekvírován pod číslem 575 20. prosince 1916 a byl odvezen na nádraží do Čkyně o den později.[11]

Zvon Václav

editovat

V roce 1935 byl náhradou za rekvírovaný zvon Josef pořízen za finance osadníků z Vacova a okolních vesnic zvon Václav. Dr. Pernegr je tak vybídl v kázání 27. ledna 1935, ve sbírkách se následně vybralo 10 670,5 Kčs. Zvon ulila firma Rudolf Perner v Suchém Vrbném, vážil 284 kg a měl průměr 80 cm. Byl laděn do tónu „h“. Na zvonu se nacházel reliéf sv. Václava s invokací „Sv. Václave, nedej zhynouti nám ni budoucím.“, na druhé straně zvonu byl nápis shrnující okolnosti pořízení zvonu: „Obětavostí osadníků byl jsem zavěšen na místo zvonu, jenž padl za oběť molochu světové války 1916. – Můj hlas volá proto vroucně k nebi. Bože, žehnej osadě Vacovské.“ Po sedmi letech v kostele však zvon stihl osud jeho předchůdce, neboť byl roku 1942 rekvírován pro válečné účely.[11]

Bohoslužby

editovat

Bohoslužby v kostele slouží administrátor excurrendo ze Čkyně, R.D. MVDr. Mgr. Jan Janoušek.

Pořad bohoslužeb ve farním kostele ve Vacově[12]
Den Hodina
neděle 11.30
středa 16.30 (zimní čas)
17.30 (letní čas)

Fotogalerie

editovat
  •  
    Vchod a věž kostela
  •  
    Transept
  •  
    Loď kostela
  •  
    Kůr s erbem Schwarzenberků
  •  
    Základní kámen s vročením 19. 6. 1888
  •  
    Vítězný oblouk s malbou A. Martana
  •  
    Přístup ke kostelu
  •  
    Poutní mše sloužená P. Prokopem Brožem a administrátorem vacovské farnosti, P. Janem Janouškem, 2011
  •  
    Pohřeb P. Janouška, biskup Vlastimil Kročil okuřující rakev, 2022
  •  
    Kruchta s varhanami
  •  
    Nové okno: sv. Václav
  •  
    Nové okno: sv. Anežka
  •  
    Letecké foto kostela (Mapy.cz)

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b c d e Kostel sv. Mikuláše [online]. Památkový katalog [cit. 2021-01-24]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g BIRNBAUMOVÁ, Alžběta. Volyně, Češtice, Dobrž. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, Výtvarný odbor Umělecké besedy, 1947. 31 s. (Poklady národního umění; sv. 83). Kapitola Vacov, s. 28–29. 
  3. ↑ a b c d e f POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech 4 [T/Ž]. 1. vyd. Praha: Academia, 1982. 640 s. Heslo Vacov, s. 164. 
  4. ↑ a b c d Kostel sv. Mikuláše, Vacov [online]. Šumava Net.CZ [cit. 2021-01-24]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d http://www.kostelycz.cz/okresy/prachatice.htm
  6. ↑ a b c d e f g https://www.geocaching.com/geocache/GC1Y5EV_vacov
  7. ↑ a b c http://www.varhany.net/cardheader.php?lok=1016
  8. ↑ a b c Kostel sv. Mikuláše, Vacov [online]. Hrady.cz, 2010-09-30 [cit. 2021-01-24]. Dostupné online. 
  9. ↑ JANOUŠEK, Jan. Odešel velký rodák a umělec. Vacovský zpravodaj. Obec Vacov, 2020-01-24, roč. 36, čís. 1, s. 5. Dostupné online. 
  10. ↑ JANOUŠEK, Jan. Nové vitráže oken pro vacovský kostel. Vacovský zpravodaj. Obec Vacov, 2018-06-25, roč. 34, čís. 6, s. 6. Dostupné online. 
  11. ↑ a b c BEČVÁŘ, Jiří. Osudy zvonů ve vacovském kostele. Vacovský zpravodaj. Obec Vacov, 2009-01-22, roč. 25, čís. 1, s. 4. Dostupné online. 
  12. ↑ Katolické bohoslužby v České republice:farní kostel sv. Mikuláše, Vacov [online]. Česká biskupská konference [cit. 2021-01-24]. Dostupné online. 

Literatura

editovat

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kostel_svatého_Mikuláše_(Vacov)&oldid=23204491“