Kostel svatého Martina a Prokopa (Karlík)
Kostel svatého Martina a Prokopa stojí na návrší nad obcí a je nejstarší dochovanou památkou architektury v obci Karlík v okrese Praha-západ. Podle darovací listiny z roku 1253 k němu patřila obec, darovaná českou královnou Konstancií špitálu řádu křižovníků s červenou hvězdou. Později byl její název Dobřichovice přenesen na novou obec sousední, která kostel neměla, a proto i pro tuto obec byl kostelem farním. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Kostel svatého Martina a Prokopa v Karlíku | |
---|---|
Kostel v Karlíku od jihu (2016) | |
Místo | |
Stát | Česko |
Obec | Karlík |
Souřadnice | 49°56′8,19″ s. š., 14°15′40,65″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | katolická církev |
Zasvěcení | Martin z Tours |
Další informace | |
Adresa | Karlík, Česko |
Kód památky | 29358/2-2230 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatNa místě dnešního kostela původně stála rotunda svatého Martina, postavená pravděpodobně již v první polovině 12. století z nepravidelně osekaných kamenných kvádříků. Bývá na ni vztahována první písemná zmínka z roku 1253 o darování vsi Dobřichovice špitálu Řádu křižovníků s červenou hvězdou. Anežka Merhautová na základě průzkumu stavby vyslovila hypotézu, že rotunda byla původně kostelem vlastnickým, patřícím ke dvorci, jemuž bylo až ve 14. století dáno jméno Karlík. V polovině 18. století byl kostel rozšířen: horní část zdiva lodi, apsidy a okna byla provedena z cihel [2] a zároveň byl upraven interiér v barokním slohu. V roce 1767 přibyla věž, později byla přistavěna chrámová loď se třemi barokními okny kasulového tvaru. Další úpravy proběhly v letech 1807-10 a 1834. K zásadní přestavbě kostela v novorománském slohu došlo roku 1889 - stavbu podle plánů ing. Krcha provedl stavitel Kundl z Prahy. Obnovený chrám slavnostně vysvětil vyšehradský kanovník František Micka.[3]
Popis
editovatJde o jednolodní obdélný kostel, se západní hranolovou věží, která byla při novorománské přestavbě zvýšena a upravena (cibulovitou báň nahradila jehlancová střecha). Původní rotunda s lucernou a apsidou slouží jako presbytář. Loď má strop plochý, sakristie má křížové klenby.
- Hlavní oltář je řezaný ze dřeva v novorománském slohu z dílny bratří Bušků ze Sychrova, na něm oltářní obraz sv. Martina od akademického malíře Jana Heřmana z roku 1889.
- Nástěnné malby na klenebním pasu vítězného oblouku: v medailonech poprsí českých patronů: zleva sv. Ludmila, sv. Prokop, (nahoře uprostřed pelikán krmící svou krví mláďata), vpravo sv. Václav a sv. Anežka Česká. Nad obloukem je vymalováno poprsí Krista Spasitele. Novorománskou kazatelnu původně na poprsni zdobily obrazy čtyř evangelistů, nyní jsou arkádová pole prázdná.
- Varhany na kruchtě, pocházejí z roku 1890 a jsou funkční s původní mechanikou a měchy; chrám má dobrou akustiku.
- Zvony ve věži jsou zasvěceny sv. Janovi a sv. Prokopovi.[3][4]
Hřbitov
editovatKostel je obklopen hřbitovem s kamennou ohradní zdí a brankou. Na něm stojí dnes již nepoužívaná márnice. Sídliště bylo v okolí hřbitova již v době bronzové.[5]
Významné hroby:
- Společný hrob a památník obětí první světové války z let 1914-1918 (vpravo od vchodu do kostela)
- Karel Hermann-Otavský – právník a rektor Univerzity Karlovy, z Černošic
- Karel Otavský – historik umění z Černošic
- Jan Reimann – pražský zlatník, žijící v Dobřichovicích
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-05-21]. Identifikátor záznamu 140733 : Kostel sv. Martina a sv. Prokopa. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Anežka MERHAUTOVÁ, Raně středověká architektura v Čechách. Academia Praha 1971, s. 112-113
- ↑ a b M., Kamler. Kostel sv. Martina a sv. Prokopa - Karlík kostel, Karlík (obec). www.krasnecesko.cz [online]. [cit. 2018-02-24]. Dostupné online.
- ↑ HRADY.CZ. Kostel sv. Martina a Prokopa, Karlík.. www.hrady.cz [online]. [cit. 2018-02-24]. Dostupné online.
- ↑ Archeologie pravěkých Čech 05, doba bronzová, ARÚ Praha 2008, s. 224
Literatura
editovat- Antonín PODLAHA, Posvátná místa Království českého III., Vikariát zbraslavský. Praha 1909, s. 199-204. Dostupné online.
- Karel GUTH, České rotundy, in: Památky archeologické 34, 1925, s. 127.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Martina a Prokopa na Wikimedia Commons