Kostel svatého Martina (Nebelschütz)

kostel v Nebelschützu

Kostel svatého Martina (hornolužickosrbsky Cyrkej swjateho Měrćina, německy Kirche Sankt Martin) je římskokatolický farní kostelhornolužické obci Nebelschütz (Njebjelčicy), vzdálené přibližně 20 km severozápadně od okresního města Budyšín. Stojí na žulovém vrchu v severovýchodní části vsi, severně od hlavní silnice. První chrám je zmiňován v 15. století, současná barokní stavba pochází z let 17411743.

Kostel svatého Martina v Nebelschütz
Kostel svatého Martina
Kostel svatého Martina
Místo
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměSasko
Zemský okresBudyšín
ObecNebelschütz
Souřadnice
Kostel svatého Martina v Nebelschütz
Kostel svatého Martina
v Nebelschütz
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provincieberlínská
Diecézedrážďansko-míšeňská
DěkanátBudyšín
FarnostNebelschütz
Statusfarní kostel
Užívánípravidelné
Datum posvěcení1743
Architektonický popis
ArchitektGaetano Chiaveri
Stavební slohbaroko
Typ stavbykostel
Výstavba17411743
Specifikace
Umístění oltářevýchod
Další informace
AdresaHauptstraße 27
01920 Nebelschütz
UliceHauptstraße
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

První dřevěný kostel stál spolu se hřbitovem uprostřed vsi již od středověku. Přesné datum založení není známé, prvně je doložen v 15. století, kdy podléhal nedalekému klášteru Marienstern. Díky tomu zůstal i po reformaci katolický. Tento skromný svatostánek podlehl roku 1739 velkému požáru. Nový barokní kostel, zasvěcený svatému Martinu, byl v letech 1741–1743[1] postaven u cesty do Wendischbaselitz. Plány pro stavbu připravil italský architekt a drážďanský dvorní stavební mistr Gaetano Chiaveri (16891770). Potřebné finance na výstavbu získala farnost pravděpodobně z pozůstalosti saského místodržitele Antona Egona knížete z Fürstenbergu (16561716), který před svou smrtí roku 1716 odkázal Budyšínskému děkanátu peníze na stavbu katolického kostela. Stavebních prací se ujal český mistr, kterým byl s největší pravděpodobností lipovský Zacharias Hoffmann (16781754).[2] Kostel se dochoval do současnosti v téměř původní podobě, jedinou výraznější změnou byla úprava střechy na věži roku 1830. Při poslední velké rekonstrukci v roce 1993 prošla kompletní opravou zchátralá věž a nově byla přeložena střecha.

Mše svaté slouží místní farář v úterý pro seniory, ve středu pro děti, dále v pátek, v sobotu a v neděli. Kromě dvou německých mší druhou a čtvrtou sobotu v měsíci jsou všechny bohoslužby vedeny v hornolužické srbštině.[3] Roku 2015 čítala nebelschützská farnost 784 hornolužickosrbsky hovořících katolíků.

Orientovaný jednolodní kostel stojí na neobvyklém obdélném půdorysu s půlkruhovými zakončeními na obou kratších stěnách. Západní průčelí doplňuje vysoká hranolová věž, na protilehlý presbytář navazuje sakristie. Původně trojposchoďová koruna věže, podobná věži budyšínské radnice, byla roku 1830 snesena a nahrazena lucernou. Fasáda je červená, zdobená bílými pilastry, lizénovými rámciřímsami. Okna ve spodní části kostelní lodi jsou obdélná s odsazeným záklenkem, menší okna v horní řadě zakončuje segmentový oblouk.

Barokní hlavní oltářretáblem je 16 m vysoký a 5,5 m široký, čistě bílý. Oltářní obraz zobrazuje Nanebevzetí Panny Marie, nad ním je menší vyobrazení svatého Martina, po stranách pak svatá Kateřinasvatá Markéta. Dřevěnou kazatelnu zdobí postavy evangelistů. Dřevěný jižní oltář, zasvěcený patronovi kostela, je 8,5 m vysoký a téměř 4 m široký. Pochází původně z hainberského kostela v Cáchách, odkud jej odkoupil farář Jurij Gustav Kubaš (ve službě 18901918) a roku 1892 jej umístil do Nebelschütz. Obraz světce, předávajícího plášť žebrákovi, darovala roku 1899 saská princezna Matylda (18631933). Severní oltář je rovněž dřevěný a bílý, částečně pozlacený, vysoký 6 m a široký 270 cm. Zasvěcen je Panně Marii, která je také na oltáři vyobrazena. Další malby představují Ježíše Krista s Křížem, Boha Otce, na bocích pak svatého Jana Křtitele a svatou Markétu. Na několika místech v kostele je umístěn znak kláštera Marienstern s písmeny C. S. A. M. (Cordula Sommer Abbatissa Mariastellensis), vztahujícími se k abatyši Cordule Sommerové (ve funkci 17101746).

Do roku 1917 vyzváněly ve věži dva zvony, zrekvírované během první světové války. Roku 1923 je nahradily tři nové (Marie, Martin a Josef), ty ovšem padly za oběť druhé světové válce. V roce 1964 získal kostel čtyři nové zvony z durynské Apoldy.

Farnost

editovat

Do nebelschützské farnosti svatého Martina patří tři z pěti místních částí obce, a to Nebelschütz (Njebjelčicy), Piskowitz (Pěskecy) a Wendischbaselitz (Serbske Pazlicy). Vsi Dürrwicknitz (Wěteńca) a Miltitz (Miłoćicy), které jsou součástí obce Nebelschütz až od roku 1974, jsou farně příslušné ke Crostwitz (Chrósćicy). Kostel svatého Martina je jediným kostelem farnosti. V Piskowitzi stojí moderní kaple, ve které se konají bohoslužby pravidelně ve čtvrtek.

Galerie

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cyrkej swjateho Měrćina na hornolužickosrbské Wikipedii.

  1. Pfarrkirche Sankt Martin (Wosadna cyrkej Swjateho Měrćina) [online]. [cit. 2016-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-28. (německy) 
  2. Nebelschütz (Njebjelčicy) [online]. [cit. 2016-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-26. (německy) 
  3. Gottesdienst (Bože mšě) [online]. [cit. 2016-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-10-01. (německy) 

Externí odkazy

editovat