Kostel svatého Josefa (Veliš)
Kostel svatého Josefa ve Veliši je sakrální orientovaná jednolodní stavba s gotickým jádrem, přestavěná barokně v roce 1722, která leží jižně od centra obce uprostřed hřbitova obehnaného ohradní zdí. Je farním kostelem velišské farnosti a společně s hřbitovní zdí je chráněn jako kulturní památka ČR.[1][2]
| Farní kostel svatého Josefa | |
|---|---|
_(5.).jpg) | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský |
| Okres | Benešov |
| Obec | Veliš |
| Souřadnice | 49°39′58,33″ s. š., 14°49′25,08″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | pražská |
| Vikariát | vlašimský |
| Farnost | Veliš |
| Status | farní kostel |
| Zasvěcení | svatý Josef |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotika baroko |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | východ |
| Další informace | |
| Adresa | Veliš, Česko |
| Kód památky | 31648/2-2878 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatKostel ve Veliši je zmiňován již v roce 1350 jako farní,[3] z let 1360–1410 jsou jménem známi místní faráři.[4] Z této gotické fáze výstavby se v hmotě dochovalo obvodové zdivo kostela, objevené při jeho obnově v roce 1971 po otlučení omítek. Vzhledem k faktu, že v jeho interiéru nebyly objeveny náběhy kleneb, se předpokládá, že původní gotický kostel byl plochostropý.[5][6]
V husitských bouřích farnost zanikla a kostel byl od roku 1624 spravován děkany z Vlašimi, v roce 1684 byl přifařen ke Kondraci. O barokní přestavbě v roce 1722 se dochovala zpráva v kondracké pamětní knize, iniciátorkou přestavby byla kněžna Marie Josefa z Auerspergu rozená z Trautsonu. V roce 1787 se stal kostel centrem lokálie s vlastním lokalistou, od roku 1854 byl opět kostelem farním. V roce 1908 byl upravován interiér kostela.[3][4][7]
Popis
editovat
Jedná se o stavbu jednoduchých forem na obdélném půdoryse se čtvercovým presbyteriem o šířce lodi a dvěma mladšími přístavky na západní a východní straně. Vstupnímu západnímu průčelí dominuje kvadratická dřevěná věž se zvonicí vyrůstající z valbové střechy, která je zakončena cibulovou bání, na východní straně vyrůstá z vrcholu střechy sanktusník. Stěny kostela jsou hladké, nečleněné, interiér je osvětlen obdélnými okny zakončenými stlačeným segmentem. Tašková krytina střechy je i na sedlových střechách obou přístavků, báň věže je oplechovaná.[4][7][8] V hmotě gotické jižní zdi se v západní části částečně dochovalo schodiště zpřístupňující kruchtu.[6]
Hlavní loď kostela je zaklenuta valeně se stýkajícími se lunetovými výsečemi, presbytář má klenbu plackovou, obě části odděluje polokruhový triumfální oblouk, západní kruchta je podklenuta valeně.[7]
Hlavní oltář má bohatě vyřezávaný rokokový nástavec s obrazem svatého Josefa od Tomáše B. Žížaly z roku 1888, přenesený ze Šlapánova, před ním, do roku 1853, zde byl obraz svaté Tekly. Po stranách oltáře, při zdi presbytáře, jsou plastiky svatého Václava a Jana Nepomuckého. Při evangelijní straně vítězného oblouku je empírová kazatelna z doby kolem roku 1800, vedle ní, v hlavní lodi, je boční oltář s barokním nástavcem s obrazem Svaté rodiny. Boční oltář na epištolní straně nesl do roku 1894 barokní nástavec s obrazem svatého Václava, který byl pro svůj špatný stav nahrazen skříní se sochou Panny Marie Lurdské. Na téže straně je na kamenném pilíři socha svatého Františka Serafinského z roku 1895. Nástropní malba s výjevy ze života svatého Josefa je z roku 1950.[4][7] K vybavení kostela patřila i stříbrná barokní monstrance se zlacenou svatozáří, stříbrné barokní ciborium a kalich.[8] Ve zvonici byly zmiňovány dva zvony, jeden z roku 1523 od pražského mistra Bartoloměje, druhý z roku 1891 od královéhradecké firmy V. F. Červený a synové.[4] Na kruchtě jsou nedatované varhany od neznámého varhanáře s jednou klaviaturou a sedmi rejstříky, opravované v roce 1888 Václavem Michaelem Mölzerem.[9]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Kostel sv. Josefa. Památkový Katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-02-02]. Dostupné online.
- ↑ Farní kostel sv. Josefa, Veliš. Katalog pražského arcibiskupství [online]. [cit. 2025-02-02]. Dostupné online.
- ↑ a b VLASÁK, Antonín Norbert. Okres Vlašimský: nástin historicko-archeologický [online]. V Praze: Fr. A. Urbánek, 1874 [cit. 2025-02-02]. S. 52–53. Dostupné online.
- ↑ a b c d e PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království Českého: dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v království Českém, Řada první: Arcidiecese Pražská. III. Vikariáty Kralovický, Vlašimský a Zbraslavský [online]. V Praze: Dědictví Svatojanské, 1909 [cit. 2025-02-02]. S. 170–172. Dostupné online.
- ↑ Evidenční list nemovité kulturní památky: Areál kostela sv. Josefa. Metainformační systém [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-02-02]. Dostupné online.
- ↑ a b KROUPA, Pavel. Architektura středověkého kostela ve Veliši. Památky středních Čech = Denkmäler von Mittelböhmen: zpravodaj Památkového ústavu středních Čech v Praze. Praha: Středisko státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje, 1994, čís. 6, s. 102–103.
- ↑ a b c d POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech. 4. T–Ž. Praha: Academia, 1982. 636 s. S. 194.
- ↑ a b PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do konce XIX. století, XXXV: Politický okres Benešovský [online]. V Praze: Nákladem Archaeologické kommisse při České akadamii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1911 [cit. 2025-02-02]. S. 273–274. Dostupné online.
- ↑ Veliš, kostel sv. Josefa. Varhany a varhanáři v České republice [online]. [cit. 2025-02-02]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Josefa na Wikimedia Commons
