Kostel svatého Josefa (Veliš)

kulturní památka České republiky na území obce Veliš

Kostel svatého Josefa ve Veliši je sakrální orientovaná jednolodní stavba s gotickým jádrem, přestavěná barokně v roce 1722, která leží jižně od centra obce uprostřed hřbitova obehnaného ohradní zdí. Je farním kostelem velišské farnosti a společně s hřbitovní zdí je chráněn jako kulturní památka ČR.[1][2]

Farní kostel svatého Josefa
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajStředočeský
OkresBenešov
ObecVeliš
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézepražská
Vikariátvlašimský
FarnostVeliš
Statusfarní kostel
Zasvěcenísvatý Josef
Architektonický popis
Stavební slohgotika
baroko
Specifikace
Umístění oltářevýchod
Další informace
AdresaVeliš, ČeskoČesko Česko
Kód památky31648/2-2878 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Kostel ve Veliši je zmiňován již v roce 1350 jako farní,[3] z let 1360–1410 jsou jménem známi místní faráři.[4] Z této gotické fáze výstavby se v hmotě dochovalo obvodové zdivo kostela, objevené při jeho obnově v roce 1971 po otlučení omítek. Vzhledem k faktu, že v jeho interiéru nebyly objeveny náběhy kleneb, se předpokládá, že původní gotický kostel byl plochostropý.[5][6]

V husitských bouřích farnost zanikla a kostel byl od roku 1624 spravován děkany z Vlašimi, v roce 1684 byl přifařen ke Kondraci. O barokní přestavbě v roce 1722 se dochovala zpráva v kondracké pamětní knize, iniciátorkou přestavby byla kněžna Marie Josefa z Auerspergu rozená z Trautsonu. V roce 1787 se stal kostel centrem lokálie s vlastním lokalistou, od roku 1854 byl opět kostelem farním. V roce 1908 byl upravován interiér kostela.[3][4][7]

 
Veliš, půdorys kostela svatého Josefa, kresba Antonína Martínka

Jedná se o stavbu jednoduchých forem na obdélném půdoryse se čtvercovým presbyteriem o šířce lodi a dvěma mladšími přístavky na západní a východní straně. Vstupnímu západnímu průčelí dominuje kvadratická dřevěná věž se zvonicí vyrůstající z valbové střechy, která je zakončena cibulovou bání, na východní straně vyrůstá z vrcholu střechy sanktusník. Stěny kostela jsou hladké, nečleněné, interiér je osvětlen obdélnými okny zakončenými stlačeným segmentem. Tašková krytina střechy je i na sedlových střechách obou přístavků, báň věže je oplechovaná.[4][7][8] V hmotě gotické jižní zdi se v západní části částečně dochovalo schodiště zpřístupňující kruchtu.[6]

Hlavní loď kostela je zaklenuta valeně se stýkajícími se lunetovými výsečemi, presbytář má klenbu plackovou, obě části odděluje polokruhový triumfální oblouk, západní kruchta je podklenuta valeně.[7]

Hlavní oltář má bohatě vyřezávaný rokokový nástavec s obrazem svatého Josefa od Tomáše B. Žížaly z roku 1888, přenesený ze Šlapánova, před ním, do roku 1853, zde byl obraz svaté Tekly. Po stranách oltáře, při zdi presbytáře, jsou plastiky svatého Václava a Jana Nepomuckého. Při evangelijní straně vítězného oblouku je empírová kazatelna z doby kolem roku 1800, vedle ní, v hlavní lodi, je boční oltář s barokním nástavcem s obrazem Svaté rodiny. Boční oltář na epištolní straně nesl do roku 1894 barokní nástavec s obrazem svatého Václava, který byl pro svůj špatný stav nahrazen skříní se sochou Panny Marie Lurdské. Na téže straně je na kamenném pilíři socha svatého Františka Serafinského z roku 1895. Nástropní malba s výjevy ze života svatého Josefa je z roku 1950.[4][7] K vybavení kostela patřila i stříbrná barokní monstrance se zlacenou svatozáří, stříbrné barokní ciborium a kalich.[8] Ve zvonici byly zmiňovány dva zvony, jeden z roku 1523 od pražského mistra Bartoloměje, druhý z roku 1891 od královéhradecké firmy V. F. Červený a synové.[4] Na kruchtě jsou nedatované varhany od neznámého varhanáře s jednou klaviaturou a sedmi rejstříky, opravované v roce 1888 Václavem Michaelem Mölzerem.[9]

Reference

editovat
  1. Kostel sv. Josefa. Památkový Katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-02-02]. Dostupné online. 
  2. Farní kostel sv. Josefa, Veliš. Katalog pražského arcibiskupství [online]. [cit. 2025-02-02]. Dostupné online. 
  3. a b VLASÁK, Antonín Norbert. Okres Vlašimský: nástin historicko-archeologický [online]. V Praze: Fr. A. Urbánek, 1874 [cit. 2025-02-02]. S. 52–53. Dostupné online. 
  4. a b c d e PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království Českého: dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v království Českém, Řada první: Arcidiecese Pražská. III. Vikariáty Kralovický, Vlašimský a Zbraslavský [online]. V Praze: Dědictví Svatojanské, 1909 [cit. 2025-02-02]. S. 170–172. Dostupné online. 
  5. Evidenční list nemovité kulturní památky: Areál kostela sv. Josefa. Metainformační systém [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-02-02]. Dostupné online. 
  6. a b KROUPA, Pavel. Architektura středověkého kostela ve Veliši. Památky středních Čech = Denkmäler von Mittelböhmen: zpravodaj Památkového ústavu středních Čech v Praze. Praha: Středisko státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje, 1994, čís. 6, s. 102–103. 
  7. a b c d POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech. 4. T–Ž. Praha: Academia, 1982. 636 s. S. 194. 
  8. a b PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do konce XIX. století, XXXV: Politický okres Benešovský [online]. V Praze: Nákladem Archaeologické kommisse při České akadamii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1911 [cit. 2025-02-02]. S. 273–274. Dostupné online. 
  9. Veliš, kostel sv. Josefa. Varhany a varhanáři v České republice [online]. [cit. 2025-02-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat