Kostel svatého Jana Křtitele (Kněževes)
Kostel svatého Jana Křtitele u Kněževsi na Rakovnicku slouží jako hřbitovní kaple. Stojí na hřbitově jeden kilometr severovýchodně od Kněževsi. Kostel je chráněn jako kulturní památka.[1]
| Kostel svatého Jana Křtitele v Kněževsi | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský |
| Okres | Rakovník |
| Obec | Kněževes |
| Souřadnice | 50°9′11,29″ s. š., 13°37′28,4″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Status | hřbitovní kaple |
| Zasvěcení | Jan Křtitel |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | barokní |
| Specifikace | |
| Délka | 13,4 m |
| Šířka | 7,4 m |
| Výška | 5,8 m |
| Umístění oltáře | východ |
| Stavební materiál | opuka, pískovec |
| Další informace | |
| Adresa | Kněževes, Česko |
| Kód památky | 45027/2-2654 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatDochovaný barokní kostel má gotickou dispozici a pravděpodobně stojí na místě starší stavby.[2] První písemná zmínka o něm pochází z roku 1651. Kostel byl tehdy zchátralý a bohoslužby se v něm konaly pouze jednou ročně při pouti.[3] Raně barokní podobu kostel získal při přestavbě z roku 1674.[4]
Stavební podoba
editovatJednolodní kostel má obdélný půdorys s rozměry lodi 13,4 × 7,38 metru.[5] Na východě loď ukončuje půlkruhový vítězný oblouk,[4] za kterým se nachází presbytář (6,35 × 5,8 metru) s valenou klenbou podepřenou dvojicí toskánských pilastrů a v koutech polovičními pilastry.[5] Vstup se nachází v jižní stěně. Podobně jako okna jej lemují pískovcová ostění.[2] Vnější zdi, postavené převážně z opuky,[2] byly na začátku dvacátého století omítnuté.[5] Zdobí je pouze průběžná korunní římsa.[2] Kostel kryje sedlová střecha, z níž vybíhal osmiboký sanktusník,[5] po opravě střechy změněný na šestiboký.[2] V zadní části a po stranách lodi stojí kruchta,[5] jejíž západní rameno je dvoupodlažní.[2]
Ve dvacátém století kostel zchátral, až musel být původní strop lodi stržen a nahrazen ocelovou konstrukcí. Z devadesátých let dvacátého století pochází také vaznicový krov.[2]
Zařízení
editovatPodle Antonína Cechnera býval hlavní oltář pozdně renesanční z roku 1679. Nacházely se na něm znaky zakladatele Georgia Carola Sieberta, který býval křivoklátským hejtmanem, a jeho manželky Marie Agnes Siebertové z Germersheimu. Boční oltáře byly přestěhovány do kostela Všech svatých ve Veclově.[5]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2023-07-25]. Identifikátor záznamu 157438 : Kostel sv. Jana Křtitele. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e f g Kostel sv. Jana Křtitele [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-07-25]. Dostupné online.
- ↑ BEDNAŘÍK, Tomáš. Historické památky Rakovnicka. Rakovník: Raport, 1997. 178 s. ISBN 80-902190-2-0. S. 132.
- ↑ a b Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. S. 74.
- ↑ a b c d e f CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém. Svazek XXXIX. Politický okres rakovnický. Praha: Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1913. Dostupné online. Kapitola Kostel sv. Jakuba V., s. 32–33. Archivováno 27. 11. 2014 na Wayback Machine.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Jana Křtitele na Wikimedia Commons
