Kostel svatého Jakuba (Chvojen)
Kostel svatého Jakuba[1] (podle některých zdrojů Kostel svatého Jakuba a Filipa)[2] ve Chvojně pochází ze 13. století. Je umístěný o samotě na návrší nad barokním hospodářským dvorem Chvojen v katastrálním území města Benešov u Prahy.
| Kostel svatého Jakuba | |
|---|---|
 Kostel svatého Jakuba | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Souřadnice | 49°46′15,24″ s. š., 14°37′55,2″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | katolická církev |
| Diecéze | Arcidiecéze pražská |
| Vikariát | benešovský |
| Farnost | Benešov |
| Status | filiální kostel |
| Zasvěcení | Jakub Starší |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | románská architektura |
| Výstavba | 13. století |
| Další informace | |
| Adresa | Chvojen, Česko |
| Kód památky | 25985/2-73 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovat
Návrší, na kterém se kostel nachází, bylo opevněno v závěrečné fázi raného středověku, tj. zřejmě ve 2. polovině 11. století.[3] Plocha hradiště má rozlohu přibližně 3 hektary. Fortifikace se skládala z příkopu a valu, nejlépe patrná je na západní straně lokality. Na opevněném hradišti vznikl velmožský dvorec, který se rozkládal západně od lodi dnešního kostela. Archeologický výzkum zde dosud prováděl jen Antonín Hejna.[4]
Zřejmě v polovině 13. století byl v sousedství šlechtického sídla postaven románský tribunový kostel. Ten byl upravován v letech 1872 a 1904. Druhá z oprav proběhla podle projektu Josefa Mockera, který výrazně zvýšil věž a opatřil ji novorománskými sdruženými okny.[5] Kostel obklopuje hřbitov, přístupný novogotickou brankou. Na ní jsou umístěny desky s historií objektu a připomínkou pohřbu selských rebelů z povstání roku 1775. Keltské opevnění lokality, o němž se píše na informačních tabulích u kostela, není archeologickým průzkumem prokázáno. Později se zde rozkládalo slovanské hradiště a po něm dnes již zaniklá ves. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.[6]
Stavební podoba
editovatKostel se skládá ze tří komponent: široké krátké lodi (20 × 8 m) sklenuté příčnou valenou klenbou, hranolové, v novověku zvýšené věže, a na východě čtvercového presbytáře sklenutého křížovou klenbou s hřebínky. Kružby v oknech pocházejí většinou z novodobých úprav.[1] Nejstarší částí kostela je loď a dolní část věže, v níž se nalézá v síle zdiva schodiště. Ve zdivu kostela jsou zabudovány renesanční epitafy. Na podlaze kostela je dlažba ze 14. století.
Malířská výzdoba kostela
editovat
V kostele jsou vzácné nástěnné malby z poloviny 14. století. Na severní straně podvěží je votivní výjev představující dva šlechtice předávající desátek a dobytče svatým Jakubovi a Filipovi.[7] Na severní straně vítězného oblouku je zpodobeno Peklo představované Leviathanem, což byla v gotice oblíbená divadelní kulisa. Obraz Madony korunované anděly se vrací k románskému tvarosloví.
Zvláštnost: V kostele je také obraz ukazující, jak si lidé představovali sluneční soustavu ve 14. století. Země je tam uprostřed a kolem obíhají měsíc i další planety, což je celkem nezvyklý motiv pro sakrální prostředí.
Zvony
editovatPůvodní zvon ve věži je vysoký 0,65 m a průměru 0,80 m nese nápis: AVE MARTIN.[8] V roce 2012 byl do věže zavěšen nový zvon svatý Václav s dolním průměrem 0,58 m a hmotnosti 120 kg a je poháněný lineárním motorem.[9][10][11] Zvon byl posvěcen 15. září 2012 J. M. Michaelem Pojezdným O. Praem, opatem strahovským v kostele sv. Jakuba a Filipa na Chvojně.[12]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech A–J. Praha: Academia, 1977. S. 555–556.
- ↑ POTŮČEK, Josef. Kostel sv.Jakuba a Filipa na Chvojně u Konopiště, dříve Velké Chvojno a hradiště z doby Keltů [online]. Mezihoří: Josef Potůček [cit. 2011-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-31.
- ↑ Čtverák, Vladimír a kol., Encyklopedie hradišť v Čechách, Libri, Praha 2003, s. 115, ISBN 80-7277-173-6
- ↑ Hejna, Antonín, Archeologický výzkum na Chvojně u Benešova, Sborník vlastivědných prací z Podblanicka 9, 1968, s. 82-93
- ↑ Oficiální stránka obce Václavice. www.vaclavice.cz [online]. [cit. 2011-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-24.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-07-13]. Identifikátor záznamu 137132 : kostel sv. Jakuba. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Stejskal, Karel, Počátky gotického malířství, in: Dějiny českého výtvarného umění, sv. 1/1, Academia, Praha 1984, s. 303-304
- ↑ Soupis 35 (Benešov) - Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Benešovském. Napsal ThDr. Antonín Podlaha. Praha 1911. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 89.
- ↑ BOROKO zvony - Chvojen, kostel sv. Filipa a Jakuba. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Kostel sv. Jakuba a Filipa nedaleko Konopiště láká čím dál tím více poutníků. Témata [online]. 2012-07-22 [cit. 2022-11-29]. Dostupné online.
- ↑ VÁCHA, Petr. Dokumentace kampanologických památek ; Určování hmotnosti zvonů a jejich zvukového obrazu : památkový postup. 1. vyd. Praha: [s.n.] 93, 49 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7480-100-6, ISBN 80-7480-100-4. OCLC 1089697949 Kapitola Ložiska, s. 45.
- ↑ Chvojen - svěcení zvonu Svatý Václav - Rytířský řád svatého Václava. www.eosw.cz [online]. [cit. 2022-11-29]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jakuba na Wikimedia Commons - Obsáhlá fotogalerie (verif. 20240107)
- Historie kostela Archivováno 24. 6. 2020 na Wayback Machine.
- Chvojen u Benešova
