Kostel svatého Havla (Bílý Kostelec)

kostel v Bílém Kostelci

Barokní kostel svatého Havla v Bílém Kostelci na Litoměřicku pochází z roku 1733. Je už jen ruinou[1] bez střechy, v jejíž lodi rostou stromy. Kostel, který je obklopen zarostlým hřbitovem, je dosud chráněn jako kulturní památka České republiky.[2][3] Památkové ochrany požívá i v katastru nemovitostí nezapsaná polodřevěná zvonice.[4]

Kostel svatého Havla
v Bílém Kostelci
Kostel sv. Havla, 2013
Kostel sv. Havla, 2013
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký
OkresLitoměřice
ObecÚštěk
LokalitaBílý Kostelec
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátlitoměřický
FarnostKonojedy
Statushřbitovní kostel
Užívánínelze sloužit (zřícenina)
Zasvěcenísvatý Havel
Architektonický popis
Výstavba1733
Specifikace
Stavební materiálkámen a zdivo
Další informace
Kód památky43105/5-2094 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Kostel sv. Havla nechala v roce 1733 vybudovat hraběnka Anna Kateřina Šporková (1689–1754). Kostel byl zpočátku farní, již v roce 1789 však Josef II. jmenoval prvního faráře nově založené blízké farnosti Konojedy Raymunda Weignera a na farní povýšil místní kostel. Kostel sv. Havla byl od té doby již pouze filiální a pravidelné bohoslužby v něm skončily. Kostelečtí farníci jej nicméně užívali až do roku 1945. Pak kostel již jen chátral a v 70. letech se mu propadla střecha.[5]

Náklady na rekonstrukci odhadl v roce 2014 pro Deník technik litoměřické diecéze Ivo Fiedler na dvacet milionů korun. Farnost Konojedy tedy sepsala prohlášení o opuštění majetku, na jehož základě měl majetek přejít na stát, konkrétně na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Katastrální úřad ale převod odmítl zapsat. Farnost podala žalobu, ve které uvedla, že zchátralý kostel již 70 let neslouží svému účelu. Krajský soud v Ústí nad Labem žalobu zamítl s tím, že vlastník kulturní památky má povinnost o ni na vlastní náklady pečovat a udržovat ji v dobrém stavu. Pokud tak nečiní a chce obejít zákon tím, že majetek účelově opustí, je takové chování v rozporu s dobrými mravy. Soud poukázal i na to, že kostel nebyl předmětem restitucí, ale farnost jej vlastnila nepřetržitě.[6]

Od roku 2019 je vlastníkem kostela s pozemkem město Úštěk, s nímž se církev dohodla na bezúplatném převodu.[3]

Duchovní správci

editovat

Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost Konojedy.

Reference

editovat
  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 93. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-02-18]. Identifikátor záznamu 155358 : Kostel sv. Havla. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. a b kostel sv. Havla v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
  4. zvonice v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
  5. KRINKOVÁ, Nicole. Budoucnost farního kostela pozměnil Josef II.. Deník.cz [online]. 2014-8-21. Dostupné online. 
  6. Kateřina Menzelová: Paradox: církev se chce zbavit kostela svatého Havla. Stát ho ale také nechce, Lidovky.cz, 26. 10. 2016

Externí odkazy

editovat