Kostel svatého Františka z Assisi (Krč)

kostel v Krči

Kostel svatého Františka z Assisi v Praze 4-Krči, v místě zvaném na Habrovce, je dřevěný římskokatolický filiální kostel michelské farnosti z roku 1941. Stojí na pozemcích bývalé viniční usedlosti Habrovka v Dolní Krči. Kostel je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky.[1].

Kostel sv. Františka z Assisi v Praze-Krči
Pohled na kostel
Pohled na kostel
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecPraha
ČtvrťKrč
Souřadnice
Kostel svatého Františka z Assisi (Krč) (Česko)
Základní informace
Církevčeská římskokatolická
ProvincieČechy
DiecézeArcidiecéze pražská
VikariátIII. pražský vikariát
FarnostMichle
Statusfiliální kostel
ZasvěceníFrantišek z Assisi
Datum posvěcení25. prosince 1941
Architektonický popis
ArchitektKarel Hruška a Jaroslav Čermák (interiér)
Výstavba1941
Specifikace
Stavební materiáldřevo
Další informace
AdresaU Habrovky 2
Praha 4 – Krč
140 00
UliceU Habrovky
Oficiální webwww.michlehabrovka.cz
Kód památky104103 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Přípravy

editovat
 
Kostel v květnu 2020
 
Interiér krčského kostela sv. Františka
 
Mše na rozloučenou s otcem Albertem, 2011

První plány na vybudování krčského kostela se objevují již v polovině třicátých let 20. století, když byl dne 22. září 1935 založen Spolek pro výstavbu kostela v Praze XIV a předsedou se stal místní velkostatkář JUC. Václav Welz, jenž věnoval polovinu potřebného pozemku na výstavbu.

Kostel je dílem dvou architektů: konstrukci a exteriér navrhl Ing. arch. Karel Hruška a interiér včetně oltáře arch. Jaroslav Čermák.[2] V důsledku začátku 2. světové války se však místní věřící rozhodli pro jednolodní stavbu dřevěného provizoria se sedlovou střechou krytou taškami.[3]

Finanční prostředky na stavbu pomohl shromáždit křižovnický velmistr, P. Josef Vlasák, který společně s Františkem Noskem založil spolek Dílo blahoslavené Anežky Přemyslovny pro výstavbu katolických kostelů na tehdejších pražských předměstích.[4]

Výstavba

editovat

Začalo se stavět 8. prosince 1941 a za pouhé dva týdny, na Vánoce, byl kostel dokončen. Slavnou půlnoční mši na svátek Narození Páně 25. prosince sloužil P. Jeřábek, a chrám byl vysvěcen tehdy již v ilegalitě působícím velmistrem Řádu křižovníků s červenou hvězdou P. Vlasákem. Ten také zvolil patrocinium sv. Františka, jednoho z hlavních křižovnických patronů. Zazněla rovněž Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby, kterou řídil P. Václav Schneider.

Po válce se kvůli komunistické totalitě plánovaný zděný kostel nesměl dostavět, zůstalo u pouhého provizoria. Není to však stavba ojedinělá: v letech 194851 vzniklo v Německu téměř 50 kostelů podobné konstrukce[3] a v amerických městech se obdobné chrámy staví dodnes.[zdroj?]

šedesátých letech byly provedeny drobné úpravy kostela sv. Františka z cihlového zdiva podle návrhu architekta Vladimíra Hladíka a z neurčeného zrušeného kostela byly přivezeny dvě řady dřevěných lavic s pozdně secesní řezbou na postranicích.[5] Ze skromného vnitřního zařízení stojí za zmínku bíle lakovaná dřevořezba žehnající Panny Marie Karlovské, patronky matek a těhotných. V roce 2010 byl kostel vyhlášen za nemovitou kulturní památku.[1]

Současnost

editovat

Kostel tvoří farnost dohromady s kostelem Narození Panny MarieMichli, administrátorem je Alberto Giralda Cid (působil zde v letech 1996–2011 a znovu od roku 2018), mezitím zde byl administrátorem Antonín Lukeš, MId.

V areálu kostela se též každoročně od roku 2003, vždy na počátku června, koná hudební festival Habrovka.[6]

Reference

editovat
  1. a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-07-11]. Identifikátor záznamu 457822209 : kostel sv. Františka z Assisi. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. WEHLE, Tomáš; OULICKÝ, Jiří. iHNed.cz, 2011-02-10 [cit. 2011-06-21]. Dostupné online. 
  3. a b Tučňák 2011/6, str. 29
  4. Pamětní kniha farního úřadu Narození Panny Marie v Michli, Archiv hlavního města Prahy, zápisy z let 1920–1946
  5. habrovka 80 – Michle a Habrovka [online]. 2021-12-25 [cit. 2024-05-13]. Dostupné online. 
  6. http://www.habrovka.cz

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat