Kostel svatého Františka Xaverského (Opařany)

klášterní kostel v Opařanech, součást jezuitského kláštera

Kostel svatého Františka Xaverského v Opařanech je barokní kostel, původně součást jezuitského kláštera v obci Opařany, okres Tábor. Kostel je jako součást zámeckého areálu chráněn jako kulturní památka.[1]

Kostel svatého Františka Xaverského v Opařanech
Kostel svatého Františka Xaverského v Opařanech
Kostel svatého Františka Xaverského v Opařanech
Místo
StátČeskoČesko Česko
OkresTábor
ObecOpařany
Souřadnice
Základní informace
Církevčeská římskokatolická
ProvincieČechy
Diecézečeskobudějovická
ZasvěceníFrantišek Xaverský
Architektonický popis
Stavební slohbaroko
Výstavba1732-1735
Další informace
Kód památky31869/3-4945 (PkMISSezObrWD) (součást památky Jezuitský klášter Opařany)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat
 
Portál kostela s věží uvnitř zámeckého areálu

První kostel

editovat

Na místě původní zchátralé tvrze dala majitelka panství Opařany, vdova Františka hraběnka Slavatová rozená z Meggau, založit jako svou fundaci kostel podle plánů Matěje Velse. Jeho základní kámen byl položen 17. dubna 1657, po dokončení v roce 1658 byl zasvěcen sv. Františkovi Xaverskému a jeho duchovní správu fundátorka svěřila jistebnickému faráři a jezuitům z koleje v Jindřichově Hradci. [2]. Kostel měl tři oltářeː hlavní byl zasvěcen sv. Františku Xaverskému (s jehož relikviemi byla v Opařanech pořádána od roku 1650 procesí a zázraky uzdravení zapisovány do pamětní knihy) a postranní oltáře sv. Josefa a svaté Františky Římské (křestní patronky fundátorky). K témuž kostelu byly roku 1666 zvenčí přistavěny kaple Panny Marie Svatohorské a sv. Ignáce.[3]

Ves Opařany i s kostelem zakoupili od Slavatů roku 1681 jindřichohradečtí jezuité. V roce 1717 zde pražští jezuité z novoměstské koleje zahájili velkorysou stavbu koleje s rezidencí (po sekularizaci nazývanou zámek) a velikost stávajícího kostela nedostačovala, snad ani výzdovba nesplňovala jejich představy. V roce 1732, tedy pět let poté, co byl klášter dokončen, došlo k úplné demolici kostela. Zachována zůstala kamenná deska s nápisem DIVO FRANCISCO XAVERIO SACRUM s letopočtem 1658, vezděná pak do stěny nového chrámu a obraz sv. Františka Xaverského, který namaloval František Zmíček z Jindřichova Hradce, Obraz v době Podlahova soupisu památek visel nad hlavním oltářem.[4]

Druhý kostel

editovat

Autorstvím návrhu nového kostela jezuité pověřili jednoho z nejslavnějších architektů té doby, Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Kostel podle jeho projektu zde byl vystavěn v letech 17321735 jako zmenšená kopie kostela svatého Klimenta v pražském Klementinu. Tři travé stlačené plackové klenby pokrývá freska Apoteózy sv. Františka Xaverského s mapou Asie. V interiéru jsou barokní oltáře, na hlavním oltáři sochy čtyř českých patronů, na oltáři sv. Jana Křtitele obraz světce od Ignáce Raaba.

Krypta pod kostelem sloužila k pohřbům zdejších jezuitů.

Program záchrany architektonického dědictví

editovat

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1999-2011 na opravu památky čerpáno 10 610 000 Kč.[5]

Čerpané finanční prostředky (v tisících Kč)
rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
částka 900 700 1 100 1 200 1 100 1 500 1 400 485 400 990 270 270 295

Reference

editovat
  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-08-14]. Identifikátor záznamu 143414 : Klášter s kostelem sv. Františka Xaverského. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Hejna 1885, s. 58-63
  3. Antonín Podlaha-Eduard Šittler, Soupis památek historických a uměleckých v království Českém, Politický okres Milevsko. Praha 1898, s. Hejna 1885, s.
  4. Podlaha-Šittler 1898, s. 130
  5. MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 102–103. 

Literatura

editovat
  • HEJNA Josefː Paměti statků: Opařanského, Podbořského, Dobronického a Stadleckého. Tábor 1885
  • PODLAHA Antonín–ŠITTLER Eduard, Soupis památek historických a uměleckých v království českém, politický okres Milevsko. Praha 1898, s. 130-132.

Externí odkazy

editovat