Kostel svaté Máří Magdaleny (Malý Bor)

Kostel svaté Máří Magdaleny
	Pohled na kostel ze hřbitova
Místo
Stát	Česko
Kraj	Plzeňský
Okres	Klatovy
Obec	Malý Bor
Souřadnice	49°19′49,84″ s. š., 13°39′8,11″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	českobudějovická
Vikariát	Sušice-Nepomuk
Farnost	Malý Bor
Status	farní kostel
Užívání	pravidelné
Zasvěcení	Marie Magdalena
Architektonický popis
Stavební sloh	románská architektura
Výstavba	13. století
Specifikace
Stavební materiál	zdivo
Další informace
Adresa	Malý Bor, Česko
Kód památky	35709/4-3121 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svaté Máří Magdaleny se považuje za nejstarší stavbu nacházející se v dnešní vsi Malý Bor. Osada Malý Bor se objevuje v listině krále Václava I. z roku 1243, kdy je nazýván jen Bor. Jako stavebníci kostela jsou uváděni páni z Boru – Bohuslav a Dluhomil z Boru. Kostel je umístěn na výrazné vyvýšenině nad obcí, s přilehlou plochou bývalého hřbitova na jedné straně a navazující současný hřbitov na straně druhé.^[1]

Stavební fáze

Pohled na kostel

Původní části, tj. loď a věž kostela sv. Máří Magdaleny jsou datovány do období 1. poloviny 13. století (1230–1240; uváděno i 1200–1220). Písemně je poprvé kostel doložený rokem 1352, v tomto období nazván jako farní. Románské období zde dokládají dnes již zazděná okna v podkroví kaplí, zachovalé románské zdivo věže a sdružená románská okna po každé straně vrcholku věže. Dalším románským prvkem je místnost v 1. patře, původně sloužící jako tribuna, která v přízemí přechází do tribuny pavlačové.^[2]^[3]

Stavební podoba

Hřbitov u kostela

Kostel je konstituován jako jednolodní stavba s podlouhlou lodí, hranolovou věží, dvěma gotickými kaplemi umístěné na boku a presbytářem ze 16. století. Loď je klenuta dvěma poli křížové klenby bez žeber s mezi klenebním pasem a širokými oblouky oddělující vstup do věže a tribuny. Do půdního prostoru se vstupuje severní stranou přes půlkruhově zaklenutý průchod. Tribuna v těchto prostorech většinou sloužila jako čestné místo, kde při mši seděl vlastník panství.

Kaple, jež jsou na severní a jižní straně lodi, byly přistavěny v gotice. Barokními dostavbami jsou předsíň u západní stěny a kruchta s presbytářem. Kostel je oddělen zdí od nového areálu hřbitova s budovou márnice.

Původní lomové, granitové (žulové) zdivo kostela je překryté několika vrstvami omítek. Kostel, pro svou atypickou stavební dispozici hranolové věže, která stojí v koutu lodi (další takové příklady: Újezdec u Blatné, Čestice), je řazen do staveb strakonické huti.^[4]^[5]

Odkazy

Reference

↑ Václav Choutka, Evidenční list Národního památkového ústavu, 1969. Dostupné: https://iispp.npu.cz/mis_public/searchDocument.htm ^{[nenalezeno v uvedeném zdroji]}
↑ Klára Benešová, Architektura románská, Praha 2001
↑ Vladimír Červenka – David Tuma, Sepulkrální památky v areálu kostela v Malém Boru na Horažďovicku, Památky západních Čech VI/VII – 2016/2017, Plzeň 2017
↑ Tomáš Koutek, Románské kostely Čech, Praha 2014
↑ Václav Mencl, Panské tribuny v naší románské architektuře, Umění XIII, 1965, č. 1

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svaté Maří Magdalény na Wikimedia Commons

[1] Václav Choutka, Evidenční list Národního památkového ústavu, 1969. Dostupné: https://iispp.npu.cz/mis_public/searchDocument.htm ^{[nenalezeno v uvedeném zdroji]}

[2] Klára Benešová, Architektura románská, Praha 2001

[3] Vladimír Červenka – David Tuma, Sepulkrální památky v areálu kostela v Malém Boru na Horažďovicku, Památky západních Čech VI/VII – 2016/2017, Plzeň 2017

[4] Tomáš Koutek, Románské kostely Čech, Praha 2014

[5] Václav Mencl, Panské tribuny v naší románské architektuře, Umění XIII, 1965, č. 1

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]