Kostel Zvěstování Panny Marie (Litoměřice)

jezuitský kostel v Litoměřicích

Kostel Zvěstování Panny Marie v Litoměřicích někdejší klášterní kostel řádu jezuitů. Tato významná barokní stavba z let 17011731 je dílem architekta Octavia Broggia.[1] Je chráněn jako kulturní památka.[2]

Kostel Zvěstování Panny Marie v Litoměřicích
Jezuitský kostel Zvěstování Panny Marie v Litoměřicích
Jezuitský kostel Zvěstování Panny Marie v Litoměřicích
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký
OkresLitoměřice
ObecLitoměřice
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátlitoměřický
Farnostděkanství u Všech svatých Litoměřice
Statusjezuitský kostel
Užívánípříležitostné
ZasvěceníZvěstování Panny Marie
Architektonický popis
ArchitektOctavio Broggio
Stavební slohbarokní
Výstavba17011731
Další informace
Kód památky32845/5-1749 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Umístění v panoramatu města

editovat
 
Litoměřická kolej jezuitů s kostelem Panny Marie tvoří významný panoramatický bod města.
 
Kostel Zvěstování Panny Marie s Jezuitskými schody

Tento bývalý jezuitský kostel Zvěstování Panny Marie v Litoměřicích je barokní památka velmi dobře viditelná při příjezdu do města po Tyršově mostu, neboť se nachází těsně u jeho pravobřežního předmostí. Jedná se o stavbu z let 17011731.

Nachází se na jižním konci Jezuitské ulice směrem z Mírového náměstí nedaleko od kostela Všech svatých.

Základní popis

editovat

Jde o poměrně mohutnou barokní budovu opatřenou dvěma věžemi umístěnými v průčelí. V interiéru budovy se nachází monumentální nástropní i nástěnné fresky, které bývají připisovány malířům Josefu Kramolínovi, Adamu Lautererovi a Janu Hiebelovi. S bývalou jezuitskou rezidencí je kostel spojen nadzemní spojovací chodbou umístěnou do výše prvního podlaží.

Historie

editovat

Kostel byl původně postaven pouze pro jezuitský řád. Po církevní reformě císaře Josefa II., kdy byl v roce 1773 jezuitský řád v někdejším Rakouském císařství zrušen, byl používán jako pivovarský sklad, v roce 1810 začal být celý jezuitský areál znovu využíván jako kněžský seminář, proto byl kostel v roce 1818 znovu vysvěcen. Bohoslužby v něm sloužili ještě v 50. letech 20. století Mons. Josef Poul a další kněží.

Litoměřická Severočeská galerie výtvarného umění využívala kostela v letech 19651975 jako depozitáře a restaurátorské a truhlářské dílny, roku 1975 byl objekt předán Okresnímu národnímu výboru v Litoměřicích, ten jej začal opravovat a přizpůsobovat pro účely okresního archivu.

Varhany z roku 1859, z dílny Josefa Predigera, které na které se hrálo v litoměřickém kostele Zvěstování Panny Marie, byly v letech 1980-1981 instalovány v kostele sv. Mikuláše v Malenovicích. Varhany jsou dvoumanuálové a pohání je elektrický motor, ovšem případě potřeby je možno využít i stále funkční šlapací pohon.[3]

Současnost

editovat

Roku 1992 byl kostel předán zpět do užívání Severočeské galerii výtvarného umění v Litoměřicích. Ta zde společně s Nadací Symposion uspořádala celkem čtyři ročníky mezinárodních výtvarných sympozií: Baroko a dnešek a Otevřený dialog.

Reference

editovat
  1. Noc kostelů 29.05.15. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 2015. 85 s. Noc kostelů Dostupné online. Kapitola Litoměřice, kostel Zvěstování Panny Marie, s. 46. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-07-16]. Identifikátor záznamu 144449 : Kostel jezuitský, Zvěstování P. Marie – Litoměřice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. GRIEGER, Waldemar. Kostel sv. Mikuláše v Malenovicích [online]. Zlín: Farnost Malenovice a Lhota [cit. 2014-11-26]. Dostupné online. 

Literatura

editovat

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat