Kostel San Luigi dei Francesi

kostel v Římě

Kostel San Luigi dei Francesi (italsky Chiesa di San Luigi dei Francesi; latinsky: Sancti Ludovici Francorum de Urbe) je římskokatolický kostel svatého Ludvíka v Římě, na Piazza San Luigi dei Francesi, ve čtvrti Rione Sant'Eustachio, v blízkosti Piazza Navona. Od roku 1967 patří mezi titulární kostely kardinálů.

Kostel San Luigi dei Francesi
Místo
StátItálieItálie Itálie
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevkatolicismus
ZasvěceníLudvík IX. Francouzský
Architektonický popis
ArchitektDomenico Fontana a Plautilla Bricci
Stavební slohrenesanční architektura
Výstavba1518
Specifikace
Délka51 m
Šířka35 m
Další informace
Adresapiazza San Luigi de' Francesi - Roma, Řím, ItálieItálie Itálie
Oficiální webOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Když Saracéni v roce 898 severně od Říma vyplenili opatství francouzských benediktinů Farfa, uprchli řeholníci do této lokality. Část z nich zde zůstala až do roku 1518, kdy kardinál Julio de Julián Medici (pozdější papež Klement VII.) zadal francouzskému architektu Jeanu de Chenevière objednávku na centrální kostel. Pozemek darovala kardinálova neteř, francouzská královna Kateřina Medicejská. Kostel zůstal po vyplenění Říma roku 1527 rozestavěný.

Jeho projekt upravil a doplnil o vlastní fasádu Giacomo della Porta a v letech 15701589 jej dostavěl Domenico Fontana za asistence svého synovce Carla Maderny. Interiér adaptoval roku 1764 francouzský architekt Antoine Dérizet s využitím soch a maleb francouzských umělců.

Je to francouzský národní kostel, sloužil obyvatelům francouzské komunity v Římě a celým patrociniem byl zasvěcen Panně Marii, Dionýsiu Areopagitovi a Ludvíku IX..

Architektura

editovat

Kostel má dvoustupňovou a pětiosou fasádu, svisle členěnou trojicemi odstupněných pilastrů, ve čtyřech nikách jsou vloženy sochyː v přízemí králů Karla Velikého a svatého Ludvíka a v patře sochy francouzských královen svaté Klotildy a Johany z Valois. Na bohatě profilovanou římsu nasedá trojúhelný štít s francouzským královským erbem v kartuši nesené dvěma andílky. Chrám je pětilodní bazilika s 10 kaplemi, jejichž oltáře jsou orientovány na sever a na jih, s emporami nad postranními loděmi, s jižní královskou oratoří, otevřenou balkónem do apsidy. Prostor je dále osvětlený dvěma kupolemi, hlavní loď je sklenutá valenými stlačenými klenbami s pasy. Na jihovýchodní straně k chrámu přiléhá sakristie a barokní budova hospicu, původně ubytovna a nemocnice pro francouzské poutníky v Římě. Hospic má v portiku bustu Krista, údajně s portrétními rysy Césare Borgii.

Interiér

editovat
 
Interiér
 
Půdorys kostela, sakristie a hospice
  • Freska na klenbě hlavní lodiː Apoteóza sv. Ludvíkaː světec s alegoriemi Víry, Naděje a Lásky a sv. Karlem Velikým (s císařskou korunou) pokleká před Nejsvětější Trojicí, dole truchlící francouzská královna - vdova a dva sirotci. Namaloval ji francouzský malíř Charles-Joseph Natoire při svém druhém římském pobytu v letech 1754-1756.
  • V kupoli nad kříženímː ve cviklech barokní sochy čtyř církevních učitelů Západu.
  • Na hlavním oltáři obraz Nanebevzetí Panny Marie, namaloval Francesco Bassano mladší roku 1578.
  • Kaple Contarelli (severně/vlevo od hlavního oltáře)ː
  • tři oltářní obrazy scén ze života apoštola Matoušeː 1. Povolání sv. Matouše mezi apoštoly, 2. Matoušova inspirace (anděl mu radí při psaní evangelia), 3. Umučení sv. Matoušeː první chrámové obrazy Michelangela da Caravaggio z let 1597–1602, s typickými světelnými efekty, nejslavnější obrazy z celého kostela; fresku Umučení sv. Matouše v téže kapli namaloval Girolamo Muziano (1592).
  • Kaple Narození Páněː oltářní obraz Adorace Páně namaloval anonymní malíř Caravaggiovy školy.
  • Kaple sv. Ludvíka vestavbu v letech 1671–1680 navrhla a dozorovala Plautilla Bricci, která také namalovala oltářní obraz Svatý Ludvík IX. Francouzský mezi dějinami a vírou (1676–80).[1]
  • Poletova kaple(kaple sv. Cecílie)ː Guido Reniː Extáze sv. Cecílie mezi sv. Pavlem, Janem Evangelistou, Augustinem a Marií Magdalénou; Domenichinoː freska Smrt sv. Cecílie (1614); ostatní obrazy jsou přemalované v 18.-19. století.

Hroby a náhrobky

editovat
  • Claude Gellée řečený Lorrain (francouzský malíř † 1682), klasicistní sousoší múzy s bustou malíře bylo na jeho hrob doplněno roku 1836.
  • Kardinál François Joachim de Pierre de Bernis, velvyslanec králů Ludvíka XV. a Ludvíka XVI.
  • Frédéric Bastiat - francouzský ekonom a politik
  • V kaplích je kolem stovky náhrobků a pamětních desek Francouzů 16.–20. století, zemřelých v Římě nebo na italských bojištích.

Varhany a varhaníci

editovat

Chrám měl od počátku slavný sbor a orchestr, vedený významnými hudebníky, mezi prvními byl francouzský skladatel Giovanni de Macque. Varhaníkem zde byl v letech 1633-1635 a opět 1643-1647 hudební skladatel Luigi Rossi a po něm v letech 1653-1665 Ercole Bernabei. Antonio Maria Abbatini zde působil jako kapelník a sbormistr. Nynější varhany jsou třetí v pořadí a zhotovil je francouzský varhaník Joseph Merklin roku 1880. V podkruchtí vlevo od vchodu stojí socha Jany z Arku ve zbroji a s praporem.

Galerie

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chiesa di San Luigi dei Francesi na italské Wikipedii.

  1. Five Hundred Years of Women's Work: The Lisa Unger Baskin Collection. exhibits.library.duke.edu [online]. [cit. 2023-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat