Kostel Nejsvětější Trojice (Praha, Trojická ulice)
Kostel Nejsvětější Trojice v Podskalí je římskokatolický farní kostel uprostřed bývalé pražské obce Podskalí, na Novém Městě v Praze 2, Trojické ulici. Jedná se o prostou, původně gotickou, barokně přestavěnou budovu s věží z roku 1782. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
| Kostel Nejsvětější Trojice v Podskalí | |
|---|---|
 Kostel Nejsvětější Trojice v Podskalí v Trojické ulici | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Praha |
| Čtvrť | Nové Město |
| Lokalita | Podskalí |
| Souřadnice | 50°4′14,16″ s. š., 14°25′4,08″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | Římskokatolická církev v Česku |
| Provincie | Čechy |
| Diecéze | Arcidiecéze pražská |
| Vikariát | První pražský |
| Farnost | Nejsvětější Trojice v Podskalí Praha-Nové Město |
| Status | farní kostel |
| Užívání | pravidelné |
| Zasvěcení | Nejsvětější Trojice |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | původně gotika, pozdně barokní přestavba |
| Další informace | |
| Adresa | Trojická 20 12000, Praha 2-Nové Město |
| Kód památky | 40097/1-1220 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovat
Gotická kaple zasvěcená sv. Ondřejovi (podle jiných pramenů sv. Antonínovi) vznikla snad na základech starší stavby počátkem 14. století, je doložena roku 1358 a byla nazývána kaplí všech řemeslníků. Má se za to, že sloužila potřebám řemeslníků, kteří po 25 let pracovali na stavbě blízkého Emauzského kláštera a podle některých badatelů byl ve svých proporcích zmenšenou kopií klášterního chrámu.[2] Za husitských válek byla vypálena a při obnově roku 1460 dostala nové patrocinium Nejsvětější Trojice.
Náročnější barokní přestavba podle plánů P. I. Bayera z roku 1724 se neuskutečnila, ale roku 1728 byla loď výrazně prodloužena a kostel přestavěn, závěr nicméně zůstal zachován. Roku 1751 byla k jižní stěně přistavěna čtvercová kaple Kalvárie a v letech 1781-1782 věž a patrně také osmiboká sakristie. Roku 1871 byl kostel opraven a přistavěno zádveří ke vchodu na kůr.[3].
Popis
editovatJednolodní podlouhlá stavba s pětibokým gotickým závěrem, osmibokou sakristií na východním a s věží na západním konci. Presbytář není oddělen vítězným obloukem, nepravou klenbu v pěti polích oddělených pasy tvoří dřevěná omítaná konstrukce. Nad portálkem do sakristie byly objeveny zbytky gotické fresky. Prostorná kruchta je podklenuta i zaklenuta plackou, stejně jako kaple Kalvárie.
Mobiliář kostela je vrcholně barokní z poloviny 18. století, titulní obraz sv. Trojice na hlavním oltáři je patrně starší. Nad průměr vyniká oltář v kapli Kalvárie. V kostele je řada náhrobních kamenů z 16.-18. století. Na věži jsou dva zvony od Brikcího z Cimperka z let 1559 a 1594, s českými a latinskými nápisy.[4].
Odrazy v kultuře
editovat- V románu Ignáta Herrmanna U snědeného krámu se v kostele odehrává svatba hlavního hrdiny Martina Žemly.
Současnost
editovatV současnosti (2024) je kostel farním kostelem podskalské farnosti. Pravidelné nedělní bohoslužby zde slouží salesián P. Josef Šplíchal, nepravidelné večerní bohoslužby pak sloužívá salesián P. Ladislav Heryán.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-08-12]. Identifikátor záznamu 152149 : Kostel Nejsvětější Trojice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ BEDRNÍČEK, Pavel. Příběhy pražských svatyní. 2. vyd. Praha: Volvox globator, 2009. 547 s. ISBN 978-80-7207-706-9.
- ↑ Růžena Baťková a kol.: Umělecké památky Prahy (Nové Město, Vyšehrad) . Praha: Academia 1998, ISBN 80-200-0627-3, str. 131,
- ↑ Růžena Baťková a kol.: Umělecké památky Prahy (Nové Město, Vyšehrad) . Praha: Academia 1998, ISBN 80-200-0627-3, str. 132n.
Literatura
editovat- R. Baťková a kol., Umělecké památky Prahy. Nové Město a Vyšehrad . Praha: Academia 1998, ISBN 80-200-0627-3.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Nejsvětější Trojice na Wikimedia Commons - Kostel na stránkách Stověžatá Praha Archivováno 6. 6. 2012 na Wayback Machine.
