Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Grunta)

kostel v Gruntě

Kostel Nanebevzetí Panny Marie[1][2] v obci Grunta v okrese Kolín ve Středočeském kraji je významnou neorománsko-secesní stavební památkou. Na seznam nemovitých kulturních památek byl zapsán v roce 1958. V Památkovém katalogu Národního památkového ústavu je zaznamenán 4. stupeň ohrožení, tj. havarijní stav této památky, která spolu s přilehlým areálem hřbitova a márnice představuje v daném místě významný krajinotvorný prvek.[3]

Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecGrunta
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
ZasvěceníNanebevzetí Panny Marie
Architektonický popis
Stavební slohnovorománský sloh
Specifikace
Umístění oltářevýchod
Další informace
AdresaGrunta, ČeskoČesko Česko
Oficiální webŘímskokatolická farnost - arciděkanství Kutná Hora
Kód památky47047/2-3450 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Předchůdci

editovat

Kostel, doložený již roku 1305 byl v letech 13671398 nákladem horníků z nedaleké Kutné Hory přestavěn a rozšířen. Roku 1814 byl s výjimkou věže a šnekového schodiště kostel pro špatný stav zbourán a nahrazen roku 1817 dokončenou prostou lodí s trojboce ukončeným presbytářem.[4] V roce 1905 byl púvodní kostel z iniciativy faráře Jana Záruby zcela zbořen a bylo přikročeno ke stavbě novostavby současného kostela.

Současný kostel

editovat

Současná mohutná novorománská trojlodní bazilika s dvojicí západních věží byla vybudována v letech 19051908 podle plánu c. k. stavebního rady, architekta Rudolfa Vomáčky kolínským stavitelem Janem Sklenářem.[3] Orientovaný kostel stojí, stejně jako jeho předchůdci, uprostřed hřbitova na jižním okraji obce. Hřbitov je obehnaný zdí s neogotickým cimbuřím a neorománskou márnicí v jeho jižní části. Náklady na stavbu ve výši 225 000 korun byly hrazeny výhradně z vlastního zádušního jmění kostela (v okolí se mylně traduje, že stavbu financoval světský patron a významný houslista Jan Kubelík, který byl v té době majitelem zámku Býchory). Zajímavostí ovšem je, že na stavbě coby kamenický učeň pracoval pozdější komunistický prezident Antonín Zápotocký. Novostavba byla vyzdobena pozoruhodnými secesizujícími malbami malíře Františka Urbana a jeho manželky. Secesně-neorománský je též kompletně celý mobiliář kostela.[5]

Z původního kostela byly ponechány pouze tři renesanční náhrobníky Libenických z Vrchovišť a gotický zvon nápisem „ave maria gratia + pane bozie dai swobodu tiem kdoz te milugi a twau prawdu wyznawagi“[4]

Je filiálním kostelem kutnohorské farnosti.

Externí odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. Areál kostela Nanebevzetí P. Marie [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-01-16]. Fotokopie doplňkového listu kulturní památky z 23. 5. 1989. Dostupné online. 
  2. kostel Nanebevzetí Panny Marie v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
  3. a b Památkový katalog: Kostel Nanebevzetí Panny Marie [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-01-16]. Dostupné online. 
  4. a b http://rodokmen.psinec.com/obce/tuma/kolinsko/grunta.html
  5. Archivovaná kopie. www.cestyapamatky.cz [online]. [cit. 2007-12-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-04.