Wikipedie

Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Kozlov)

kostel v Kozlově

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kozlově na Karlovarsku je nejstarší stavební památkou v širokém okolí – první zmínky o něm pocházejí z roku 1365. Historicky cenný kostel, která v sobě kombinuje prvky baroka i gotiky, však postupně výrazně zchátral.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajKarlovarský
OkresKarlovy Vary
ObecBochov
LokalitaKozlov
Souřadnice50°6′26,92″ s. š., 13°1′30,39″ v. d.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kozlově
Kostel
Nanebevzetí Panny Marie
v Kozlově
Poloha kostela na mapě České republiky
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézeplzeňská
Vikariátkarlovarský
Farnostfarnost Bochov
ZasvěceníNanebevzetí Panny Marie
Architektonický popis
Stavební slohbarokní
Další informace
Kód památky34048/4-923 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

K záchraně stavby, kterou vlastní město Bochov a která je od roku 1964 památkově chráněna,[1] bylo roku 2004 založeno občanského sdružení Kostel Kozlov. Od roku 2007 byla postupně opravena střecha i báň věže.

Historie

editovat

Kostel pochází ze 14. století.[2] V roce 1462 zde působil kněz z řádu křižovníků s červenou hvězdou. Později se však kostel stal evangelickým. Během rekatolizace byl do Kozlova v roce 1624 dosazen premonstrátským klášterem v Teplé opět katolický kněz.

V roce 1708 prošel kostel rozsáhlou barokní úpravou, byl rozšířen, byla k němu přistavěna hranolová, od druhého patra osmiboká věž a na severní straně křestní kaple. Letopočet 1708 je uveden nad portálem na jižní straně. Gotické jádro kostela však zůstalo zachováno. Kostel dostal nový hlavní vstup s kamenným barokním ostěním a portálem, původní gotický vchod se ocitl uvnitř budovy.[3]

Po druhé světové válce a odsunu Němců začal kostel chátrat. Poslední bohoslužba se zde sloužila v polovině sedmdesátých let 20. století.[3]

Popis

editovat
 
Interiér kostela

Kostel má gotický, pětiboce zakončený presbytář, sklenutý jedním polem křížové žebrové klenby a pětidílnou žebrovou klenbou závěru, na jehlancových konzolách a s plastickými růžicovými svorníky.[4] Gotická část nebyla zasažena pozdějšími přestavbami.[2] Gotický je také původní vchod do hlavní lodi, s hrotitým profilovaným portálem.[4] K jižní stěně lodi přiléhá barokní hranolová věž, v přízemní předsíni se nachází pamětní desky padlým v první světové válce od Antonína Holeyho z Drahovic z roku 1933,[4] k severní stěně lodi přiléhá obdélná křestní kaple svatého Kříže, otevřená do lodi.[5] K severní stěně presbytáře přiléhá pozdně gotická sakristie, k jižní barokní dřevěné kryté schodiště na panskou oratoř.[4]

 
Půdorys v úrovni přízemí, stav 2008. Legenda: červená – gotické zdivo; modrá – pozdně gotické zdivo; hnědá – barokní zdivo.[6]

Vnitřní vybavení bylo rokokové, dnes silně poškozené a rozkradené.[2] Torzo hlavního portálového, sloupového oltáře (s obrazem Nanebevzetí Panny Marie, v nástavci obraz Nejsvětější Trojice, sochy svatého Floriána a svatého Jiří). Torza bočních oltářů, panelových s rokokovou ornamentikou, se zasklenými skříňkami, v nástavcích s mušlovitými výklenky. Boční oltář svaté Anny (se zlidovělou sochou svaté Anny Samotřetí ze 17. století, na konzolách sochy svatého Josefa a svatého Jáchyma, ve výklenku nástavce socha svatého Pavla). Boční oltář Panny Marie (s dřevěnou gotickou sochou Madony z poloviny 15. století, sochy svatého Vojtěcha a Prokopa, v nástavci svatého Václava).[4] Zajímavostí interiéru je cenná dvoupatrová barokní kruchta. V kapli svatého Kříže býval zavěšen obraz Ukřižování z první poloviny 18. století, připisovaný malíři Petru Brandlovi.[3] V presbytáři se nacházejí dva renesanční epitafy Jiřího Uttenhofera z Uttenhofu (1587) a Jindřicha Uttenhofera z Uttenhofu (1594).[2] Malý figurální epitaf na panské empoře byl zcizen, další, Štampachů a Kagerů (1770), kryje vstup do krypty. Vstup s presbytáře do sakristie sedlovým portálkem. V závěrové stěně presbytáře zachován gotický sanktuář, stěny presbytáře byly vyzdobeny cennými gotickými a renesančními malbami,[4] nalezenými při obnově interiéru v roce 2021.[7] Obnovené okenní výplně představují příklady zasklení oken od gotiky po baroko.

Před kostelem na východní straně je schodiště, které bývalo ozdobeno sousoším Nejsvětější Trojice a sochou svatého Mořice z roku 1772.[2]

Rekonstrukce

editovat

V rámci rekonstrukce již kostel dostal novou střešní krytinu, v roce 2011 nahradila nová báň původní, která byla kvůli bezpečnosti snesena. Oprava kostela je financována z Programu záchrany architektonického dědictví Ministerstva kultury ČR a z rozpočtu Bochova. Jen do roku 2011 si vyžádala více než pět milionů korun.[8]

Fotogalerie

editovat
  •  
    Dvoupatrová barokní kruchta
  •  
    Kaple sv. Kříže
  •  
    Jeden ze dvou renesančních epitafů
  •  
    Boží oko v předsíni kostela
  •  
    Schodiště na kruchtu
  •  
    Kostel od severozápadu

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-04]. Identifikátor záznamu 145735 : Kostel Nanebevzetí P. Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ a b c d e Emanuel Poche a kolektiv. Umělecké památky Čech. Svazek II K–O. Praha: Academia, 1978. 578 s. S. 126–127. 
  3. ↑ a b c Kozlov – kostel Nanebevzetí Panny Marie [online]. Památky a příroda Karlovarska. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f VYČICHLO, Jaroslav. Kozlov - kostel Nanebevzetí Panny Marie | Památky a příroda Karlovarska. www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz [online]. [cit. 2023-06-21]. Dostupné online. 
  5. ↑ Kostel Kozlov v současnosti [online]. Příroda Karlovarska [cit. 2015-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-10. 
  6. ↑ HRABCOVÁ, Hana; ŠTOCHL, Václav; HRON, Marcel, Jiří Fiala, Šárka Kasalová. Kostel nanebevzetí Panny Marie v Kozlově : stavebně historický průzkum. Rokycany: Art Kodiak, 2008. 102 s. Dostupné online. 
  7. ↑ V Kozlově našli unikátní gotické malby (TV Západ). www.regionzapad.cz [online]. 29.09.2021 09:00 [cit. 2021-10-25]. Dostupné online. 
  8. ↑ Kostel v Kozlově má opět svoji věž. Česká televize [online]. 2011-11-30. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • HRABCOVÁ, Hana; ŠTOCHL, Václav; HRON, Marcel, Jiří Fiala, Šárka Kasalová. Kostel nanebevzetí Panny Marie v Kozlově : stavebně historický průzkum. Rokycany: Art Kodiak, 2008. 102 s. Dostupné online. 
  • Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K–O. Praha: Academia, 1978. 578 s. S. 126–127. 
  • KRULIŠ, Jan. Dějiny Kozlova. Bochov: Kostel Kozlov, 2015. 180 s. ISBN 978-80-260-8154-8. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kostel_Nanebevzetí_Panny_Marie_(Kozlov)&oldid=24381342“