Wikipedie

Kostel svatého Bonaventury (Mladá Boleslav)

kostel v Mladé Boleslavi
(přesměrováno z Kostel Jednoty bratrské (Mladá Boleslav))

Římskokatolický filiální, klášterní[1] kostel svatého Bonaventury v Mladé Boleslavi je barokní sakrální stavba[2] nacházející se spolu s klášterem minoritů a později gymnáziem piaristů v severozápadní části hrazeného města. Od roku 1967 je kostel spolu s piaristickým klášterem chráněn jako kulturní památka.[3]

Kostel svatého Bonaventury
v Mladé Boleslavi
Kostel sv. Bonaventury v Mladé Boleslavi
Kostel sv. Bonaventury v Mladé Boleslavi
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajStředočeský
OkresMladá Boleslav
ObecMladá Boleslav
Souřadnice50°24′53,5″ s. š., 14°54′11,16″ v. d.
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátmladoboleslavský
Farnostarciděkanství Mladá Boleslav
Statusfiliální kostel, klášterní
Užíváníbližší informace:
o bohoslužbách
o Noci kostelů
Současný majitelŠKODA AUTO a.s.
ZasvěceníSvatý Bonaventura
Architektonický popis
Stavební slohbaroko
Výstavba1675–1711
Specifikace
Délka38 metrů
Šířka13,5 metrů
Umístění oltářena sever
Stavební materiálkámen, zdivo
Další informace
Adresaul. Na Karmeli, Mladá Boleslav
Oficiální webstránky farnosti
Kód památky35018/2-1651 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky klášter minoritů v Mladé Boleslavi)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat
 
Komplex mladoboleslavského kláštera Na Karmeli s kostelem svatého Bonaventury
 
Průčelí kostela sv. Bonaventury
 
Výklenkové kaple a část kostela sv. Bonaventury v areálu vzdělávacího centra Škoda Auto

Kostel byl vybudován v letech 1675–1711[2] snad na místě zaniklého kostela sv. Jana Křtitele.[4] První klášter minoritů byl v Mladé Boleslavi založen snad již v roce 1293. V průběhu husitských válek byl klášter vypálen a vypleněn a řeholníci byli odtud vyhnáni. V roce 1496 se stal klášter majetkem Jednoty bratrské, která udělala z kostela bratrský sbor a z bývalého kláštera sborový dům. Místo nazvali horou Karmel. Bylo zde sídlo kněží Jednoty bratrské i jejího biskupa, bratrská škola a alumnát. Místo se stalo dějištěm synod všeho bratrstva z Čech, Moravy i Slezska. V době pobělohorské byl majetek Jednoty bratrské konfiskován a císař jej věnoval nejprve karmelitánům. Jejich nárok na tento klášter byl však sporný a výsledkem tohoto sporu bylo posléze uvedení členů minoritů roku 1633. Ti klášter i kostel znovu vybudovali v letech 1675–1711 a drželi až do roku 1784.[5] V roce 1784 byl v rámci josefínských reforem klášter předán piaristům z Kosmonos, kteří se sem přestěhovali i s gymnáziem. Po druhé světové válce byl do kláštera umístěn internát. Na konci osmdesátých let přestal být využíván pro pravidelné bohoslužby. V roce 2002 se kostel kvůli špatné statice uzavřel a sloužil jen jako skladiště. V roce 2005 se vlastníkem kostela stal mladoboleslavský magistrát a poté jej Škoda Auto Vysoká škola začala využívat jako slavnostní síň. Slouží k akademickým slavnostem i veřejným koncertům klasické hudby.[6] Poslední mši v komorním společenství před tím, než se začal kostel používat jako síň sloužil zřejmě mladoboleslavský kněz Pavel Mach 28. června 2005.[5] Protože se jedná o konsekrovaný kostel trvale zasvěcený sv. Bonaventurovi, je jeho případné bohoslužebné využití možné.

Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost – arciděkanství Mladá Boleslav.

Architektura

editovat

Jedná se o jednolodní stavbu s úzkým polygonálně uzavřeným presbytářem.[2] Má ozdobnou novobarokní fasádu se štukaturami z roku 1902.[4] Kostel je členěný pilastry a vysokými okny se štukovými suprafenestrami a třemi portály. Na východním portálu se nachází letopočet 1711.[2]

Uvnitř je valená klenba s lunetami.[4] V lodi je kostel sklenut na přízední pilíře, do kterých jsou vestavěny tři páry bočních výklenkových kaplí. Zděná kruchta spočívá na třech arkádách, které jsou podklenuty třemi poli křížové klenby.[2]

Zařízení

editovat

Do roku 2005 byl kostel zařízen následovně: nalevo od vchodu byl pseudobarokní oltář sv. Václava. Dále zde byl barokní oltář sv. Josefa. Byl portálový, sloupový a pocházel zřejmě z období kolem roku 1730. Nacházely se na něm sochy andělů a řezané antependium s motivem sv. Antonína, který vysvobozuje duše pekla. Byl dílem kosmonoského J. Jelínka. Na oltáři byl obraz podle originálu Vogla v. Vogelstein. Kazatelna byla stejného původu. Hlavní oltář byl rámový a měl mřížkový dekor, který nesli andělé. Na oltáři byly sochy sv. Vojtěcha, sv. Prokopa, sv. Františka a sv. Antonína.[2] Sochy pocházely z dílny J. Jelínka mladšího.[4] Oltářní obraz byl dílem F. Laubnera z Liberce z roku 1777. Na druhé straně od presbytáře byl barokní oltář Panny Marie. Byl portálový a sloupový z období koelm roku 1740. Nacházela se na něm pozdně gotická tabule Immaculaty z konce 16. století. Dále byl oltář vybaven řezaným antependiem, na kterém bylo zobrazeno Klanění pastýřů, znak hrabat z Bubna a Vítězství Krista na peklem. Na oltáři byla barokní Pieta. Oltář sv. Aloise byl pseudobarokním dílem z období kolem roku 1900.[2] Tento mobiliář byl demontován a odvezen na jiné místo.[5]

Okolí kostela

editovat

Před kostelem v malém sadě se nacházejí dvě výklenkové kaple z počátku 19. století a bývalý konvent minoritů a piaristů. Je barokní a pochází z let 1728–1737. Dobudován byl však až roku 1767. Jedná se o čtyřkřídlý objekt okolo lichoběžníkového rajského dvora. Je hladký. Nad západním křídlem je hranolová třípatrová věž, která je členěná lizénami. Věž nese cibulovou střechu. Dovnitř konventu byla umístěna řada portrétů přínivců a členů piaristického řádu ze 17. a 18. století.[2]

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 136–137. 
  2. ↑ a b c d e f g h POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech K/O. 1. vyd. Praha: Academia, 1978. 580 s. Kapitola Mladá Boleslav, s. 402. 
  3. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-06-18]. Identifikátor záznamu 146765 : Klášter piaristický, Mladá Boleslav. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. ↑ a b c d DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 160. 
  5. ↑ a b c Římskokatolická farnost Mladá Boleslav – Kostel sv. Bonaventury [online]. [cit. 2016-06-19]. Dostupné online. 
  6. ↑ Klášter minoritů/piaristů s kostelem sv. Bonaventury v Mladé Boleslavi

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kostel_svatého_Bonaventury_(Mladá_Boleslav)&oldid=24050536“