Korunní (Praha)

ulice v Praze

Korunní ulice v Praze je jedna z významných ulic města. Leží v katastrálním území Vinohrady a spojuje náměstí Míru s Orionkou, poblíž které volně přechází v ulici Šrobárovu. Délka ulice je cca 2 km. Je pojmenována podle Svatováclavské koruny, nejvýznamnější součásti českých korunovačních klenotů.

Korunní
Pohled na vinohradskou vodárenskou věž ve směru k Orionce
Pohled na vinohradskou vodárenskou věž ve směru k Orionce
Umístění
StátČeskoČesko Česko
MěstoPraha
Městská částPraha 2, 3, 10
Část obceVinohrady
Poloha
Začíná naNáměstí Míru
Končí naŠrobárova, Jičínská
Historie
Pojmenováno poSvatováclavská koruna
Další údaje
Kód ulice464058
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Trasa ulice

editovat

Ulice vychází z náměstí Míru ve směru na východ, po celé své délce je rovnoběžná s ulicí Slezskou. Její začátek leží na území městské části Praha 2, zhruba od své poloviny potom tvoří hranici částí Praha 3 a Praha 10.

Po obou stranách je lemována stromořadím. Po celé délce jezdí ulicí tramvaj, s výjimkou prvního bloku domů u náměstí Míru, ze kterého byla tramvajová trať kolem roku 1978 přesunuta do ulice Blanické.

Ulice končí za náměstím U Orionky u bývalé tramvajové a trolejbusové vozovny.

Historie a názvy

editovat

Svůj dnešní název nese ulice od roku 1889. V letech 1956–1990 nesla pojmenování Wilhelma Piecka po prezidentu východního Německa Wilhelmu Pieckovi.

V minulosti nesla název Korunní i ulice Šrobárova, která na ulici Korunní dnes poblíž bývalé Orionky plynule navazuje. Ulice tak vedla podél Státního zdravotního ústavu až k Fakultní nemocnici Královské Vinohrady.

Významné budovy a místa

editovat

Ve směru od náměstí Míru:

Fotogalerie

editovat

Literatura

editovat
  • LAŠŤOVKA, Marek, LEDVINKA, Václav a kolektiv: Pražský uličník – 1. díl (A-N), Libri, Praha 1998, ISBN 80-85983-24-9
  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Korunní, s. 595–596. 

Externí odkazy

editovat