Korff-Schmising-Kerssenbrockové
Korff-Schmising-Kerssenbrockové jsou šlechtický rod pocházející z Vestfálska.
Korff-Schmising-Kerssenbrockové | |
---|---|
![]() | |
Země | České království |
Tituly | svobodní páni, hrabata |
Zakladatel | Jindřich Corf |
Rok založení | 1241 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatPrvní zmínka je z roku 1241, kdy rytíř Henricus Corf zachránil život francouzskému králi. Od roku 1354 se jedna z linií rodu jmenuje Korff-Schmising.
Roku 1679 byl císařem Leopoldem I. rod povýšen do stavu svobodných pánů (baron). V roce 1802 převzal Maxmilián František Xaver Korff-Schmising (1781–1850) jméno a erb vymírajícího rodu Kerssenbrocků. Roku 1820 byl rod povýšen pruským králem Fridrichem Vilémem III. do hraběcího stavu.
Česká větev rodu
editovatV Čechách se koncem 19. století usadili potomci Klementa Augusta Korff-Schmising-Kerssenbrocka (1839–1913). Sídlili přechodně na zámku v Líšťanech, později v Klatovech, v Praze a severních Čechách.
Klement Korff-Kerssenbrock (1883–1960) a jeho synové Klement Korff-Kerssenbrock ml. (1912–1989) a Arthur Korff-Kerssenbrock (1914–1979) se v září 1939 připojili ke 3. šlechtické deklaraci – Národnostnímu prohlášení české šlechty.[1]
Hraběnka Gabriela Korff-Schmising-Kerssenbrocková (1917–2008) provdaná za Jaroslava Klaudia knížete z Lobkovic byla matkou ostravsko-opavského biskupa Františka Václava z Lobkovic, jeho bratra Jaroslava 14. knížete z Lobkovic, Polyxeny Czerninové, Marie Sternbergové a Filipa Zdeňka z Lobkovic, 53. opata premonstrátského kláštera v Teplé.
Erb
editovatErb je čtvrcený štít. V 1. a 4. červeném poli je zlatá linie (Korff-Schmisingové), ve 2. a 3. zlatém poli modré kosmé břevno se třemi červenými třešňovými květy (Kerssenbrockové).
Heslem rodu je "Fide, sed cui vide" (Věř, ale hleď, komu).
Osobnosti české větve rodu
editovat- Klement August (1839 Schnellenberg – 1913 Líšťany), v roce 1886 císařský komoří, rytmistr v záloze
- Klement (1883 Manětín – 1960 Klatovy), v roce 1907 c. a k. komoří, rytmistr v záloze, signatář 3. šlechtické deklarace v září 1939
- Terezie (1888 Líšťany – 1973 Chur), vychovatelka dětí císaře a posledního českého krále Karla I. a jeho ženy Zity
- Klement (1912 Klatovy – 1989 Praha), doktor filozofie, gymnaziální profesor, signatář 3. šlechtické deklarace v září 1939, poslední mužský potomek české větve rodu
- Artur (1914 Klatovy – 1979 Most), právník, signatář 3. šlechtické deklarace v září 1939
- Adrienne (* 1943 Praha), pedagožka, výtvarnice, cestovatelka, od roku 2010 předsedkyně Jednoty pro zvelebení hudby v Čechách při Pražské konzervatoři
- Kristina (* 1942 Praha), grafička
Reference
editovat- ↑ DROCÁR, Jan; LOUŽECKÝ, Pavel. Historická šlechta: Korff-Schmising-Kerssenbrock. www.historickaslechta.cz [online]. [cit. 2019-06-22]. Dostupné online.
Literatura
editovat- MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti – I. díl (A-M). 1. vyd. Praha: Argo, 2008. 673 s. ISBN 978-80-2570-027-3.