Kopec (Staré Křečany)
Osada Kopec (do roku 1947 nesla německý název Hemmehübel[3]) se nachází v údolí Brtnického potoka, západně od Brtníků. Správně náleží pod Staré Křečany. V roce 2021 zde trvale žilo osmnáct obyvatel.[4]
| Kopec | |
|---|---|
_3.jpg) Osada Kopec | |
| Lokalita | |
| Charakter | osada |
| Obec | Staré Křečany |
| Okres | Děčín |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°56′46″ s. š., 14°25′5″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 18 (2021)[1] |
| Katastrální území | Kopec (3,47 km²) |
| PSČ | 407 60 |
| Počet domů | 23 (2011)[2] |
  Kopec | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 12998 |
| Kód k. ú. | 612995 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatNejstarší písemná zmínka pochází z roku 1720.[5] Osidlování tohoto území je spojeno s těžbou dřeva. Na mapě Matthiase Oedera z roku 1592 najdeme na místě v té době ještě neexistující osady název Na staré pile a dále na toku Brtnického potoka další dva katry. V mlýnském soupisu z roku 1692 je uváděn jeden mlýn (tzv. dolní, později č.p. 32) s jedním mlecím zařízením a pilou. Ten byl dědičně propachtovaný Johannu Zimmerovi. Johann Zimmer zahynul roku 1707 pod padajícím kamením a jeho potomci na místě neštěstí postavili pamětní sloup se sochou sv. Antonína Paduánského. Před druhou světovou válkou se ve mlýně vyráběli větroně.
Dalším zdrojem obživy se stala práce v kamenolomech. Kámen ze zdejšího lomu byl použit na mnohé stavby na panství Salm-Reifferscheidtů, mezi jinými např. na kostel v Mikulášovicích či zámek v Lipové.
Z osady pochází i několik známých zvonařů, Zacharias Dittrich, Josef Pietschmann nebo Josef Kittl.
Do druhé světové války zde žili převážně Němci. Ti byli po skončení války vysídleni a i přes obrovskou propagandu a částečné znovuosídlení před válkou odsunutým českým obyvatelstvem zůstal kraj téměř liduprázdný. Díky tomu se o mnohá zdejší stavení nikdo nestaral, ta rychle chátrala a nejméně polovina domů byla zbourána.
Pamětihodnosti
editovat- Sloup se sochou svatého Antonína Paduánského z roku 1707. Soška poničena roku 1945, restaurována roku 1993, ale o pět let později byla ukradena. Současné soška z roku 2002 je dílem Pavla Svobody.
- Kaple Panny Marie s oltářním obrazem Panny Marie, postavena roku 1809.
- Kauferův kříž z roku 1804 je kovaný, zdobený postavami Ježíše Krista, Panny Marie a Máří Magdalény malovanými na plechu, podstavec je pískovcový. V roce 2016 zorganizoval jeho restaurování spolek Náš Kopec. Obnovený kříž požehnal dne 17. září 2016 generální vikář litoměřické diecéze Mons. Martin Davídek.[6]
- Památný strom Wäberova douglaska.
Obyvatelstvo
editovat| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 411 | 397 | 381 | 324 | 291 | 245 | 270 | 27 | 25 | 18 | 64 | 3 | 7 | 12 | 18 |
| Domy | 70 | 70 | 68 | 66 | 63 | 61 | 62 | 55 | . | 7 | 23 | 23 | 23 | 23 | 23 |
| Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Brtníky. | |||||||||||||||
Významní rodáci
editovat- Hans Schütz, politik
Současnost
editovatV současné době je osada využívána převážně k rekreaci. Po modré turistické značce lze dojít do scenérií národního parku České Švýcarsko.
Galerie
editovat-
Kaple Panny Marie -
Podstávkový dům -
Sloup svatého Antonína -
Žehnání Kauferova kříže -
Wäberova douglaska
_1.jpg)
_-_sv_Antonin.jpg)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Výnos ministra vnitra č. 494/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
- ↑ Český statistický úřad. vdb.czso.cz [online]. [cit. 2024-09-05]. Dostupné online.
- ↑ a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 370, 371.
- ↑ Náš Kopec: Co je nového [online]. Kopec: Náš Kopec z. s. [cit. 2016-10-20]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 287.
Literatura
editovat- HLOUŠKOVÁ, Ilona. Mandava 2013: Ročenka Kruhu přátel muzea Varnsdorf. Redakce Martin Havlíček, Filip Mágr, Josef Zbihlej. Varnsdorf: Kruh přátel muzea Varnsdorf, 2013. 224 s. ISBN 978-80-905073-5-7. Kapitola Znovuzrozený Hemmehübel, s. 67–70.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kopec na Wikimedia Commons - Galerie Kopec na Wikimedia Commons
- Osada Kopec
- Občanské sdružení Náš Kopec
