Konstancie Sicilská (1248–1302)

Konstancie Sicilská
	aragonská a sicilská královna
Narození	1249; Catania
Úmrtí	9. dubna 1302; Barcelona
Pohřbena	Františkánský klášter v Barceloně; Katedrála v Barceloně
Manžel	Petr III. Aragonský
Potomci	Alfons III. Aragonský; Jakub II. Aragonský; Alžběta Portugalská; Fridrich II. Sicilský; Jolanda Aragonská; Petr Aragonský
Dynastie	Štaufové
Otec	Manfréd Sicilský
Matka	Beatrix Savojská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konstancie Sicilská (italsky Costanza di Sicilia, španělsky Constanza de Sicilia, 1249, Catania – 9. dubna 1302, Barcelona) byla aragonská a sicilská královna z dynastie Štaufů. Byla oddaná myšlence františkánského řádu, během svého života založila kláštery klarisek v Huesce a Messině.

Život

Byla jedinou dcerou sicilského krále Manfréda a jeho první manželky Beatrix, dcery savojského hraběte Amadea IV. 13. června 1362 byla v Montpellieru provdána Petra, syna aragonského krále Jakuba. Její otec roku 1266 padl v bitvě u Beneventa a vítězný Karel z Anjou jeho manželku a dědice nechal uvěznit.^[1]^{[pozn. 1]}

Roku 1276 Petr zdědil aragonský trůn a hodlal uplatňovat manželčina práva na štaufské dědictví v Itálii. V březnu 1282 došlo na Sicílii k povstání místní šlechty, které získalo název Sicilské nešpory. Rebelující ostrovní část království nabídla královskou korunu aragonskému králi. 30. srpna 1282 přistál Petr v Trapani a již 4. září jej v Palermu sněm sicilské šlechty zvolil sicilským králem jako Petra I. pod podmínkou, že obnoví v království zvyklosti z normanského období. Karel z Anjou se proti Petrovi III. vypravil s loďstvem, které bylo v sicilské úžině poraženo. Po Karlově porážce následovalo období bojů, které skončilo až smrtí obou protivníků v roce 1285. V červnu 1295 byla podepsána smlouva z Anagni, která zaručovala propuštění rukojmí. Úplné složení zbraní přinesla až roku 1302 smlouva z Caltabellotta, v níž získal Sicílii Fridrich Aragonský, mladší syn Kostancie a vnuk krále Manfréda.

Sama Konstancie zemřela na jaře téhož roku v rouše klarisky a byla pohřbena ve františkánském klášteře v Barceloně, po boku svého syna. Klášter byl roku 1835 zbořen a královniny ostatky byly společně s dalšími přeneseny do místní katedrály sv. Kříže a sv. Eulálie. Ve 20. století byly uloženy v tumbě královen od Frederica Marèse.

Vývod z předků

Fridrich I. Barbarossa

Jindřich VI. Štaufský

Beatrix Burgundská

Fridrich II. Štaufský

Bonifacio d'Agliano

neznámý Lancia

Bianca Lancia

Konstancie Sicilská

Humbert III. Savojský

Tomáš I. Savojský

Beatrix z Vienne

Amadeus IV. Savojský

Vilém I. Ženevský

Markéta Beatrix Ženevská

Beatrix

Marie of Champagne

Guigues V of Albon

Beatrice del Monferrato

Odkazy

Poznámky

↑ Tři Manfrédovi synové byli drženi několik desítek let v okovech na hradě Castel del Monte. Roku 1299 byli přesunuti na hrad Castel dell'Ovo.^[2]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Constance of Sicily, Queen of Aragon na anglické Wikipedii.

↑ Úsvit renesance,str. 222
↑ Úsvit renesance,str. 222–223

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Konstancie Sicilská na Wikimedia Commons

Královna Aragonie a Valencie
Předchůdce:	1276–1285 Konstancie Sicilská (1248–1302)	Nástupce: Isabela Kastilská

Sicilská královna
Předchůdce:	1282–1285 Konstancie Sicilská (1248–1302)	Nástupce: Isabela Kastilská

[3] Tři Manfrédovi synové byli drženi několik desítek let v okovech na hradě Castel del Monte. Roku 1299 byli přesunuti na hrad Castel dell'Ovo.^[2]

[Úsvit222-1] Úsvit renesance,str. 222

[Úsvit222-223-2] Úsvit renesance,str. 222–223

[1]

[pozn. 1]

[2]

Konstancie Sicilská
aragonská a sicilská královna

Narození	1249 Catania
Úmrtí	9. dubna 1302 Barcelona
Pohřbena	Františkánský klášter v Barceloně Katedrála v Barceloně
Manžel	Petr III. Aragonský
Potomci	Alfons III. Aragonský Jakub II. Aragonský Alžběta Portugalská Fridrich II. Sicilský Jolanda Aragonská Petr Aragonský
Dynastie	Štaufové
Otec	Manfréd Sicilský
Matka	Beatrix Savojská
Některá data mohou pocházet z datové položky.