Zánět spojivek
Zánět spojivek (konjunktivitida) je zánětlivé onemocnění spojivky, což je tenká vrstva tkáně, která pokrývá bělmo a vnitřní stranu víček.[1][2] Způsobuje zrudnutí oka, slzení, pocit pálení, svědění nebo cizího tělíska, ráno mohou být víčka slepená. Někdy se vyskytuje i světloplachost (fotofobie). Vyskytnou-li se uvedené potíže, je vhodné je konzultovat s očním lékařem (oftalmologem) Postiženo může být jen jedno oko. Některé záněty spojivek jsou nakažlivé, například novorozenecká konjunktivitida způsobená chlamydiemi.[3]
zánět spojivek | |
---|---|
Klasifikace | |
MKN-10 | H10 |
Klinický obraz | |
Průběh | většinou akutní |
Příčiny nebo rizikové faktory | bakterie, viry, mykóza, alergie |
Postižený systém | spojivka (oko) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Příčiny
editovatPříčinou zánětu spojivek mohou být infekce (bakteriální nebo virová), plísňové onemocnění nebo alergie. Zánět může vyvolat mechanické, chemické nebo tepelné podráždění: prach, vítr, kouř, chlad, chemikálie, léky, kontaktní čočky (znečištěné nebo dlouho nasazené), zvýšená námaha očí, nedostatek spánku a další.[3][4]
Infekční zánět spojivek
editovatBakteriálním původcem konjunktivitidy může být například:
- Staphylococcus aureus;
- Neisseria gonorrhoeae způsobující kapavku;[3]
- Neisseria meningitidis vyvolávající meningitidu;
- bakterie rodu Borrelia vyvolávající lymskou borreliózu (může vyvolat i zánět rohovky oka nebo zánět živnatky);[5]
- Chlamydia trachomatis parazitující uvnitř sliznic a vyvolávající tzv. trachom.[3]
Bakteriální záněty se obvykle léčí antibiotiky (kapky, mast).[3]
Virovým původcem konjunktivitidy může být například:
- virus spalniček (Morbillivirus);[2]
- viry způsobující záněty horních cest dýchacích, například chřipka;[3]
- Herpes simplex virus způsobující opar;[3]
- adenoviry způsobující epidemie konjuktivitidy.[3]
Virový zánět většinou odezní i bez léčby, jako pomocný prostředek se používají tzv. umělé slzy.[3][6]
Plísňové záněty spojivek jsou vzácné.[3]
Alergický zánět spojivek
editovatAlergickou reakci ve spojivkách může způsobit množství alergenů, např. kosmetika, roztoky ke kontaktním čočkám, potraviny nebo pyl.[3][2] Léky mohou zmírnit příznaky, je třeba se vyhnout alergenům.[3] Při alergické konjunktivitidě obvykle nevzniká hnis a oko je nateklé.[2]
Konjunktivitida způsobená podrážděním oka
editovatZánět spojivek může vyvolat dráždění oka mechanicky, chemicky nebo fyzikálně. Chemické podráždění mohou způsobit žíraviny a jejich výpary, léky, čisticí prostředky, make-up nebo kouř. Mechanicky mohou oči dráždit prach, kontaktní čočky (poškozené nebo nošené dlouho) nebo přílišná námaha z dlouhotrvající soustředěné práce (čtení, práce na počítači, svářečské práce) zvláště při nedostatku spánku. Mezi fyzikální vlivy patří chlad, vítr nebo UV záření na horách.[3]
Samostatným tématem je tzv. syndrom suchého oka, kdy je oko drážděno v důsledku nedostatku slz. Postihuje až 20 % populace, zejména starší a více ženy, většinou jde o důsledek jiné choroby.[7] Příčinou může být rovněž prach, nadměrná námaha očí (práce s počítačem) nebo suchý vzduch z klimatizace.[6] Léčba se zaměřuje na primární chorobu, její součástí je aplikace umělých slz.[7][6]
Zánět spojivek u novorozenců
editovatJako neonatální konjunktivitidy jsou označovány záněty spojivek v prvních 4 až 5 týdnech po porodu. Většinou je infekce přenesena z matky na dítě v průběhu vaginálního porodu, při porodu císařským řezem je riziko infekce nižší. Nejčastější je chlamydiová infekce, která se vyskytuje u 25 % až 50 % novorozenců. Následují bakteriální infekce, které se vyskytují asi u 30 % novorozenců, mohou být od matky i z okolí. Riziko přenosu herpes simplex viru z matky na dítě je asi 60 %.[8] Novorozencům se obvykle preventivně aplikují bezprostředně po porodu antibiotické kapky.[3]
Přenos
editovatK přenosu dochází snadno, například předměty osobní hygieny (ručník) nebo přímým kontaktem s infikovanou osobou, proto je důležité dodržovat hygienické zásady. Některé infekce mohou být přeneseny z matky na novorozence při porodu (chlamydie, kapavka, herpes), proto je novorozencům preventivně podáváno antibiotikum (kapky do očí).[3]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ MADUNICKÝ, Jaroslav. Zánět spojivek u dětí: Vše co je vhodné vědět. Doctor Optic [online]. Dr. Optik, 2023-11-13 [cit. 2024-01-11]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Midgley, R. et al. (1993): Rodinná encyklopedie zdraví, nakl. Gemini, spol. s.r.o., Praha, z anglického originálu
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o Zánět spojivek (konjunktivitida). Národní zdravotnický informační portál [online]. Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [cit. 2024-01-10]. Dostupné online. ISSN 2695-0340.
- ↑ Zánět spojivek. Anamneza.cz [online]. 11.2.2010 [cit. 20.11.2015]. Dostupné online.
- ↑ PROKEŠ, Zdeněk. Lymeská borrelióza. S. 36–39. Dermatologie pro praxi [online]. Solen, 2015 [cit. 2024-01-10]. Roč. 9, čís. 1, s. 36–39. Dostupné online. ISSN 1802-2960.
- ↑ a b c VACKOVÁ, Renáta. Umělé slzy bez konzervačních látek. Rodicka.cz [online]. 2014-05-01 [cit. 2024-01-11]. Dostupné online.
- ↑ a b PALOS, Michalis. Syndrom suchého oka. Medicína pro praxi [online]. Solen, 2011 [cit. 2024-01-11]. Roč. 8, čís. 6. Dostupné online.
- ↑ ODEHNAL, Milan. Záněty spojivek u novorozenců. Centrum Zraku - Blog [online]. Besocial, 2020-12-01 [cit. 2024-01-11]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu zánět spojivek na Wikimedia Commons
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.