Wikipedie

Koněšín

obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina
(přesměrováno z Koněšín (okres Třebíč))

Koněšín (německy Koneschin[4], starší názvy též z Konyessina, z Comissina, ze vsi Koniessina[5]) je obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Leží asi čtrnáct kilometrů východně od Třebíče na levém břehu řeky Jihlavy. Žije zde 501[1] obyvatel. K obci přísluší osada Prachovna u řeky Jihlavy, která je autem dostupná z Vladislavi.

Koněšín
Centrum vesnice
Centrum vesnice
Znak obce Koněšín
znak
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTřebíč
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°11′26″ s. š., 16°2′28″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel501 (2024)[1]
Rozloha11,24 km²[2]
Katastrální územíKoněšín
Nadmořská výška438 m n. m.
PSČ675 02
Počet domů184 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduKoněšín 145
675 02 Koněšín
podatelna@obeckonesin.cz
StarostaJiří Chalupa
Oficiální web: www.obeckonesin.cz
Koněšín
Koněšín
Další údaje
Kód obce590886
Kód části obce69043
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sousedními obcemi sídla jsou Smrk, Vladislav, Číměř, Kozlany, Studenec a Třebenice.

Název

editovat

Jméno Koněšín vzniklo z původního Kunyšín, odvozeného od jména Kunyša, který měl osadu ve vlastnictví.[4]

Geografie

editovat

Podél severní hranice území obce vede silnice I/23, z ní jižně vychází silnice kolem Jindřichova Dvora, která pak pokračuje do Koněšína a dále do Kozlan. Z Koněšína směrem na východ vede silnice do Studence. Podél severozápadního okraje území u břehu Jihlavy vede užitková silnice do dřívější osady Prachovna. Jižně z Koněšína vede užitková cesta směrem k autokempu Borovinka, do chatové osady nad Dalešickou přehradou, k přístavišti Koněšín a k parkovišti nedaleko pláže Dalešice–Koněšín. Z Vladislavi vede podél západního okraje území a kolem Prachovny zelená turistická stezka, ta pak pokračuje kolem potoka Klíček a vodopádů na Klíčku a následně po náhorní plošině do Koněšína a posléze po stezce směrem k pláži Dalešice–Koněšín a dál podél přehrady. Ze severu na jih vede cyklostezka 5207 a její odbočka 5207A, ty pak pokračují do Kozlan, z Koněšína do Studence pak vede cyklostezka 5209. Na dalešické přehradě se nachází pod Koněšínem i přístaviště a po jižním okraji území obce probíhá pravidelná lodní doprava, která zajíždí až ke skále Halířka.

Západní a jižní část území je zalesněna a tvořena poměrně příkrým údolím potoka Beňůvky (na severu) a pak Jihlavy, místy je údolí neschůdné. Zalesněná část území je také na větší části jižní části nad dalešickou přehradou. Nad přehradou jsou také skalní útvary Halířka a Kozí skála. Severní a východní část je zemědělsky využívána, část koněšína je využívána průmyslově.

Severní hranice území obce je tvořeno potokem Beňůvky, ten se pak vlévá do Jihlavy, stejně tak se do Jihlavy vlévají další potoky, které odvodňují území obce. Jsou jimi potoky (ze severa na jih) Řezanec, nepojmenovaný potok, Klíček (s vodopádem na Klíčku), nepojmenovaný potok, Koněšínský potok (ten pramení přímo v Koněšíně v malém rybníčku) a další nepojmenovaný potok, který pramení pod samotou Radarka a tvoří část východní hranice území obce. Západní a jižní část hranic území tvoří řeka Jihlava, která postupně přechází u Prachovny (resp. na druhé straně přehrady u Čermákova mlýna) do Vodní nádrže Dalešice, Jihlava se pak po mnoha kilometrech vlévá do Dyje. Nad přehradou na potoce Klíček se nachází menší vodopád, kousek dále nad řekou Jihlavou jsou skalní útvary, nejznámější je Kozí skála nad Jirkasovým mlýnem a Halířka s pietním trampským místem, nad řekou jsou i další skalní útvary.

Na severu území se nachází nepojmenovaný kopec s výškou 469 m, severně od Halířky se pak nachází kopec s kótou 461 m. Údolí řeky Jihlavy (a dalších potoků) je výrazně níže, než zbytek území obce, to je posléze tvořeno náhorní plošinou.

Koněšín se nachází v jihovýchodní části území obce, jižně od Koněšína se nachází chatová oblast nad dalešickou přehradou, východně od Koněšína se u okraje území obce nachází někdejší samota Radarka, kde se nachází depozitář leteckého muzea. Na západním okraji se u řeky nachází Prachovna (někdejší samota a továrna). Severně od Koněšína se u silnice nachází samota Jindřichův Dvůr.[6]

Historie

editovat

První písemná zmínka o obci se nachází ve falzu z 12. století a hlásí se k roku 1104 (Komissin cum foro),[7] kdy se tu nalézalo tržiště, kde obchodovali kramáři. V zakládací listině třebíčského kláštera je zmíněno jako místo velmi významné. Obec ležela na významné obchodní cestě z Brna do Jihlavy.[5]

Prachovna sloužila k výrobě střelného prachu a je doložena již k roku 1629. Při posledním neštěstí v roce 1920, kdy zahynulo 12 pracovníků, byla výroba střelného prachu navždy zastavena.

Do roku 1556 patřila osada ke třebíčskému klášteru, poté byla prodána panství náměšťskému. V roce 1567 však zemřel Oldřich z Lomnice a panství připadlo Janu staršímu ze Žerotína a Žerotínům pak obec patřila do roku 1628, kdy po vydání Obnoveného zřízení zemského pro Moravu Karel starší ze Žerotína emigroval a panství získal Jan Křtitel z Werdenbergu.[5] Od roku 1557 pak byl Koněšín součástí náměšťského panství.[8] V roce 1596 pak Karel z Žerotína dosáhl povýšení Ondřeje z Koněšína do rytířského stavu. Mezi lety 1663 a 1679 byl ve vsi postaven kostel svatého Bartoloměje a roku 1729 pak ke kostelu byla přistavěna věž. V roce 1793 byla ve vsi zřízena expozitura, která byla později povýšena na lokálii a pak i na farnost. V roce 1814 byla postavena nová školní budova, ta posléze přestala dostačovat a v roce 1895 byla postavena nová dvoutřídní škola.[9]

Na začátku 20. století byly zakládány spolky, v roce 1904 vznikl čtenářský spolek, v roce 1906 hasiči a v roce 1924 byla založena Domovina. Do roku 1919 byla součástí obce Koněšín i obec Kozlany.[4] V letech 1929 až 1937 byl v obci vydáván časopis Farní věstník pro duchovní správu v Koněšíně. Obec byla v roce 1900 čistě katolická.[4]

Bylo oznámeno, že v roce 2022 a 2023 bude obec kanalizována.[10]

Do roku 1849 patřil Koněšín do náměšťského panství, od roku 1850 patřil do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 patřil Koněšín pod Studenec, následně se obec osamostatnila.[11]

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[12][13]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 421 441 516 592 601 580 649 530 590 562 554 511 476 469 490
Počet domů 60 63 71 79 86 89 107 139 131 137 139 156 167 172 184

Obecní správa

editovat

Obecní symboly

editovat

Znak byl obci udělen rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 22. listopadu 2001.[14]

Politika

editovat

Představitelé obce

editovat
Představitelé obce[15]
Období Jméno Poznámka
1680 Jan Loupal rychtář
1743 Jakub Kubiš, Matyáš Franěk rychtář a purkmistr
80. léta 18. stol. Jakub Kubiš rychtář
1795 Josef Loucký, Matěj Kubíček rychtář a purkmistr
1853 Josef Chadima starosta
??? František Sklenář starosta
??? Jakub Žák starosta
??? Josef Strnad starosta
do r. 1920 Jan Svoboda, č. 27 starosta
1920–1924 Jan Mastný, č. 52 starosta
1924–1945 Jan Svoboda, č. 5 starosta
1945 Vladimír Svoboda, č. 104 revol. národní výbor
1946–1948 František Nováček, č. 10 předseda MNV
1948 Josef Kladivo, č. 118 předseda MNV
1949–1950 Bohdan Vejmelka předseda MNV
1951 Tomáš Konečný předseda MNV
1952–1959 Jindřich Konečný předseda MNV
1960–1970 Alois Rousek předseda MNV
1971 Augustin Bouzek předseda MNV
1972–1975 František Švejda předseda MNV
1976–1980 Miroslav Svoboda předseda MNV
1981–1989 Koněšín patřil pod MNV sousedního Studence, v obci byl pouze občanský výbor
1990–1998 Ladislav Babuněk starosta
1998–2000 Petr Štancl starosta
2000–2018 Hana Žáková starostka
2018–doposud Bc. Jiří Chalupa starosta

Volby do Poslanecké sněmovny

editovat
Volby do PSP ČR v obci Koněšín
2006[16] 2010[17] 2013[18] 2017[19] 2021[20]
1. ČSSD (38,36 %) VV (23,55 %) ČSSD (21,77 %) ANO (40,16 %) ANO (31,02 %)
2. ODS (21,22 %) ČSSD (19,92 %) ANO 2011 (20,56 %) KDU-ČSL (10,24 %) SPOLU (25,18 %)
3. KDU-ČSL (18,77 %) ODS (17,75 %) KSČM (19,35 %) KSČM (9,42 %) Piráti+STAN (12,77 %)
účast 64,66 % (247 z 382) 65,57 % (278 z 424) 59,47 % (248 z 417) 60,74 % (246 z 405) 68,72 % (279 z 406)

Volby do krajského zastupitelstva

editovat
Volby do krajského zastupitelstva v obci Koněšín
1. 2. 3. účast
2000[21] ODS (28,14 %) 4KOALICE (25,92 %) SV (18,51 %) 38,56 % (150 z 389)
2004[22] KDU-ČSL (33,58 %) KSČM (30,59 %) ODS (19,4 %) 34,62 % (134 z 387)
2008[23] SNK ED (30,38 %) ČSSD (30,38 %) ODS (13,81 %) 46,43 % (182 z 392)
2012[24] Pro Vysočinu (42,1 %) KSČM (19,88 %) ČSSD (13,45 %) 44,34 % (184 z 415)
2016[25] STAN+SNK ED (26,61 %) ANO 2011 (18,7 %) KSČM (15,82 %) 33,41 % (139 z 416)
2020[26] ANO (30,65 %) Piráti (12,4 %) ODS+STO (11,67 %) 33,74 % (138 z 409)
2024[27] ANO (42,1 %) STAN+SNK ED (15,13 %) ODS+TOP 09+STO (12,5 %) 41,1 % (163 z 399)

Prezidentské volby

editovat

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (84 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (58 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (44 hlasů). Volební účast byla 67,48 %, tj. 276 ze 409 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (175 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (94 hlasů). Volební účast byla 65,45 %, tj. 269 ze 411 oprávněných voličů.[28]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (141 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (69 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (30 hlasů). Volební účast byla 70,29 %, tj. 291 ze 414 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (183 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (100 hlasů). Volební účast byla 69,70 %, tj. 283 ze 406 oprávněných voličů.[29]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (122 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (68 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (64 hlasů). Volební účast byla 73,20 %, tj. 294 ze 403 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (163 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (140 hlasů). Volební účast byla 74,63 %, tj. 303 ze 406 oprávněných voličů.[30]

Společnost

editovat

V obci je k dispozici pošta, základní a mateřská škola, kulturní dům, pohostinství, potraviny, ubytovna i autokemp. Z živnostníků zde působí: Cukrářství E. Musilová, Klempířství J. Líbal, Autoopravna P. Mrňa, Keramický ateliér KVAK, Stavby Šibůrek a Keramika Jana Fučíková. Také je zde Jednota Moravské Budějovice.

Pamětihodnosti

editovat

Osobnosti

editovat

Galerie

editovat
  •  
    Kostel svatého Bartoloměje
  •  
    Smírčí kříž na hřbitově

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ a b c d e BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 97. 
  5. ↑ a b c MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 20–21. Dostupné online.
  6. ↑ Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 1. 1. 2024
  7. ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 576, 1 příloha (černobílá mapa) s. S. 421. 
  8. ↑ Historie obce [online]. Koněšín: Obec Koněšín [cit. 2021-08-06]. Dostupné online. 
  9. ↑ DVORSKÝ, František. Náměšťský okres, Vlastivěda Moravská. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. S. 183–191. 
  10. ↑ KRČMÁŘ, Milan. Koněšín chystá kanalizaci: náklady na ni mnohonásobně převýší obecní rozpočet. Třebíčský deník. 2022-01-21. Dostupné online [cit. 2022-05-02]. 
  11. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 128. 
  12. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  13. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  14. ↑ Udělené symboly – Koněšín [online]. 2001-11-22 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  15. ↑ Koněšín. Koněšín. Příprava vydání Gregor, František; Sucharda, Jan;. Hrotovice: JAS Hrotovice, 2011. 183 s. 
  16. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  17. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  18. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  19. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  20. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  21. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  22. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  23. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  24. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  25. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  26. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  27. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  28. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  29. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  30. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 
  31. ↑ MAHEL, Luděk. OBRAZEM: Letecké muzeum v Koněšíně je otevřené [online]. Třebíč: Třebíčský deník, 2016-07-03 [cit. 2016-07-21]. Dostupné online. 
  32. ↑ BLAŽEK, Tomáš. Uhněte z cesty, letadla jedou. Koněšín otevřel muzeum letecké techniky. iDNES.cz [online]. 2016-07-15 [cit. 2016-07-21]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Koněšín&oldid=24309654“