Kombinatorická teorie her

Kombinatorická teorie her je matematická disciplína, která studuje určité přesně definované hry z kombinatorického hlediska, tj. zvažováním vlastností množin stavů, v rámci kterých se mezi takovými hrami přechází. Mezi další vlastnosti studovaných her patří úplná informace o pravidlech a stavu, či existence právě dvou soupeřících hráčů, kteří se střídají ve svých tazích.

Nejčastěji se pracuje s hrami matematickými jako je třeba Hackenbush či Nim. Známější hry, jako jsou Piškvorky, jsou pro analýzu příliš složité, ačkoliv bylo v nedávné době dosaženo úspěchů při rozebírání koncových pozic v Go.^[1]

Reference

↑ Elwyn Berlekamp, David Wolfe: Mathematical Go: Chilling Gets the Last Point

Literatura

John Horton Conway: On Numbers and Games (1976)
E. Berlekamp, J. H. Conway, R. Guy: Winning Ways for your Mathematical Plays (1982)

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kombinatorická teorie her na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Elwyn Berlekamp, David Wolfe: Mathematical Go: Chilling Gets the Last Point

[1]