Kojšice (zámek)
Zámek v Kojšicích na Klatovsku se nachází na místě starší tvrze. Zámek je zdevastovaný a hrozí mu zřícení. Jeho majitelem je Jaroslav Průcha, [1], dříve jím byla Tělovýchovná jednota Sokol Sušice.
| Kojšice | |
|---|---|
 Ruiny zámku Kojšice | |
| Základní informace | |
| Přestavba | 1877–1890 |
| Poloha | |
| Adresa | Kojšice, Petrovice u Sušice,  Česko |
| Souřadnice | 49°12′11,25″ s. š., 13°27′6,1″ v. d. |
  Kojšice | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatPanské sídlo založil v Kojšicích pravděpodobně Racek z Kojšic, který byl k roku 1424 služebníkem pražského arcibiskupa Konráda z Vechty a poté mincmistrem v Kutné Hoře. Od 17. století vlastnili místní tvrz Častolárové z Dlouhé Vsi, později např. Dohalští z Dohalic. Tomuto rodu patřilo sídlo v Kojšicích až do počátku 19. století, kdy prošlo výraznou přestavbou. K dalším majitelům patřil např. František Josef Desfours. Za Václava Veitha (od roku 1829) byl zámek rozšířen o jižní trakt a velký podsklepený sál. V roce 1873 jej zakoupil šlechtic a právník Emanuel Forster a nechal jej přestavět v novoromantickém stylu.
Na začátku dvacátého století vlastnila zámek spolu se zámkem Kněžice a Žikov rodina Heintschel-Heinegg, potomci průmyslníka Felixe Heintschel von Heinegg, který byl v roce 1883 povýšen do šlechtického stavu.
Za druhé světové války zámek vlastnil Georg Oskar Felix Emanuel z Heintschelu, rytíř z Heineggu. Byl členem NSDAP a dopustil se zločinů, za které byl v roce 1946 popraven. Jeho majetek propadl státu.[2]
Po roce 1945 zámek přešel do vlastnictví Sokola Sušice. Později byli jeho majiteli různé státní podniky (posledním byl Školský úřad v Teplicích), které zámek využívaly, ale o jeho údržbu se nestaraly. Po roce 1989 Sokol Sušice o vydání zámku znovu požádal a ten mu byl vrácen, na jeho obnovu však neměl finanční prostředky.[3] V roce 2018 byl jako majitel zámku v katastru nemovitostí uveden Jaroslav Průcha.[1]
Stavební podoba
editovatPatrová zámecká budova tvořila jižní křídlo poplužního dvora. Má obdélný půdorys s rozměry 12,5 × 14,5 metru. Hlavní trojosá průčelí jsou obrácená k jihu a východu. Ve východním průčelí stojí věžovitá nástavba, pod kterou se nachází na místě staršího rizalitu balkon nesený dvěma mohutnými sloupy a krytý plochou střechou. Pod balkonem se nachází hlavní vstup do budovy. Přízemní místnosti jsou zaklenuté plackovou klenbou s výjimkou jižního sálu, který měl segmentovou klenbu a sloužil jako jídelna. Ostatní místnosti mají stropy ploché. K západnímu průčelí byla na konci devatenáctého století přistavěna dvojice provozních a skladovacích místností. Podle dochovaných plánů byla přestavba zahájená roku 1877 provedena jen částečně. Upraveny byly jen místnosti v patře a postaven balkon.[4]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b ČÚZK: Informace o pozemku st. 1/2 v katastrálním území Kojšice, obec Petrovice u Sušice
- ↑ ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech: 1. díl A–M. Svazek 1. Praha: Libri, 2003. 504 s. ISBN 80-7277-099-3. Kapitola Kojšice, s. 312. Dále jen Úlovec 2003.
- ↑ POUZA, Ludvík. Kojšický zámek na Sušicku chátrá. Deník.cz [online]. 2009-1-23. Dostupné online.
- ↑ Úlovec 2003, s. 314–315
Literatura
editovat- TŘÍSKA, Karel, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Jižní Čechy. Svazek V. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Kojšice – tvrz, s. 109.
- ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech: 1. díl A–M. Svazek 1. Praha: Libri, 2003. 504 s. ISBN 80-7277-099-3. Kapitola Kojšice, s. 307–315.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Kojšice na Wikimedia Commons - Fotogalerie[nedostupný zdroj] (vč. historické fotografie zámku)
