Kobaltin
Kobaltin (Beudant, 1832), chemický vzorec CoAsS, je kosočtverečný minerál. Název pochází z němčiny: kobold – škodící podzemní skřítek nebo goblin. Narážka na to, že kobaltové rudy se špatně taví, jsou „uhranuté“.
Kobaltin | |
---|---|
Krystal kobaltinu z lokality Varuträsk ve Švédsku (velikost krystalu 3 mm) | |
Obecné | |
Kategorie | Minerál |
Chemický vzorec | CoAsS |
Identifikace | |
Barva | stříbrobílá ... |
Vzhled krystalu | oktaedry, hexaedry |
Soustava | kosočtverečná |
Tvrdost | 5,5 |
Lesk | kovový |
Štěpnost | dokonalá |
Vryp | šedočerný |
Hustota | 6,33 g ⋅ cm−3 |
Rozpustnost | v horké HNO3 |
Ostatní | vede el. proud |
Původ
editovatKontaktně metasomatický vysokoteplotní minerál (kontaktní skarny). Také hydrotermálního původu v některých typech žil.
Morfologie
editovatKrystaly nejčastěji pseudokubické, dále oktaedry, hexaedry, pentagon-dodekaedry. Vyskytuje se též kusový nebo v zrnitých či celistvých agregátech. Dvojčatění podle {111}, {011}.
Vlastnosti
editovat- Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 5,5, křehký, hustota 6,33 g/cm³, štěpnost dokonalá podle {100}, {010}, {001}, lom nerovný.
- Optické vlastnosti: Barva: stříbrobílá s narůžovělým odstínem, černá. Lesk kovový, průhlednost: opakní, vryp šedočerný.
- Chemické vlastnosti: Složení: Co 35,52 %, As 45,16 %, S 19,33 %. Rozpustný v horké HNO3. Dobře vede elektrický proud. Po vyžíhání v dmuchavce magnetický.
Podobné minerály
editovatParageneze
editovatVyužití
editovatDůležitá ruda kobaltu. Dokonale vyvinuté krystaly jsou velice ceněné mezi sběrateli.
Naleziště
editovatŘídký výskyt.
Literatura
editovat- ĎUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kobaltin na Wikimedia Commons
- Kobaltin na webu Mindat.org (anglicky)
- Kobaltin na webu Webmineral (anglicky)
- Kobaltin v Atlasu minerálů (německy)
- Mineral data publishing (PDF)