Knihovna Jiřího Mahena v Brně

knihovna v Brně

Knihovna Jiřího Mahena v Brně, příspěvková organizace (KJM) je veřejná knihovna v Brně, která je druhou největší městskou knihovnou v Česku. Jejím zřizovatelem je město Brno a má formu příspěvkové organizace. Sídlí ve Schrattenbachově palácihistorickém centru města a po celém Brně má dalších 34 poboček. Ústřední knihovna má navíc detašovaná pracoviště v Kleinově paláci (IN-centrum) a v Mahenově památníku v Masarykově čtvrti.

Knihovna Jiřího Mahena v Brně
Ústřední budova Knihovny Jiřího Mahena
Ústřední budova Knihovny Jiřího Mahena
Logo knihovny
StátČeskoČesko Česko
PolohaKobližná 70/4, Brno-město, Brno
Souřadnice
Založena1921
Knihovní fond
Knihovní fond734 005 (2022)[1]
Přístupnost pro uživatele
Registrovaní uživatelé40 304 (2022)[1]
Další informace
Webové stránkywww.kjm.cz
SiglaBOG001
IČO00101494 (VR)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Všechny provozy, vyjma IN-centra (které je určené pro vzdělávací aktivity) a pobočky Na Křižovatce na Starém Brně (ta slouží jako výukové pracoviště studentů informačních studií a knihovnictví na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity[2]), jsou součástí automatizované knihovní sítě, takže je mohou čtenáři využívat s jedním čtenářským průkazem. Před většinou poboček je také umístěn návratový box.[3]

Historie

editovat

Počátky vzniku městské knihovny v Brně jsou datovány do let 1919, kdy byl v nově vzniklém Československu přijat knihovnický zákon, a 1920. Tehdy vedení Brna podniklo první kroky k jejímu zřízení. Veřejná knihovna obecní vznikla 1. února 1921, jejím prvním knihovníkem se stal spisovatel a novinář Jiří Mahen. Sídlila ve dvou místnostech v budově německé obecné školy na Veveří 26.[4] Mahenovým prvotním úkolem bylo pro nově vzniklou instituci sehnat dostatečný knihovní fond.[5] Pro veřejnost byla otevřena 20. listopadu 1922 a její součástí bylo 14 poboček po celém městě. Veřejná čítárna byla umístěna v budově měšťanské školy v Křenové ulici.[4]

Ke zlepšení nevyhovující situace s nedostatečnými prostorami došlo v roce 1926, kdy byla ústřední knihovna přestěhována do pěti místností v budově německé dívčí školy na Rašínově 3. Hlavní čítárna se přesunula v roce 1934 do budovy Městského osvětového sboru na Solniční 12. Roku 1937 byl Mahen jmenován ředitelem knihovny, avšak již v roce 1939 spáchal sebevraždu. Po jeho smrti knihovnu dlouhodobě vedl Ladislav Řezníček. Na konci roku 1939 se do budovy Solniční 12 přesunula celá ústřední knihovna, která tak měla k dispozici devět místností.[4]

Od roku 1950 sídlí knihovna ve Schrattenbachově paláci v Kobližné ulici.[4] V roce 1951 přešla pod správu krajského národního výboru a stala se z ní krajská knihovna, která měla v roce 1958 již 32 poboček. Při příležitosti 20. výročí úmrtí Jiřího Mahena bylo roku 1959 jeho jméno začleněno do názvu knihovny. Mezi lety 1958 a 1969 se ve správě knihovny několikrát vystřídal brněnský městský národní výbor a jihomoravský krajský národní výbor. Od roku 1969, kdy byla členěna na ústřední knihovnu a sedm obvodních knihoven s pobočkami, byla ve správě Národního výboru města Brna a po roce 1990 je jejím zřizovatelem město Brno.[6]

V roce 1992 byl ve vile v Masarykově čtvrti, kde žil Jiří Mahen, otevřen Mahenův památník, ve kterém se kromě muzea nachází také pobočka knihovny. Roku 1997 byl v ústřední knihovně zpřístupněn pro veřejnost internet, na pobočkách byl internet pro veřejnost uváděn do provozu po roce 2002. Tehdy také začaly pobočky přecházet na automatizovanou knihovní síť; jako první se k ní v roce 2002 připojily pobočky v Mahenově památníku a v Bystrci.[4]

V letech 1998–2001 se uskutečnila komplexní rekonstrukce ústřední knihovny, na kterou v letech 2013–2014 navázala její dostavba a reorganizace a následné dovybavení moderními technologiemi a mobiliářem (2015). V letech 2023 a 2024 byl interiér i exteriér ústřední knihovny zrekonstruován, součástí oprav bylo zprovoznění nové automatické návratové linky a samoobslužných výpůjčních zařízení (self-checků).[4]

Provozy

editovat

Pobočky (34):

  • Bohunice (ul. Lány)
  • Bosonohy (ul. Ostopovická)
  • Bystrc (ul. Vondrákova)
  • Černá Pole (nám. SNP)
  • Černovice (ul. Charbulova)
  • Dolní Heršpice (ul. Havránkova)
  • Horní Heršpice (ul. Bednářova)
  • Husovice (ul. Musilova)
  • Chrlice (Chrlické nám.)
  • Ivanovice (ul. Mácova)
  • Jehnice (nám. 3. května)
  • Jundrov (ul. Veslařská)
  • Kníničky (ul. Ondrova)
  • Kohoutovice (Libušina tř.)
  • Komárov (ul. Černovická)
  • Komín (ul. Vavřinecká)
  • Královo Pole (ul. Palackého)
  • Lesná (ul. Haškova)
  • Líšeň (ul. Jírova)
  • Maloměřice (ul. Selská)
  • Medlánky (ul. Kytnerova)
  • Nový Lískovec (ul. Oblá)
  • Ořešín (ul. U Zvoničky)
  • Řečkovice (ul. Kolaříkova)
  • Slatina (Jihomoravské nám.)
  • Soběšice (ul. Zeiberlichova)
  • Staré Brno – „Na Křižovatce“ (ul. Křížová)
  • Starý Lískovec (ul. Kurská)
  • Štýřice (ul. Vojtova)
  • Tuřany (Tuřanské nám.)
  • Vinohrady (ul. Velkopavlovická)
  • Žabovřesky (ul. Mozolky)
  • Žebětín (Křivánkovo nám.)
  • Židenice (ul. Stará osada)

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. a b Zpráva o činnosti Knihovny Jiřího Mahena v Brně za rok 2022 [online]. Kjm.cz [cit. 2023-10-01]. Dostupné online. 
  2. Knihovna na křižovatce se dočkala rekonstrukce díky Dáme na vás [online]. Brno.cz, 2021-06-02 [cit. 2023-10-01]. Dostupné online. 
  3. Pobočky Knihovny Jiřího Mahena v Brně [online]. Kjm.cz [cit. 2023-10-01]. Dostupné online. 
  4. a b c d e f Historie a současnost KJM [online]. Kjm.cz [cit. 2023-10-01]. Dostupné online. 
  5. Knihovna pro město. 1. vyd. Brno: Knihovna Jiřího Mahena v Brně, 2001. ISBN 80-85023-40-7. S. 35–36. 
  6. Zřizovací listina organizace Knihovna Jiřího Mahena v Brně, příspěvková organizace [online]. Kjm.cz [cit. 2023-10-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat