Klukovické koupaliště

Klukovické koupaliště se nacházelo pod skalním amfiteátrem v Prokopském údolí v katastrální oblasti Prahy 5 – Jinonicích. Bylo založeno ve 30. letech 20. století a jeho provoz byl ukončen v 60. letech 20. století. Pozůstatky polorozpadlých oblých betonových bariér v toku Dalejského potoka byly definitivně odstraněny při revitalizaci tohoto území v prvním kvartálu roku 2013.

Klukovické koupaliště před rokem 1939

Zbytky betonových bariér a stavidla (2012)

Historie

Vznik a zánik koupaliště

Koupaliště v Prokopském údolí pod Klukovicemi bylo zbudováno ve 30. letech 20. století jako součást slunečních lázní s tím, že nezalesněné, prosvětlené údolí s loukou, obklopené malebným, otevřeným přírodním skalním amfiteátrem se pro tento účel jevilo jako mimořádně příhodná lokalita. Dnes (2021) již neexistující nedaleká vlaková zastávka Praha–Klukovice (zrušena v roce 1942) umožňovala zároveň relativně snadný přístup pražských rekreantů železnicí do celého areálu klukovického koupaliště. Koupaliště zbudované na soutoku Prokopského s Dalejským potokem ale disponovalo malou hloubkou (cca 110 cm) vody. K tomu se přidávala i značně studená teplota potoční vody spojená s častým zanášením koryta koupaliště bahnem a drobnými kameny. Během provozu koupaliště docházelo k postupnému zhoršování kvality vody. Poslední negativní vliv – zastínění pláží – pak vedl v 60. letech 20. století k definitivnímu ukončení provozování klukovického koupaliště. Koupaliště chátralo a v korytě Dalejského potoka se postupně rozpadaly jeho oblé betonové konstrukce.

Revitalizace území

Správce Dalejského potoka rozhodl v roce 2012 o definitivním rozebrání a likvidaci veškerých pozůstatků klukovického koupaliště s tím, že v místě bývalého koupaliště bude plně obnoven původní přírodní charakter Dalejského potoka. Zbylé, dosud ještě nerozpadlé, betonové konstrukce byly následně v roce 2013 vybourány a odstraněny z koryta potoka. Levý nárazový břeh (přimykající se ke skalám amfiteátru) byl očištěn až na skalní stěny, zatímco prvý břeh Dalejského potoka byl urovnán, upraven a ponechán v přírodním stavu. Z louky, která vyplňuje vnitřek táhlého potočního oblouku a kde se nachází dětské hřiště, bylo zbudováno několik pozvolných přístupů k vodě. V korytě potoka po povodních v červnu roku 2013 samovolně vzniklo několik štěrkových lavic.

Flora a fauna

Ještěrka zelená (Lacerta viridis) (ilustrační foto)

Vápencové skalní stěny amfiteátru (parabolického tvaru) vypínajícího se nad klukovickým koupalištěm jsou otevřené jižním směrem. Díky tomu zachycují a koncentrují zvýšenou měrou dopadající sluneční záření a tak zde dochází k silnému prohřívání osluněných skalních povrchů a od nich pak k ohřevu přilehlých vzduchových vrstev. Některé rostliny a živočichové se těmto podmínkám přizpůsobily a tak se zde rozvinulo společenství typické pro tzv. vápencové skalní stepi.

To se vyznačuje nízkými trávníky složenými například z ostřice nízké (Carex humilis), válečky prapořité (Brachypodium pinnatum) nebo několika druhů kostřav. Kromě trav zde v horkých dnech roste bělozářka liliovitá (Anthericum liliago) nebo čistec přímý (Stachys recta). Brzy na jaře se zde objevuje i žlutě kvetoucí mochna písečná (Potentilla incana) a později rovněž žlutě kvetoucí (silně ohrožený) devaterník šedý (Helianthemum canum). Kromě bylin a dřevin, které jsou pro tuto lokalitu přirozené, charakteristické a žádoucí se zde ale rozšířily i druhy nepůvodní, méně žádoucí, zavlečené sem během umělého zalesňování, jimiž jsou především trnovník akát (Robinia pseudoacacia) a borovice černá (Pinus nigra).

Na sluncem vyhřátých stráních klukovického amfiteátru spoře porostlých roztroušenými stromy a keři a se skalnatými výstupy je možno spatřit kriticky ohroženou a v Česku zákonem chráněnou ještěrku zelenou (Lacerta viridis). Početnější populace těchto ještěrek mohou Pražané ještě pozorovat na severu hlavního města především na skalách, které lemují hluboký kaňon řeky Vltavy.

• Byliny a dřeviny (ilustrační fotografie)
• 
  Ostřice nízká (Carex humilis)
• 
  Válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum)
• 
  Bělozářka liliovitá (Anthericum liliago)
• 
  Čistec přímý (Stachys recta)
• 
  Mochna písečná (Potentilla incana)
• 
  Devaterník šedý (Helianthemum canum)
• 
  Trnovník akát (Robinia pseudoacacia)
• 
  Borovice černá (Pinus nigra)

Další zajímavosti v okolí

• Ve strmé stráni přibližně čtvrtkruhového „klukovického skalního amfiteátru“ nad zaniklým klukovickým koupalištěm se nacházejí v nápadné erozní rýze na krasovém ostrohu klukovické Korálové jeskyně.
• Na protější straně skalního amfiteátru, který se vypíná nad zaniklým klukovickým koupalištěm se nachází Klukovická jeskyně.
• Na pravém břehu Dalejského potoka jižně od mostu železniční trati v blízkosti klukovické jeskyně je od roku 1958 chráněná nemovitá kulturní památka (vodní mlýn, špýchar, stodola a brána) – Horův mlýn.

• Okolí bývalého klukovického koupaliště
• 
  Na skalní stěně nad koupalištěm se nachází vstupy do Korálových jeskyní
• 
  Naproti koupališti je pod vrcholem kopce klukovická jeskyně
• 
  Pohled na přírodní amfiteátr nad koupalištěm ze silnice od Horova mlýna

Odkazy

Související články

• Prokopský potok
• Dalejský potok
• Korálové jeskyně (Klukovice)
• Klukovická jeskyně
• Horův mlýn
• Praha-Klukovice (železniční zastávka)
• Prokopské údolí

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Klukovické koupaliště na Wikimedia Commons
• Ruiny Klukovického koupaliště na YouTube – Datum: 5. ledna 2013; Autor: dejda71; Stopáž: 1 minuta a 39 sekund
• Klukovické koupaliště po rekultivaci na YouTube – Datum: 10. března 2013; Autor: dejda71; Stopáž: 1 minuta a 39 sekund

Portály: Praha | Geografie | Historie | Příroda | Životní prostředí