Wikipedie

Uhlíková neutralita

čisté nulové emise oxidu uhličitého
(přesměrováno z Klimatická neutralita)

Uhlíková neutralita (též. čistá nula, čisté nulové emise), tedy bilančně nulové ( anglicky net-zero) emise uhlíku, znamená dosažení rovnováhy mezi čistě lidskými emisemi uhlíku vypouštěnými do atmosféry a opatřeními, která oxid uhličitý z ovzduší odebírají. Ta mohou spočívat v umělém posílení či vytvoření nových tzv. propadů (uložišť uhlíku) přírodními procesy, tak i v technologiích ukládání CO2 do hloubek či biouhlu zejména do půd.[1][2][3] Potřeba dosáhnout uhlíkové neutrality vyplývá z potřeby zastavit globální oteplování. Podle zjištění vědců zkoumající klimatické změny, jejichž poznatky jsou shrnuty ve zprávách Mezivládního panelu pro změnu klimatu, je potřeba pro udržení oteplení pod 2 °C dosáhnout v rozvinutých zemích uhlíkové neutrality do roku 2050. Tento cíl také stanovuje Pařížská dohoda.[4]

Pravděpodobnostní odhad vývoje každoročních emisí oxidu uhličitého ve světě (nejpravděpodobnější je červená čára).

Čistou nulu lze specifikovat pro různé druhy skleníkových plynů, ale nejčastěji se odkazuje na oxid uhličitý, který je hlavním přispěvatelem k antropogenním klimatickým změnám. Důležité je, že koncept čisté nuly neznamená úplné odstranění všech emisí, ale spíše vyvážení vypouštěných emisí prostřednictvím opatření, která nějakým způsobem odstraňují nebo kompenzují ekvivalentní množství skleníkových plynů. Pokud bilance antropogenně vypuštěného CO2 a ukládaného bude nulová, jeho koncentrace v ovzduší bude klesat. To povede k zastavení globálního oteplování. U dalších skleníkových plynů lze dosáhnout stabilizace koncentrace, pokud dojde k výraznému poklesu jejich emisí.[5]

Způsoby dosažení uhlíkové neutrality

editovat

Koncept uhlíkové neutrality vychází z fyzikálních věd o klimatu, realizován je však prostřednictvím sociálních, politických a ekonomických systémů.[5] Pro dosažení uhlíkové neutrality mohou být využívány strategie, jako jsou snižování emisí, kompenzace emisí prostřednictvím ukládání uhlíku nebo investice do projektů na odstranění skleníkových plynů z atmosféry.[4] Uhlíkově neutrální stav lze dosáhnout dvěma způsoby:

  • Vyrovnáváním emisí oxidu uhličitého s jeho pohlcováním nad rámec přírodních procesů, ať už prostřednictvím kompenzace uhlíku (investice do projektů, které snižují emise CO2 , jako je podpora obnovitelné energie a energetické účinnosti, nebo vytvářejí nové propady, jako je výsadba stromů) nebo procesy odstraňování nebo sekvestrace oxidu uhličitého z atmosféry buď přímým záchytem a vtlačováním do sedimentů v hloubkách či pyrolýzou různé biomasy na biouhel.[6] Některá uhlíkově neutrální paliva fungují téměř stejným způsobem tím, že jsou vyrobena přímo z oxidu uhličitého, ať už atmosférického nebo ze spalin.[7] [8].
  • Snížením produkce emisí uhlíku změnou zdrojů energie a průmyslových procesů (nízkouhlíková ekonomika). Posun směrem k využívání obnovitelné energie (např. větrné a solární) vykazuje snížení emisí oxidu uhličitého.[9] Přestože jak obnovitelná, tak neobnovitelná energie produkují emise uhlíku, obnovitelná energie má emise uhlíku výrazně nižší či téměř nulové.[10] K snížení emisí uhlíku může přispět i přechod na cirkulární hospodaření (např. recyklace, minimalizace odpadu a udržitelné využívání zdrojů). (I pokud jde o metan, jeho produkci z ustájeného skotu lze možná snížit doplněním krmiva o pěstované mořské řasy, snad až o 40 %.[11])

Odstraňování oxidu uhličitého by mělo být využíváno obezřetně a využívání uhlíkových koncepcí by mělo být regulováno. Čistá nula musí být v souladu s širšími cíli udržitelného rozvoje – spravedlivý přechod na čistou nulu, sociálně-ekologickou udržitelnost a snahu o široké ekonomické příležitosti.[5]

Proces dosažení uhlíkové neutrality

editovat

Snahu dosáhnout uhlíkovou neutralitu mohou vyhlásit uskupení států, jednotlivé státy, regiony, města, organizace, firmy či jednotlivci. Pokud tato vyhlášení mají být seriózní, postupují většinou v následujících krocích.[12][13]

Závazek

editovat

V případě jednotlivců může být rozhodování jednoduché, ale pro složitější uspořádání (firmy, obce, státy) je potřeba celospolečenskou dohodu, aby mělo úsilí smysl.

Výpočet a analýza

editovat

Výpočet a analýza emisí, které je třeba eliminovat, a posouzení možností, jak toho dosáhnout, jsou nejdůležitějším krokem v procesu přípravy uhlíkové neutrality. Tato část přípravy umožňuje stanovit priority – od výběru produktů po využití energie a způsoby dopravy. Je též nutné stanovit ukazatele, které umožní sledovat pokrok v plnění závazku. Toho lze dosáhnout prostřednictvím inventáře skleníkových plynů, jehož cílem je odpovědět na otázky, jako například:

  • Které operace, činnosti, jednotky by měly být zahrnuty?
  • Které zdroje by měly být zahrnuty (viz sekce přímé a nepřímé emise)?
  • Kdo je zodpovědný za které emise?
  • Které plyny by měly být zahrnuty?

Pro jednotlivce jsou užitečné tzv. kalkulačky uhlíkové stopy. Vstupní data do těchto kalkulaček obvykle bývají spotřeba elektřiny v kWh, množství a typ paliva používaného k ohřevu vody a topení v místě bydliště a počet ujetých a nalétaných kilometrů za rok v jednotlivých dopravních prostředcích. Jednotlivci mohou také stanovit různé limity systému, např. osobní emise skleníkových plynů, emise z domácnosti nebo emise společnosti, pro kterou pracují. K dispozici je mnoho on-line kalkulátorů uhlíkové stopy, které se výrazně liší ve uživatelské přívětivosti a v parametrech, které měří. Některé například zohledňují pouze spotřebu energie pro automobily, letadla a domácnost. Jiné zahrnují také domácí spotřebu nebo volný čas.

Pro včasné snižování emisí odborníci doporučují kombinaci dlouhodobých závazků (určují směr, kterým se bude snižování ubírat) s krátkodobými průběžnými cíli (definují způsoby snižování emisí v časových horizontech relevantních pro rozhodování). [5]

Realizace

editovat
  • Omezení emisí Jedním z nejsilnějších argumentů pro snížení emisí skleníkových plynů je to, že často ušetří peníze. Ceny energie po celém světě rostou, takže je stále obtížnější cestovat, vytápět a svítit domy a továrny a udržovat moderní ekonomiku vitální. Z tohoto důvodu je výhodné snižovat spotřebu energií:
    • Omezení spotřeby energie a emisí z dopravy (chůze, používání jízdních kol nebo veřejné dopravy, omezení létání, používání vozidel s nízkou spotřebou energie), ale i z provozu budov a zařízení a z dalších procesů.
    • Získávání elektřiny a jiné energie z obnovitelných zdrojů energie, buď přímo jejich výrobou (například instalace solárních panelů na střechu), nebo výběrem schváleného poskytovatele „zelené energie“ a použitím nízkouhlíkových alternativních paliv, jako jsou udržitelná biopaliva.
  • Kompenzace (offset) Účelem použití kompenzací uhlíku je vyrovnat určitý objem emisí skleníkových plynů financováním projektů, které by měly dosáhnout stejného pohlcení emisí skleníkových plynů někde jinde. V rámci předpokladu „Nejprve omezte, co můžete, poté vyrovnejte zbytek“, lze kompenzaci provést podporou zodpovědného projektu snižujícího emise uhlíku nebo nákupem uhlíkových kompenzací. Jedná se o strategii, která se používá jako doplněk k snižování přímých emisí a může být součástí celkového plánu dosažení uhlíkové neutrality. Takové možnosti využívají i místní samosprávy ve světě.[14] V roce 2015 UNFCCC, na základě mandátu Výkonné rady CDM, spustila specializovanou webovou stránku, na které mohou organizace, společnosti, ale i soukromé osoby, vyrovnat svou stopu. Hlavní cílem této iniciativy je usnadnění účasti všech na procesu podpory udržitelnosti.[15] Kompenzace jsou někdy vnímány problematicky. Například James Hansen popisuje kompenzace jako „moderní odpustky, prodávané veřejnosti s rostoucími emisemi uhlíku, aby se zbavila svých klimatických hříchů“.[16] Samotné rozšíření využívání uhlíkových kompenzací musí být doprovázeno zásadním zvýšením jejich kvality a zvýšenou regulační kontrolou. S tím souvisí i potřeba sociální a environmentální integrity při odstraňování oxidu uhličitého.[5]

Současně je důležité investovat do výzkumu a vývoje nových technologií s nízkými emisemi uhlíku, které umožní udržitelnější využití zdrojů. Důležitá je i mezioborová a mezi úrovňová spolupráce na stanovení a implementaci opatření ke snižování emisí. Podniky a obce mohou využít k dosažení klimatické neutrality systému environmentálního (nebo udržitelného) řízení (EMS) zavedeného mezinárodní normou ISO 14001 (vyvinutou Mezinárodní organizací pro normalizaci). Dalším možností je systém EMAS – Evropský systém pro ekologické řízení a audit, který používá mnoho společností v celé EU. Mnoho obcí používá systém řízení v určitých sektorech své správy nebo certifikuje všechny své činnosti. Nezastupitelnou roli má i vzdělávání a osvěta - informování veřejnosti o důsledcích změny klimatu, důležitosti uhlíkové neutrality, podpora změny chování a životního stylu směrem k minimalizaci uhlíkové stopy. Pro globální úspěšné zavedení čisté nuly bude nezbytná široká společenská podpora.

Monitorování, vyhodnocení a opakování

editovat

V průběhu realizace je důležitý průběžný monitoring emisí uhlíku a také změn navázaných na jednotlivé kroky. Na základě toho lze hodnotit účinnost implementovaných opatření a popřípadě přizpůsobit strategii. Následuje vyhodnocení výsledků a sestavení seznamu navrhovaných vylepšení s výsledky zdokumentovanými a nahlášenými, takže zkušenosti získané z toho, co funguje (a co ne), se sdílejí s těmi, kteří je také mohou dobře využít. A konečně, se vším, co bylo dokončeno, cyklus začíná znovu a znovu, pouze tentokrát s využitím získaných zkušeností. Věda a technologie postupují dál, regulace se zpřísňují, normy, které lidé požadují, rostou. Druhý cyklus tedy půjde dále než první a proces bude pokračovat, každá následná fáze bude stavět na tom, co šlo dříve, a co je třeba zlepšovat.

Přímé a nepřímé emise

editovat

Aby byla organizace považována za uhlíkově neutrální, musí snížit svou uhlíkovou stopu na nulu. Určení toho, co je třeba zahrnout do uhlíkové stopy, závisí na organizaci a standardech, které dodržuje. Obecně platí, že přímé zdroje emisí, které zahrnují veškeré znečištění způsobené výrobou, vozidly vlastněnými společností a proplacenými cestami, hospodářskými zvířaty a jakýmkoli jiným zdrojem, který je přímo ovládán vlastníkem, musí být zásadně omezeny a kompenzovány. Emise nepřímé se stanovují obtížněji. Jsou výsledkem výroby zboží a služeb, které používá spotřebitel, ale nejsou přímo produkovány v místě spotřeby. K stanovení nepřímé stopy jsou nezbytné údaje z analýzy životního cyklu výrobků, jsou spojeny s celým životním cyklem produktu - výroba, distribuce, používání, odstranění (např. emise spojené s výrobou a distribucí elektrické energie).[17] Nepřímé emise lze snížit například nákupem obnovitelného zdroje elektřiny.

Například, přímé emise letecké společnosti jsou tvořeny veškerým spáleným leteckým palivem, zatímco nepřímé emise zahrnují výrobu a likvidaci letadel, veškerou elektřinu používanou k provozu kanceláře letecké společnosti a denní emise z cestování zaměstnanců do práce a z práce. V jiném příkladu má energetická společnost přímé emise skleníkových plynů, zatímco úřad, který ji nakupuje, ji považuje za nepřímé emise.

Společenská odpovědnost

editovat

Být uhlíkově neutrální je stále více vnímáno jako dobrá firemní či státní společenská odpovědnost a stále více firem a států ohlašují rok, kdy mají v úmyslu stát se zcela neutrální. Události, jako je summit G8[18] a organizace, jako je Světová banka[19] využívají také kompenzační schémata, aby se staly neutrálními z hlediska uhlíku. Umělci jako The Rolling Stones[20] a Pink Floyd[21] vydali alba nebo uskutečnili zájezdy na uhlíkově neutrální.

Společnosti a organizace

editovat

Mezi korporátní příklady samostatně prohlášených uhlíkově neutrálních a klimaticky neutrálních iniciativ patří společnost Dell,[22] Google,[23][24] HSBC,[25] ING Group,[26] PepsiCo,[27] Sky,[28] a Tesco.[29][30]

Organizace spojených národů se pod vedením generálního tajemníka Ban Ki-muna zavázala v prosinci 2007 usilovat o klimatickou neutralitu. Program OSN pro životní prostředí (UNEP) oznámil, že se v roce 2008 stal klimaticky neutrální a v prosinci zahájil program Climate Neutral Network (CNC) na podporu uhlíkové neutrality.

Olympijské a paralympijské zimní hry ve Vancouveru 2010 byly první uhlíkově neutrální hry v historii.[31]

Budovy jsou výrazným samostatným přispěvatelem k produkci skleníkových plynů. Závazek AIA 2030 Amerického institutu architektů (American Institute of Architects) je dobrovolný program pro členské organizace AIA a další subjekty v urbanizovaném prostředí, který se snaží aby se členské organizace zavázaly navrhovat do roku 2030 všechny své budovy jako uhlíkově neutrální.[32]

Státy

editovat

Dva státy dosáhly uhlíkové neutrality:

Další země přislíbily uhlíkovou neutralitu, například:[36][37][38]

Stát/území Rok Status Zdroj
Andorra  Andorra 2050 předložení UN FCCC [39]
Argentina  Argentina 2050 předložení UN FCCC [40]
Austrálie  Austrálie 2050 politické rozhodnutí [41]
Bahrajn  Bahrajn 2060 oznámení záměru [42]
Bangladéš  Bangladéš 2050 diskuse o záměru [43]
Belgie  Belgie 2050 politické rozhodnutí [44]
Brazílie  Brazílie 2050 předložení UN FCCC [45]
Česko  Česko
Čína  Čína 2060 politické rozhodnutí [46]
Dánsko  Dánsko 2050 zákonem [34][47]
Evropská unie  Evropská unie 2050 zákonem [48][49][50]
Etiopie  Etiopie 2025 nebo 2030 politické rozhodnutí [51][52]
Fidži  Fidži 2050 zákonem (ve schvalování) [34]
Finsko  Finsko 2035 rozhodnutí koalice [34]
Francie  Francie 2050 zákonem [34]
Grenada  Grenada 2050 předložení UN FCCC [34]
Chile  Chile 2050 zákonem (ve schvalování) [53]
Chorvatsko  Chorvatsko 2050 oznámení záměru [54]
Island  Island 2040 politické rozhodnutí [34][55]
Indie  Indie 2070 závazek [56]
Indonésie  Indonésie 2060 politické rozhodnutí [57]
Irsko  Irsko 2050 zákonem (ve schvalování) [34]
Izrael  Izrael 2050 politické rozhodnutí [58]
Itálie  Itálie 2050 politické rozhodnutí [59]
Japonsko  Japonsko 2050 zákon [60][55]
Jižní Afrika  Jižní Afrika 2050 politické rozhodnutí [61]
Jižní Korea  Jižní Korea 2050 zákonem [61][62]
Kanada  Kanada 2050 zákonem [53]
Kazachstán  Kazachstán 2060 předložení UN FCCC [63]
Kalifornie  Kalifornie 2045 výkonným příkazem[34]
Kolumbie  Kolumbie 2050 oznámení záměru [64][65]
Kostarika  Kostarika 2050 politické rozhodnutí (Plán dekarbonizace) [34]
Lucembursko  Lucembursko 2050 zákonem [66][43]
Maledivy  Maledivy 2030 předložení UN FCCC [34]
Marshallovy ostrovy  Marshallovy ostrovy 2050 závazek dle Pařížské dohody [34]
Maďarsko  Maďarsko 2050 zákonem [34]
Mexiko  Mexiko
Monako  Monako
Nauru  Nauru 2050 politické rozhodnutí [43]
Nepál  Nepál 2050 závazek dle Pařížské dohody [34]
Německo  Německo 2045 zákonem [67]
Niue  Niue 2050 probíhá diskuse [43]
Nizozemsko  Nizozemsko
Nový Zéland  Nový Zéland 2050 zákonem [34]
Norsko  Norsko 2030 zákonem [34][55]
Pákistán  Pákistán 2050 probíhá diskuse [43]
Panama  Panama 2050 předložení UN FCCC [34]
Paraguay  Paraguay 2050 politické rozhodnutí [68]
Peru  Peru 2050 politické rozhodnutí [69]
Portugalsko  Portugalsko 2050 politické rozhodnutí [34]
Rakousko  Rakousko 2040 politické rozhodnutí, dohoda koalice [70][61][71][72]
Rusko  Rusko 2060 závazek [73]
Řecko  Řecko 2050 probíhá diskuse [43]
Saúdská Arábie  Saúdská Arábie 2060 závazek [74]
Singapur  Singapur 2050–2100 předložení UN FCCC [34]
Skotsko  Skotsko 2045 zákon [75]
Slovensko  Slovensko 2050 politické rozhodnutí [34]
Slovinsko  Slovinsko 2050 politické rozhodnutí [76]
Spojené arabské emiráty  Spojené arabské emiráty 2050 prohlášení o záměru [77]
Spojené království  Spojené království 2050 zákonem [47][61]
Spojené státy americké  Spojené státy americké 2050 prohlášení o záměru [61]
Srí Lanka  Srí Lanka 2060 politické rozhodnutí [43]
Španělsko  Španělsko 2050 zákon [34]
Švédsko  Švédsko 2045 zákonem [34][78]
Švýcarsko  Švýcarsko 2050 politické rozhodnutí [34][61]
Turecko  Turecko 2053 politické rozhodnutí [79]
Ukrajina  Ukrajina 2060 oznámení záměru [80][81]
Uruguay  Uruguay 2030 závazek dle Pařížské dohody [34]
Uzbekistán  Uzbekistán 2050 [82]
Vatikán  Vatikán 2050 předložení UN FCCC [83]
Východní Timor  Východní Timor [84]

Kanada

editovat

V červnu 2011 oznámila kanadská provincie Britská Kolumbie, že se oficiálně stala první provinční/státní jurisdikcí v Severní Americe k dosažení uhlíkové neutrality v operacích veřejného sektoru:[85] každá škola, nemocnice, univerzita a vládní úřad, hlásí a kupují uhlíkové kompenzace pro všechny emise skleníkových plynů od roku 2010, jak vyžadují právní předpisy.[86] Místní vlády napříč BC také začínají vyhlašovat uhlíkovou neutralitu.[87]

Kostarika

editovat

Cílem Kostariky je být do roku 2050 plně uhlíkově neutrální.[88] Plánuje to ještě rychleji, konkrétně do roku 2021 (200. výročí jeho nezávislosti).[89] V roce 2004 pocházelo 46,7 % primární energie Kostariky z obnovitelných zdrojů,[90] zatímco 94 % její elektřiny v roce 2006 bylo vyrobeno z vodní energie, větrných farem a geotermální energie v roce 2006.[91] Daň z benzínu ve výši 3,5 % se používá k platbám za účelem kompenzace vlastníků půdy za pěstování stromů a ochranu lesů a její vláda připravuje další plány na snížení emisí z dopravy, zemědělství a průmyslu.

Evropská unie

editovat

Od května 2019 má EU střednědobé cíle, 11. prosince představila Evropská komise Zelenou dohodu pro Evropu, která přináší konkrétní opatření na zmírnění klimatické krize, se také proto stala jedním z hlavních cílů agendy nové předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Podle jejích plánů by se měly krátkodobé cíle do roku 2030 upravit tak, aby v roce 2050 Evropa dosáhla uhlíkové neutrality.[92] Dne 13. prosince 2019 schválila Evropská rada uhlíkovou neutrality EU do roku 2050, výjimku zatím dostalo Polsko.[93][94]

Zelenou dohodu podporuje i program Horizont Evropa, jehož součástí je i EU Mise 100 klimaticky neutrálních a inteligentních měst do roku 2030. Cílem mise je do roku 2030 zajistit 100 klimaticky neutrálních a inteligentních měst a umožnit, aby tato města fungovala jako experimentální a inovační centra pro všechna evropská města, která by je měla v klimatické neutralitě následovat do roku 2050.[95]

Francie

editovat

Dne 27. června 2019 hlasovalo Francouzské národní shromáždění v zákoně první článek klimaticko-energetického balíčku, který stanoví Francii cíle snížit emise skleníkových plynů a do roku 2050 dosáhnout uhlíkově neutrální hodnoty v souladu s Pařížskou dohodou o klimatu z roku 2015.[96] Toto bylo schváleno francouzským senátem dne 18. července 2019.[97]

Island

editovat

Island také směřuje ke klimatické neutralitě. Více než 99 % výroby elektřiny a téměř 80 % celkové výroby energie pochází z vodní energie a geotermální energie. Žádný jiný národ nevyužívá tak vysoký podíl obnovitelných zdrojů energie.[98] V únoru 2008 byly Kostarika, Island, Nový Zéland a Norsko prvními čtyřmi zeměmi, které se připojily k síti neutrálních klimatických změn, což je iniciativa vedená v rámci Programu OSN pro životní prostředí (UNEP), která katalyzuje globální kroky směřující k nízkouhlíkovým ekonomikám a společnostem.[99]

Maledivy

editovat

Bývalý prezident Malediv se zavázal učinit svou zemi uhlíkově neutrální do deseti let přechodem na větrnou a sluneční energii. Maledivy, země skládající se z velmi nízko položených ostrovů, by byly kvůli vzestupu hladiny moře jednou z prvních zemí, které byly ponořeny. Maledivy předsedaly založení fóra pro ochranu klimatu.[100]

Nový Zéland

editovat

Dne 7. listopadu 2019 schválil Nový Zéland zákon, který požaduje, aby země do roku 2050 byla uhlíkově neutrální (s výjimkou biogenního metanu, s plány snížit do roku 2050 o 24–47 % pod úroveň roku 2017).[101][38][102]

Norsko

editovat

V lednu 2008 norská vláda deklarovala cíl, aby do roku 2030 bylo Norsko uhlíkově neutrální. Vláda však nepřijala konkrétní opatření; plán byl založen na nákupu kompenzací uhlíku z jiných zemí a ve skutečnosti bylo provedeno jen velmi málo pro snížení norských emisí, kromě velmi úspěšné politiky pro elektrická vozidla.[103]

Švédsko

editovat

Cílem Švédska je stát se uhlíkem neutrálním do roku 2045.[104] Vize je taková, že čisté emise skleníkových plynů by měly být nulové.[105]

Vatikán

editovat

V červenci 2007 oznámilo město Vatikán plán stát se prvním uhlíkově neutrálním státem na světě, v návaznosti na politiku papeže bojovat proti globálnímu oteplování. Cíle mělo být dosaženo podporou vatikánského klimatického lesa v Maďarsku. Les by měl být dimenzován tak, aby kompenzoval roční emise oxidu uhličitého.[106] Od roku 2008 však nebyly vysazeny žádné stromy.[107] Společnost KlimaFa již neexistuje a nesplnila své sliby.[108] V listopadu 2008 také městský stát nainstaloval a uvedl do provozu 2 400 solárních panelů na střeše audienční síně Centra Pavla VI.[109]

Spojené království

editovat

Jak doporučil Výbor pro změnu klimatu (CCC), vláda se právně zavázala k čistým nulovým emisím skleníkových plynů ve Spojeném království do roku 2050[110] a Energetická a klimatická zpravodajská jednotka (ECIU) uvedla, že tento cíl je reálný. K vyvážení emisí ze zemědělství a letectví bude zapotřebí řada technik, včetně propadů uhlíku (odstraňování skleníkových plynů). Mezi tyto propady uhlíku může patřit zalesňování, obnova stanovišť, sekvestrace uhlíku v půdě, bioenergie se zachycováním a ukládáním uhlíku a dokonce i přímé zachycování vzduchu.[111]

Skotsko
editovat

Skotsko si stanovilo cíl do roku 2045.[112]

Certifikace

editovat

Ačkoli v současné době neexistuje žádný mezinárodní certifikační systém pro uhlíkovou nebo klimatickou neutralitu, některé země zavedly národní certifikační systémy. Příklady zahrnují norský ekologický pilotní program a National Carbon Offset Standard (NCOS) australské vlády.

Certifikace jsou k dispozici také od CEB,[113] BSI (PAS 2060) a The CarbonNeutral Company (CarbonNeutral).[114]

Kritika uhlíkové neutrality

editovat

Klimatologové James Dyke, Robert Watson a Wolfgang Knorr se domnívají, že koncept uhlíkové neutrality je ve výsledku pro snižování emisí škodlivý. To z toho důvodu, že závisí na budoucích, v současnosti neexistujících technologiích (geoinženýrství, zachytávání a ukládání oxidu uhličitého), což umožňuje zachování současných hodnot emisí uhlíku a pokračování ve spalování fosilních paliv. Podle nich jsou závazky uhlíkové neutrality nikoliv způsobem, jak ochránit klima, ale jak zachovat současný stav.[115]

Ekonom Bjørn Lomborg vyzývá, že jsou třeba nové technologie, protože stávající přechod od emisí stávající technologií bude podle studie v časopise Nature[116] v USA stát v průměru každého občana každý rok 11 tisíc dolarů v současných cenách.[117]

Pokud bude cílem dosažení neutrality roku 2050 a nebude podstatnou měrou oxid uhličitý zachytáván, bude k tomu třeba redukce spotřeby energie na čtvrtinu.[118] Podle britské vládní studie to ale prakticky znamená, že v roce 2050 nebude hovězí maso, cement, letecká i lodní doprava a používání silnic bude omezeno na 60 % stavu v 2020.[119] Mezinárodní agentura pro energii uvádí, že je například každý den do roku 2050 instalovat solární elektrárnu o velikosti větší, než je současná největší elektrárna.[120]

Podle organizace Oxfam je dosažení neutrality, při současném přístupu politiků, do roku 2050 nemožné.[121]

Alternativa uhlíkové neutrality

editovat

Uhlíková neutralita počítá s nulovým efektem emisí (čisté nulové emise) na radiační působení. Ovšem neutralita v radiačním působení je přísnější požadavek na udržení teploty Země. Klimatická neutralita by tedy měla počítat v radiačním působení obsahující i starou emisní zátěž.[122] Fotovoltaika instalovaná na pevnině (nikoli na oceánu) snižuje odražené záření, a tak zahřívá své okolí (tepelný ostrov) a tak i Zemi.[123] Takže solární panely na souši nejsou při provozu klimaticky neutrální, protože produkují teplo navíc (vyrobená elektricka energie se spotřebováním také promění v teplo).

Další pojetí čisté nuly

editovat

Čistou nulu lze současně vnímat jako referenční rámec, díky jehož představení lze strukturovat a chápat globální opatření proti změně klimatu. Aby se čistá nula stala užitečným referenčním rámcem pro osoby s rozhodovací pravomocí, je třeba globální uhlíkové omezení převést na jednotlivé cesty dekarbonizace pro národní státy, subjekty na nižší než národní úrovni, společnosti a další organizace. Tedy vytvořit ucelená pravidla, či manuál, podle kterého by se dalo jednotně řídit. V praxi je definování rozsahu, načasování, spravedlnosti a relevance cílů čistého nulového uhlíku na úrovni subjektů ponecháno na jednotlivých emitentech a samoregulovaných dobrovolných kodexech.

Dosažení čisté nuly vyžaduje operacionalizaci v různých sociálních, politických a ekonomických odvětvích. Je potřeba se vypořádat s mnoha etickými otázkami, sociálními problémy, politickými zájmy, aspekty spravedlnosti, ekonomickými úvahami a technologickými přechody a s několika politickými, ekonomickými, právními a behaviorálními nástrahami, které by mohly zmařit úspěšnou implementaci.[5]

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Carbon neutrality na anglické Wikipedii.

  1. ↑ FAKTA O KLIMATU. Emise skleníkových plynů. Fakta o klimatu [online]. [cit. 2024-02-22]. Dostupné online. 
  2. ↑ IPCC, 2018: Annex I: Glossary, items "Net zero" [Matthews, J.B.R. (ed.)]. In: Global Warming of 1.5°C. An IPCC Special Report on the impacts of global warming of 1.5°C above pre-industrial levels and related global greenhouse gas emission pathways, in the context of strengthening the global response to the threat of climate change, sustainable development, and efforts to eradicate poverty Cambridge University Press, Cambridge, UK and New York, NY, USA, pp. 555, doi:10.1017/9781009157940.008. https://www.ipcc.ch/sr15/chapter/glossary/
  3. ↑ Klimatická neutralita: stanovisko Komise pro problematiku klimatu při RVVI. Praha: Úřad vlády ČR, 2020. 36 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7440-260-9. 
  4. ↑ a b Uhlíková neutralita. Dosáhneme jí do roku 2050? | Zpravodajství | Evropský parlament. www.europarl.europa.eu [online]. 2019-07-10 [cit. 2020-02-05]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e f FANKHAUSER, Sam; SMITH, Stephen M.; ALLEN, Myles. The meaning of net zero and how to get it right. Nature Climate Change. 2022-01, roč. 12, čís. 1, s. 15–21. Dostupné online [cit. 2024-02-22]. ISSN 1758-6798. DOI 10.1038/s41558-021-01245-w. (anglicky) 
  6. ↑ REVKIN, Andrew C. Global Warming - Carbon Dioxide - Environment - Climate Change - Air Pollution. The New York Times. 2007-04-29. Dostupné online [cit. 2019-12-22]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  7. ↑ MARTIN, L. J. Carbon Neutral - What Does It Mean?. www.eejitsguides.com [online]. 2006 [cit. 2019-12-22]. Dostupné online. 
  8. ↑ IPCC, 2019: Climate Change and Land: an IPCC special report on climate change, desertification, land degradation, sustainable land management, food security, and greenhouse gas fluxes in terrestrial ecosystems [P.R. Shukla, J. Skea, E. Calvo Buendia, V. Masson-Delmotte, H.-O. Pörtner, D. C. Roberts, P. Zhai, R. Slade, S. Connors, R. van Diemen, M. Ferrat, E. Haughey, S. Luz, S. Neogi, M. Pathak, J. Petzold, J. Portugal Pereira, P. Vyas, E. Huntley, K. Kissick, M. Belkacemi, J. Malley, (eds.)]. https://www.ipcc.ch/srccl/
  9. ↑ ADAMS, Samuel; NSIAH, Christian. Reducing carbon dioxide emissions; Does renewable energy matter?. Science of The Total Environment. 2019-11, roč. 693, s. 133288. Dostupné online [cit. 2019-12-23]. DOI 10.1016/j.scitotenv.2019.07.094. (anglicky) 
  10. ↑ Renewable and Non-Renewable Energy | EM SC 240N: Energy and Sustainability in Contemporary Culture. www.e-education.psu.edu [online]. 2018 [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. 
  11. ↑ SMITH, Joshua Emerson. The race is on to cultivate a seaweed that slashes greenhouse emission from cows, other livestock. phys.org [online]. 2019-05-11 [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Carbon offsets are an important early step. Global Carbon Project (GCP) [online]. [cit. 2020-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ DIBIANCA, Suzanne. 4 steps to prepare your business for a carbon-neutral future. Fast Company [online]. 2018-10-26 [cit. 2020-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Kebe A., V. Bellassen & A. Leseur (2011) "Voluntary carbon offsetting by local authorities: practices and lessons" Climate report n.29, CDC Climate
  15. ↑ United Nations online platform for voluntary cancellation of certified emission reductions (CERs). offset.climateneutralnow.org [online]. [cit. 2020-02-03]. Dostupné online. 
  16. ↑ Hansen: Carbon Offsets Modern Equivalent of Medieval 'Indulgences'. Common Dreams [online]. [cit. 2020-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-02-03. (anglicky) 
  17. ↑ CI2. Vybrané pojmy v oblasti uhlíkové stopy | CI2, o.p.s.. ci2.co.cz [online]. [cit. 2024-02-22]. Dostupné online. 
  18. ↑ How do you live a carbon-neutral lifestyle?. news.bbc.co.uk. 2005-06-07. Dostupné online [cit. 2019-12-22]. (anglicky) 
  19. ↑ GreenBiz News | World Bank Group Goes Carbon-Neutral. web.archive.org [online]. 2008-03-29 [cit. 2019-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-03-29. 
  20. ↑ GreenBiz News | Rolling Stones Pledge Carbon-Neutral U.K. Tour. web.archive.org [online]. 2006-05-08 [cit. 2019-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-05-08. 
  21. ↑ Rock & Ecology. rockandecology.blogspot.com [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. 
  22. ↑ GROSS, Grant. Dell to go 'carbon neutral' by late 2008. www.washingtonpost.com. 2007-09-26. Dostupné online [cit. 2019-12-23]. ISSN 0190-8286. (anglicky) 
  23. ↑ Google's drive for clean future. news.bbc.co.uk. 2007-06-19. Dostupné online [cit. 2019-12-23]. (anglicky) 
  24. ↑ Official Google Blog [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ HSBC bank to go carbon neutral. news.bbc.co.uk. 2004-12-06. Dostupné online [cit. 2019-12-23]. (anglicky) 
  26. ↑ CHINA DAILY CEO ROUNDTABLE, China's Exclusive Network of Movers and Shakers in Business. web.archive.org [online]. 2013-05-07 [cit. 2019-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-05-07. 
  27. ↑ PepsiCo takes top spot in global warming battle - USATODAY.com. usatoday30.usatoday.com [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. 
  28. ↑ Sky - carbon neutral, emissions reduction and carbon offsets | The CarbonNeutral Company. web.archive.org [online]. 2013-11-02 [cit. 2019-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-11-02. 
  29. ↑ Tesco boss unveils green pledges. news.bbc.co.uk. 2007-01-18. Dostupné online [cit. 2019-12-23]. (anglicky) 
  30. ↑ Tesco wants to be carbon neutral by 2050. How will the retailer do it? | CIO Insights | silicon.com. web.archive.org [online]. 2012-04-03 [cit. 2019-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-04-03. 
  31. ↑ Offsetters » Advisory Services » Vancouver 2010 Olympic and Paralympic Games. www.offsetters.ca [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. 
  32. ↑ AIA Introduces 2030 Commitment Program to Reach Goal of Carbon Neutrality by 2030. www.dexigner.com [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. ↑ Visit the World's Only Carbon-Negative Country. Travel [online]. 2017-10-17 [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x Which countries have a net zero carbon goal?. Climate Home News [online]. 2019-06-14 [cit. 2020-02-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. ↑ Heard Of This Small But Hugely Carbon Negative Country? Suriname In Amazonian Rain Forest - From Today's Talanoa Story Dialogs | Science 2.0. www.science20.com [online]. 2014-08-27 [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. ↑ Carbon Neutrality Coalition [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ Justin Trudeau's narrow victory lays path for net zero carbon Canada. Climate Home News [online]. 2019-10-22 [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ a b ‘Zero Carbon Bill’ aims for clarity around New Zealand’s climate change goals - New Zealand Parliament. www.parliament.nz [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-11-09. (anglicky) 
  39. ↑ HUB, IISD's SDG Knowledge. NDC Update: Rwanda is First LDC in 2020, Andorra Commits to Carbon Neutrality by 2050 | News | SDG Knowledge Hub | IISD [online]. [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. ↑ LOMBRANA, Laura Millan. Xi Disappoints and Activists Slam Baby Steps: Climate Update. Bloomberg Green [online]. [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. 
  41. ↑ DEPARTMENT OF INDUSTRY, Science. Australia’s Long-Term Emissions Reduction Plan. Department of Industry, Science, Energy and Resources [online]. 2021-10-14 [cit. 2021-11-06]. Dostupné online. 
  42. ↑ REUTERS. Bahrain aims to reach net zero carbon emissions in 2060 - BNA. Reuters. 2021-10-24. Dostupné online [cit. 2021-11-06]. (anglicky) 
  43. ↑ a b c d e f g Net Zero Scorecard. Energy & Climate Intelligence Unit [online]. [cit. 2021-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  44. ↑ 2050. Klimaat | Climat [online]. [cit. 2020-11-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. ↑ França, Carlos Alberto Franco. Brazil First NDC (Updated submission-letter) [online]. [cit. 2021-11-06]. Dostupné online. 
  46. ↑ China Vows Carbon Neutrality by 2060 in Major Climate Pledge (2). news.bloomberglaw.com [online]. [cit. 2020-11-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  47. ↑ a b Spojené království a Dánsko mají být do roku 2050 uhlíkově neutrální. oEnergetice.cz [online]. [cit. 2020-02-05]. Dostupné online. 
  48. ↑ ŠAFAŘÍKOVÁ, Kateřina. Evropská unie se shodla na uhlíkové neutralitě, Česko souhlasí. Týdeník Respekt [online]. [cit. 2020-02-05]. Dostupné online. 
  49. ↑ 2050 long-term strategy. Climate Action - European Commission [online]. 2016-11-23 [cit. 2020-11-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  50. ↑ Press corner. European Commission - European Commission [online]. [cit. 2020-11-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  51. ↑ Ethiopia´s Second National Communication to the United Nations Framework Convention on Climate Change (UNFCCC). [s.l.]: [s.n.], 2015. Dostupné online.  Archivováno 5. 12. 2020 na Wayback Machine.
  52. ↑ Can Ethiopia reach carbon neutrality by 2025?. World Economic Forum [online]. [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. ↑ a b Which countries have a net zero carbon goal?. Climate Home News [online]. 2019-06-14 [cit. 2021-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  54. ↑ Croatia aims to be climate neutral by 2050. Balkan Green Energy News [online]. 2021-01-29 [cit. 2021-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  55. ↑ a b c Klimaticky-neutrální země: utopie, nebo realita? . www.obnovitelne.cz [online]. [cit. 2020-02-05]. Dostupné online. 
  56. ↑ Narendra Modi pledges India will reach net zero emissions by 2070. the Guardian [online]. 2021-11-01 [cit. 2021-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  57. ↑ Net Zero Scorecard. Energy & Climate Intelligence Unit [online]. [cit. 2021-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  58. ↑ SURKES, Sue. Israel joins growing number of countries pledging to be carbon neutral by 2050. www.timesofisrael.com [online]. [cit. 2021-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  59. ↑ Carbon Neutrality Coalition [online]. [cit. 2020-02-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  60. ↑ Editorial: Japan's legal commitment to carbon-neutral 2050 must be catalyst for change. Mainichi Daily News. 2021-06-01. Dostupné online [cit. 2021-11-06]. (anglicky) 
  61. ↑ a b c d e f Which countries have a net zero carbon goal?. Climate Home News [online]. 2019-06-14 [cit. 2020-11-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  62. ↑ 김은경. "2030년까지 온실가스 35% 감축"…탄소중립기본법 통과(종합). 연합뉴스 [online]. 2021-08-31 [cit. 2021-11-06]. Dostupné online. (korejsky) 
  63. ↑ SATUBALDINA, Assel. Tokayev Announces Kazakhstan’s Pledge to Reach Carbon Neutrality by 2060 [online]. 2020-12-15 [cit. 2021-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  64. ↑ Carbon neutrality coalition – Colombia [online]. [cit. 2021-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  65. ↑ Colombia. climateactiontracker.org [online]. [cit. 2021-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  66. ↑ Luxembourg [online]. [cit. 2021-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  67. ↑ DEUTSCHE WELLE. German Cabinet approves landmark climate bill | DW | 12.05.2021. DW.COM [online]. [cit. 2021-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  68. ↑ Sustainable Development in Paraguay | Center for Sustainable Development. csd.columbia.edu [online]. [cit. 2021-11-06]. Dostupné online. 
  69. ↑ Peru. climateactiontracker.org [online]. [cit. 2021-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  70. ↑ Program nové rakouské vlády: Klimatická neutralita do roku 2040 a začlenění cizinců. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2020-01-02 [cit. 2020-02-05]. Dostupné online. 
  71. ↑ HUGGLER, Justin. New coalition to crack down on headscarves and make Austria carbon neutral by 2040. The Telegraph. 2020-01-02. Dostupné online [cit. 2020-11-30]. ISSN 0307-1235. (anglicky) 
  72. ↑ WELLE (WWW.DW.COM), Deutsche. Austria's new government sets goal to be carbon neutral by 2040 | DW | 02.01.2020. DW.COM [online]. [cit. 2020-11-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  73. ↑ AFP. Russia Aiming for Carbon Neutrality by 2060, Putin Says. The Moscow Times [online]. 2021-10-13 [cit. 2021-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  74. ↑ Saudi Arabia commits to net zero emissions by 2060. BBC News. 2021-10-23. Dostupné online [cit. 2021-11-06]. (anglicky) 
  75. ↑ Climate change - gov.scot. www.gov.scot [online]. [cit. 2021-11-06]. Dostupné online. 
  76. ↑ Slovenia latest nation to seek carbon neutrality by 2050. Reuters. 2020-01-14. Dostupné online [cit. 2021-11-06]. (anglicky) 
  77. ↑ UAE, a major carbon emitter, aims to go net zero by 2050. www.aljazeera.com [online]. [cit. 2021-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  78. ↑ Sweden Plans to Be Carbon Neutral by 2045. unfccc.int [online]. [cit. 2021-11-06]. Dostupné online. 
  79. ↑ Turkey to follow up climate deal ratification with action: Official. www.aa.com.tr [online]. [cit. 2021-11-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-10-03. 
  80. ↑ President Volodymyr Zelensky Announces Ukraine's Climate Ambitions [online]. 2020-12-13 [cit. 2021-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  81. ↑ Stuck in the middle: Ukraine aims for net zero but struggles to access finance. Climate Home News [online]. 2021-03-25 [cit. 2021-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  82. ↑ Uzbekistan joins global carbon neutrality race to 2050. Nikkei Asia [online]. [cit. 2021-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  83. ↑ Disappoints and Activists Slam Baby Steps: Climate Update. www.bloomberg.com [online]. [cit. 2021-11-06]. Dostupné online. 
  84. ↑ Timor-Leste [online]. [cit. 2021-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  85. ↑ Archivovaná kopie [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-03. 
  86. ↑ Carbon Neutral Government Regulation. www.bclaws.ca [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. 
  87. ↑ B.C. Climate Action Charter | BC Climate Action Toolkit. www.toolkit.bc.ca [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-11-03. 
  88. ↑ REUTERS. Costa Rica unveils plan to achieve zero emissions by 2050 in climate change fight. The Guardian. 2019-02-25. Dostupné online [cit. 2019-12-23]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  89. ↑ IRFAN, Umair. Costa Rica has an ambitious new climate policy — but no, it’s not banning fossil fuels. Vox [online]. 2018-07-17 [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  90. ↑ Share of Total Primary Energy Supply in 2004, International Energy Agency, published 2006, accessed 2007-08-06
  91. ↑ The Tico Times Costa Rica [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  92. ↑ Slovníček nových pojmů: Co je to klimatická nouze a co uhlíková neutralita?. Greenpeace Česká republika [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. 
  93. ↑ BOFFEY, Daniel. Von der Leyen pledges climate focus as MEPs back new commission. The Guardian. 2019-11-27. Dostupné online [cit. 2019-12-23]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  94. ↑ Do roku 2050 budeme klimaticky neutrální, shodli se lídři EU na summitu. iDNES.cz [online]. 2019-12-12 [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. 
  95. ↑ EU. Climate-neutral and smart cities - European Commission. research-and-innovation.ec.europa.eu [online]. 2023-12-20 [cit. 2024-02-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  96. ↑ France sets 2050 carbon-neutral target with new law. Reuters. 2019-06-27. Dostupné online [cit. 2019-12-23]. (anglicky)  Archivováno 4. 1. 2020 na Wayback Machine.
  97. ↑ French senate approves carbon neutrality law by 2050. RFI [online]. 2019-07-19 [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  98. ↑ ALDRED, Jessica. Iceland's energy answer comes naturally. The Guardian. 2008-04-22. Dostupné online [cit. 2019-12-23]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  99. ↑ HUB, IISD's SDG Knowledge. UNEP Announces Climate Neutral Network | News | SDG Knowledge Hub | IISD [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  100. ↑ Maldives takes step to "carbon neutrality" by 2020. Reuters. 2010-11-25. Dostupné online [cit. 2020-02-03]. (anglicky) 
  101. ↑ New Zealand Commits To Being Carbon Neutral By 2050 — With A Big Loophole. NPR.org [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  102. ↑ New Zealand passes 'zero carbon' law in fight against climate change. The Independent [online]. 2019-11-07 [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  103. ↑ ROSENTHAL, Elisabeth. Lofty Pledge to Cut Emissions Comes With Caveat in Norway. The New York Times. 2008-03-22. Dostupné online [cit. 2019-12-23]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  104. ↑ Sweden passes law to become carbon neutral by 2045 [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  105. ↑ 2050 Ett koldioxidneutralt Sverige. Naturvårdsverket [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-02. (švédsky) 
  106. ↑ The Vatican to go carbon neutral. phys.org [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  107. ↑ Carbon Discredit. Popular Science [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  108. ↑ Carbon offsets: How a Vatican forest failed to reduce global warming. Christian Science Monitor. 2010-04-20. Dostupné online [cit. 2019-12-23]. ISSN 0882-7729. 
  109. ↑ Pope's first "green audience" - CathNews. web.archive.org [online]. 2008-12-08 [cit. 2019-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-12-08. 
  110. ↑ ‘This report will change your life’: what zero emissions means for UK. the Guardian [online]. 2019-05-01 [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  111. ↑ Net Zero: CO2 removal technology could make UK carbon neutral by 2050. http://www.businessgreen.com [online]. 2018-09-12 [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  112. ↑ KEANE, Kevin. Greenhouse gas emissions target missed. www.bbc.com. 2019-06-11. Dostupné online [cit. 2019-12-23]. (anglicky) 
  113. ↑ VER registry. www.en.ver.kbb.sk [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-04-29. 
  114. ↑ CarbonNeutral® Certification | The CarbonNeutral Company US. web.archive.org [online]. 2012-07-18 [cit. 2019-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-07-18. 
  115. ↑ Climate scientists: concept of net zero is a dangerous trap [online]. The Conversation [cit. 2023-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-11-02. 
  116. ↑ https://climaterealism.com/2021/08/despite-claims-of-affordability-a-new-study-shows-net-zero-could-cost-each-american-upwards-of-11000-every-year-by-2050/ - Despite Claims of Affordability, a New Study Shows Net-Zero Could Cost Each American Upwards of $11,000 Every Year By 2050
  117. ↑ https://www.businesslive.co.za/bd/opinion/2021-12-01-bjorn-lomborg-smarter-cheaper-way-is-needed-to-move-to-green-energy/ - BJORN LOMBORG: Smarter, cheaper way is needed to move to green energy
  118. ↑ https://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/14693062.2022.2061407?journalCode=tcpo20 - Scenarios for mitigating CO2 emissions from energy supply in the absence of CO2 removal
  119. ↑ https://www.icax.co.uk/pdf/Absolute_Zero_Report.pdf - Absolute Zero, UK FIRES
  120. ↑ Net zero global emissions by 2050? The IEA’s outlook is unrealistic. thehill.com [online]. Dostupné online. 
  121. ↑ Net zero targets 'unrealistic' says Oxfam report. www.bbc.com [online]. Dostupné online. 
  122. ↑ Climate neutral livestock production – A radiative forcing-based climate footprint approach. www.sciencedirect.com [online]. [cit. 2023-12-09]. Dostupné online. 
  123. ↑ "Solar panels forest" and its radiative forcing effect: preliminary results from the Arava Desert. ui.adsabs.harvard.edu [online]. [cit. 2023-12-09]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Uhlíková_neutralita&oldid=24302427“